Richterová lže, samozřejmě že je možné hnát úředníky k osobní odpovědnosti, je to side obtížnější ( a zdlouhavé ) protože nejprve musí poškozená firma či OSVČ prokázat, že vznikla škoda ( například na základě neprávem vydaného zajišťovacího příkazu ) a to na základně nesprávného úředního postupu ( dle z. 82/1998 ) konkrétní úřední osoby či úředních osob, následně, jakmile soud potvrdí příčinnou souvislost vzniku škody a nesprávného úředního postupu, přichází právě na řadu působnost paní Richterové jako šéfky GFŘ, která může zahájit s dotyčným úředníkem ( či poslat pokyn na jeho nadřízeného ) aby s ním zahájil kárné řízení a přijal kárné opatření ( dle § 89 SZ ) , kdy jedním z možností je vymáhat po dotyčném úředníku škodu, na základě odpovědnosti státního zaměstnance za škodu, bohužel odpovědnost zde kopíruje v podstatě Zákoník práce, tedy v kárném řízení může dostat úředník předepsanou náhradu za škodu, kterou způsobil neúmyslně do výše max. 4,5 násobku jeho platu. Pokud by však způsobil škodu z hrubé nedbalosti, tato limitace se neuplatní a ručí za škodu v celé výši. Pokud by nad to, bylo prokázáno, že způsobil újmu úmyslně, může to být kvalifikováno jako trestný čin ( zneužití pravomoci úřední osoby ) a předáno do působnosti policie.
Paní Richterové z GFŘ bych doporučil přečíst si Služební zákon, vše ostatní jsou nesmysly mající za cíl zametat pochybení pod koberec a nerozházet si úřednictvo finančních úřadů.