Finanční plánování je prevence krachu, může zlepšit i přístup k úvěrům

Z hlediska dlouhodobého finančního a strategického plánování na tom nejsou malé a střední firmy v Česku nijak dobře. Takový obrázek poskytl průzkum, který si v první polovině letošního března nechala na vzorku 524 podniků zpracovat Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR spolu s UniCredit Bank. Z průzkumu vyplývá, že přes dvě třetiny domácích malých a středních podniků nemají dlouhodobý finanční plán a čtvrtina plánuje dokonce pouze v horizontu nejbližších tří měsíců. Čtyři procenta společností, které se průzkumu účastnily, dokonce nedisponují žádným finančním plánem. Firmy také podceňují řízení cash flow (hotovostních peněžních toků). Jak na dotaz serveru Podnikatel.cz potvrzuje Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), společnosti tím zásadně oslabují svou konkurenceschop­nost.

Nemohou nebo neumí?

Průzkum ukázal, že dvě třetiny firem jsou řízeny operativním způsobem s výhledem na krátkodobý horizont. Ačkoliv podniky podceňují strategické plánování, celá čtvrtina se budoucnosti nebojí a již nyní čerpá investiční úvěr, komentuje výsledky Karel Havlíček. Ačkoliv jsou podle něj malé a střední firmy v oblasti plánování krátkozraké, jsou obecně v relativně dobré finanční kondici a investují. Absence dlouhodobých plánů a jejich důsledný controlling ale může tyto investice i firmy samotné ohrozit, dodává Havlíček.

Nejhorší zprávou průzkumu však podle AMSP ČR je, že jen 52 % firem plánuje a řídí své cash flow. To je přitom pro podnikatele klíčové. Čtěte více: Chcete kavárnu? Počítejte s tím, že je to 24hodinový byznys

Důvodem absence dlouhodobých plánů jsou ekonomické i jiné změny, kdy firmy mají pocit, že plánovat ani nemohou, ale také fakt, že firmy dlouhodobě plánovat neumí. Malým a středním firmám chybí vizionáři, kteří vidí dál za operativu firmy, dodává Karel Havlíček. Přitom připomíná, že obecně malé a střední firmy často nepřežijí na trhu déle než pět let – když dlouhodobě neplánují a plány neaktualizují podle situace na trhu, mohou mít problém s flexibilním přizpůsobením se změnám.

Časté změny pravidel firmám nesvědčí

Výzkum se také zabýval vztahem malých a středních podniků k bankám a úvěrování. Pětina firem se tak podle průzkumu chystá v blízké době čerpat nový provozní úvěr a aktuálně ho čerpá 43 % podniků. I banky vnímají, jak podnikatelům komplikují život časté změny. Současná doba není pro podnikatele jednoduchá. Až příliš často se mění pravidla hry, což našemu podnikatelskému prostředí nesvědčí, uznává mluvčí Poštovní spořitelny Zuzana Kalátová.

Přístup firemních klientů se při žádostech o úvěr od roku 2009 změnil, uvádí mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Firmy jsou na úvěrový proces daleko lépe připravené, mají detailně zpracované plány. Tyto plány přitom na rozdíl od minulosti jsou opravdu reálné, nebývají příliš často nadhodnocovány, vyjmenovává. Dodává, že jsou nyní firmy daleko poučenější a dokážou lépe určit, zda úvěr opravdu potřebují a jaká je jeho optimální výše. Odpadla tak řada spekulativních úvěrů nebo cíleně nereálných plánů a projektů.

Jiný pohled: Finanční plánování se zlepšilo

Situace s dlouhodobým finančním plánováním ve firmách ovšem zřejmě není tak jednoznačná. Obecně se finanční řízení i malých a středních firem výrazně zlepšilo. Běžné jsou dlouhodobé plány, controlling nákladů, dokonce i řízení rizik ve vztahu se zákazníky. Projevuje se zde zkušenost z minulého nelehkého období a větší uvědomění si rizik budoucího vývoje, tvrdí pro server Podnikatel.cz Jan Holinka z tiskového centra České spořitelny. Krize přinesla jeden významný efekt. I malé a střední firmy nyní plánují v delším časovém horizontu s vědomím zvýšeného rizika tržních změn, což se projevuje v jejich obchodní i finanční strategii, potvrzuje ze zkušenosti také Martin Kotek, který v Komerční bance vede Segmentové a produktové řízení, podnikatelé. Výsledkem je podle něj mj. konzervativnější přístup firem k využívání cizích zdrojů, opatrné řízení lidských zdrojů, nebo snaha maximálně snížit provozní náklady. Čtěte také: Jak ušetřit provozní náklady změnou dodavatele elektřiny a plynu

Finanční řízení zlepší přístup k penězům

Zpět k průzkumu AMSP ČR a UniCredit Bank. Marek Plas, ředitel segmentu SME UniCredit Bank, vyzdvihuje jeden pozitivní jev: je jím určitá profesionalizace malých a středních firem, které mají v téměř 60 % případů svého finančního ředitele. To, že firmy nemyslí na svou likviditu a peněžní toky, je však podle něj riskantním manažerským opomenutím, které může ohrozit existenci firmy. Může také hrát zásadní roli právě ve chvíli, kdy začne podnikatel uvažovat o provozním úvěru. Určitě není náhodou, že modely, které využívají banky pro vyhodnocování při úvěrování firem, jsou velmi citlivé právě na likvidní pozici firem a jejich schopnost generovat hotové peníze, upozorňuje Marek Plas s tím, že čím kvalitnější finanční řízení firmy mají, tím větší je chuť bank je financovat. Společnosti s krátkodobými nebo dokonce žádnými finančními plány jsou totiž při jakýchkoliv ekonomických změnách náchylnější na krach.

Vliv bank na firmy je větší

V průzkumu se také ukázalo, že malé a střední firmy bankám poměrně důvěřují a se svými bankéři probírají své finance docela otevřeně. Podle AMSP ČR z toho plyne i to, že roste vliv bank na segment malých a středních podniků. Bankéři se tak stávají pro firmy do jisté míry finančními poradci. Takový posun vedle Marka Plase z UniCredit Bank serveru Podnikatel.cz potvrdily i další banky na českém trhu. Ano, trend je jednoznačný. Posun způsobila zřejmě zkušenost z krize, kdy firmy poznaly, že banky jsou s nimi na jedné lodi a mají stejný zájem na jejich finančním zdraví, jako ony samy, odpovídá na otázku dotýkající se širší role bankéře pro malé a střední firmy Jan Holinka.

Fakt, že se role bankéřů a bank směrem k podnikatelskému prostředí proměňuje, potvrzuje také Zuzana Kalátová: Role se diametrálně mění, banky se snaží vytvořit prostředí, které bude flexibilnější, tzn. nabízet služby šité na míru svým klientům. S tím samozřejmě úzce souvisí i portfolio bankovních produktů, které finanční instituce nabízejí.

Rostoucí očekávání firem směrem k bankám vnímá i Martin Kotek. Klienti z řad malých a středních firem běžně očekávají, že bankovní poradce bude rozumět jejich podnikání, bude vědět, jaké problémy je mohou trápit a jaké mohou mít v této souvislosti potřeby v oblasti finančních produktů a služeb, uvádí. Základní bankovní služby se podle něj zjednodušují a firmy ovládají své finance online, na druhou stranu i menší společnosti poptávají sofistikovanější služby, kde je role bankovních poradců nezbytná. Jedná se o služby, kde klient obvykle očekává od bankovního poradce radu či doporučení, jak svoji konkrétní potřebu řešit, jak mu daná služba může pomoci v podnikání, upřesňuje. Klienti podle něj také čekají, že jim bankovní poradce navrhne takovou skladbu produktů a služeb, která bude optimální a efektivní z hlediska poměru užitné hodnoty a ceny.

Ze strany firem vidíme výrazně vyšší zájem o komplexní poradenství (a to nejen finanční, přes naše partnery chceme umět poradit např. i v daňových či právních oblastech) tak, aby měly na své straně jednoho partnera a mohly veškeré finanční otázky řešit přímo se svou bankou, komentuje problematiku Tomáš Kofroň. Jak dodává, zapotřebí je důvěra mezi bankou a klientem a budování hlubšího vztahu tak, aby měl bankéř možnost firmu detailněji poznat a navrhnout řešení, které je pro ni v daný okamžik nejvhodnější. Hlubší vztah mezi firmou a bankéřem je pak podle tiskové mluvčí ČSOB Pavly Hávové prospěšný pro obě strany – klient dostane lepší služby od bankéře, který dobře zná jeho firmu, a pro banku naopak větší znalost znamená lepší řízení rizik. Čtěte více: Risk management jako neodmyslitelná součást firmy