Živnostník se ve svém pracovním životě většinou musí vyrovnávat s nejistotou, zda bude mít dlouhodobě dost kvalitních zakázek, které mu pokryjí náklady a přinesou zisk. Zda neonemocní. Jestli se mu nerozbije vybavení, které pro podnikání nezbytně potřebuje. Dostatečná finanční rezerva proto pro něj může být otázkou života a smrti jeho byznysu.
Kam sáhnete, když vám vypadnou příjmy?
Dostatečná finanční rezerva může být otázkou života a smrti byznysu.
Finanční rezerva je objem peněz, do kterých může živnostník sáhnout, když mu poklesnou nebo dokonce úplně vypadnou příjmy. Tak jako v plánování obecně, i při tvorbě finanční rezervy se vyplatí počítat s rezervou krátkodobou (do jednoho roku), střednědobou (od jednoho roku do pěti let) a dlouhodobou (nad pět let). Finanční polštář nejen umožní živnostníkovi překlenout horší časy, ale znamená pro něj také tvorbu zdrojů pro budoucí investice.
Zatímco krátkodobá rezerva slouží k dočasnému výpadku příjmů v horizontu šesti měsíců až jednoho roku, u střednědobých a dlouhodobých rezerv už je třeba mít v hlavě určité konkrétnější cíle. Finance pak lze použít na rozvoj byznysu, nákup vybavení nebo nemovitosti pro podnikání a podobně. A střednědobé rezervy se mohou hodit i ve chvíli delší pracovní neschopnosti související například s úrazem.
Tvorbu rezervy lze zasadit do kontextu alespoň zcela základního a jednoduchého finančního plánování živnostníka. Proč je dobré mít v ruce plán? Živnostník se tak snáze vyhne překvapením a také bude dopředu vědět jak reagovat na nepříznivé události, kterým se není možné vyhnout.
Čtěte také: Finanční plánování je prevence krachu, může zlepšit i přístup k úvěrům
Šetřit, co zbyde?
Jak tvořit finanční rezervy? Cestou, která funguje, je pravidelnost. Pokud chcete skutečně vytvořit plnohodnotnou finanční rezervu, musí pro vás být její tvorba stejným výdajem, jako je například placení nájmu nebo hypotéky,
radí svým klientům firma K2 Finance, která se zabývá finančním poradenstvím a zvyšováním finanční gramotnosti. Plnohodnotnou rezervu nelze vytvořit, když se podnikatel spokojí s tím, že šetří, co zbyde.
Tip: Částku směřovanou do rezervního budgetu musí podnikatel dostat do svých fixních nákladů.
Finanční rezerva se hodí v nemoci
Jednou z příčin výpadku příjmů živnostníka je (kromě dovolené) onemocnění, byť krátkodobé. Živnostníci nemají povinnost si platit nemocenské pojištění, což v drtivé většině také nečiní, tedy už v případě nemoci dochází k totálnímu výpadku příjmu,
varuje na svém webu David Kučera, finanční poradce společnosti Partners Financial Services. A doporučuje disponovat krátkodobou rezervou, která by pokryla alespoň šestiměsíční, ideálně však roční celkové příjmy podnikatele.
To, že podnikatelé na nemocenské pojištění moc nesázejí, potvrzuje také zkušenost České správy sociálního zabezpečení. Zatímco v prvním pololetí letošního roku mělo povinnost platit zálohy na důchodové pojištění 736 000 osob samostatně výdělečně činných, pojistné na nemocenské pojištění si platilo jen 100 000 z nich – a jejich počet navíc meziročně klesl. Ostatní podnikatelé volí jak komerční pojištění, tak právě vlastní finanční rezervy.
Čtěte také: 6 tipů, jak začít podnikat bez komplikací
Peníze na nákup rozbitého vybavení
Další situací, kdy může mít podnikatel potřebu sáhnout po finanční rezervě, je ztráta nebo poškození vybavení, které nezbytně potřebuje k podnikání. Grafikovi se rozbije počítač, novináři notebook, obchodnímu zástupci auto, výrobci stroj…, tedy vybavení, bez kterého nemohou svou práci vůbec vykonávat. Živnostníci často do startu svého podnikání vloží veškerý svůj kapitál a již jim nezbývá žádná finanční rezerva pro případy, kdy dojde k poškození věcí, které používají k podnikání, ať už vlastním či cizím zaviněním. Pak se podnikatel ocitá ve slepé uličce. Zbytečně se dále zadlužuje, popřípadě musí předčasně své podnikání ukončit,
popsal takovou situaci pro server Podnikatel.cz Karel Bláha, vrchní ředitel podnikatelského pojištění České pojišťovny.
Čtěte také: Děláte na švarcsystém? Víte, že ručíte za škodu celým svým majetkem?
Ke krátkodobé rezervě lze připočíst i tu, kterou by si měl živnostník tvořit průběžně v souvislosti s platbou ročních daní a odvodů. A to zvlášť v případě, že mu logika rozložení jeho ročních příjmů neumožňuje získat větší finanční prostředky na přelomu roku, které by mohl využít právě na platbu daní.
Rezerva do startu
Finanční rezerva se týká jak zkušeného podnikatele, tak začínajícího podnikatele. Takovou zkušenost se startem vlastního podnikání má vizážistka Simona Bártová, která serveru Podnikatel.cz řekla: Je potřeba počítat s tím, že člověk s největší pravděpodobností nebude zpočátku vydělávat, je tedy také potřeba mít nějakou finanční rezervu. U mě nastal zlom po třech letech, kdy jsem začala vydělávat standardní peníze jako předtím v reklamní agentuře.
Čtěte také: Vizážistky Adéla a Simona: Uspěje ten, kdo usilovně pracuje a buduje si kontakty
Podobně radí také Tomáš Příkopa, který provozuje servery se značkovým oblečením. Málokteré podnikání dnes vydělává od prvního dne, a proto je důležité mít dostatečnou finanční rezervu na dobu několika měsíců od začátku podnikání,
uvádí.
Čtěte také: Co radí ostřílení matadoři podnikatelským zelenáčům? Hlavně vytrvalost
Půjčky jen v nejhorším případě
Finanční rezervu může podnikatel řešit také s pomocí různých bankovních produktů. Zkušení podnikatelé se ale většinou shodují, že čím méně podnikání zatěžují jakékoliv úvěry nebo půjčky, tím lépe, což platí zvlášť pro horší časy – ať už je to nepříznivý vývoj trhu nebo onemocnění podnikatele. Nemá-li však živnostník jinou možnost, může sáhnout například po různých typech provozních úvěrů, jež jsou například postavené na možnosti vzniku debetního zůstatku na běžném účtu podnikatele.
ČLÁNKY DO MAILU