Pan Kratílek podniká na maloměstě v okrese s vysokou nezaměstnaností. Jeho zákazníci mají vesměs omezené finanční možnosti a ti kteří mají peněz dost jezdí nakupovat do krajského města protože místní živnostník je pod jejich úroveň. Panu Kratílkovi tlačí dolu ceny internetové obchody a obchodní řetězce. Pan Kratílek už se na to chtěl dávno vykašlat ale je zodpovědný člověk a nechce nechat na holičkách těch pár sousedů co nemají auto aby si zajeli na předvánoční trhy do Prahy. Pan Kratílek krátí především svůj zisk ale každý měsíc na něj pravidelně vyskočí paušál za elektroměr, za vodné a stočné, za nájem a v neposlední řadě za rádio které dlouho skrýval před pultem ale z Prahy mu přišel výhružný list a tak ho tedy přihlásil.
Pan Kratílek sem tam nedá účtenku aby přežil, v noci nespí strachy o budoucnost a když si ráno otevře noviny dozví se, že si ministr, co ho právě pustili z vězení, koupil dva hotely. Pan Kratílek jde tedy rezignovaně vrátit živnostenský list, do ruky však dostane řadu formulářů s kterými musí oběhat úřady, zejména finanční úřad, který si ho ještě naposled podá, jestli mu náhodou ještě něco nezůstalo.
Pan Kratílek se ale druhý den probudí překvapivě odpočatý, má pocit dobrý pocit, že se zbavil břemena které za sebou vláčel dvacet let. Dobrý pocit mu vydrží jen než se podívá z okna. V jeho bývalé provozovně jsou nastěhovaní vietnamci s ložním prádlem.