Loni totiž byly OSVČ na půl roku odpuštěny minimální zálohy. V případě sociálního pojištění to znamenalo pro OSVČ hlavní odpuštění 15 264 Kč a u OSVČ vedlejších pak 6108 Kč. Nic však OSVČ vedlejším nebrání se v době, kdy byly zálohy odpuštěny, prohlásit za OSVČ hlavní a tím si na zálohách nechat odpustit vyšší částku.
Co se dozvíte v článku
OSVČ se odpustily minimální zálohy i pojistné
V rámci loňských podpor podnikatelů byly OSVČ od března do srpna, tedy 6 měsíců, odpuštěny minimální zálohy na sociálním a zdravotním pojištění i minimální pojistné. V případě OSVČ hlavních a sociálního pojištění to znamenalo odpuštění 15 264 Kč (6 × 2544 Kč) a u OSVČ vedlejších 6108 Kč (6 × 1018 Kč). Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.
Sociální pojištění za rok 2020 se pak určí tak, že se od standardního výpočtu odečte za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, částka
- 2544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
- 1018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Přestože však OSVČ vedlejším tak byla odpuštěna nižší částka, mohou snadno (a v souladu se zákonem) tento „odpustek“ zvýšit. Stačí, aby v přehledu uvedly, že během 6 měsíců, kdy byly odpuštěny zálohy, nebyly OSVČ vedlejšími, nýbrž hlavními.
Kdo je OSVČ vedlejší
Zákon o důchodovém pojištění je totiž koncipován tak, že základem výkonu samostatné činnosti je její výkon v rámci hlavní činnosti a výkon samostatné výdělečné činnosti v rámci vedlejší činnosti je výjimkou z tohoto hlavního pravidla. § 9 odst. 6 uvádí, že samostatná výdělečná činnost se z hlediska důchodového pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání,
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou,
- byla nezaopatřeným dítětem.
Může si OSVČ vedlejší vybrat?
V § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění je nicméně zároveň uvedeno: Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až e) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Odstavec 8 tedy dává OSVČ volbu, zda chtějí být při splnění podmínek pro vedlejší činnost OSVČ vedlejší nebo hlavní. Na jedné straně sice zákon uvádí, za splnění jakých podmínek se SVČ považuje za vedlejší (odst. 7), na druhé straně zákon dává OSVČ volbu, zda se k vedlejší činnosti přihlásí či nikoliv (odst. 8). Zákon je v tomto psaný tak, že vedlejší SVČ je výhodou, a proto se de facto nepředpokládá, že by se k vedlejší samostatné výdělečné činnosti nechtěla OSVČ přihlásit, pokud podmínky splňuje. Postup, kdy se OSVČ se zjevně vedlejší SVČ k této vedlejší samostatné výdělečné činnosti nepřihlásí, je jistě legální, tedy v souladu s psaným textem zákona,
uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).
Že se může OSVČ vedlejší prohlásit za hlavní, ostatně potvrdilo loni i ministerstvo financí při projednávání kompenzačního bonusu, kdy připravilo pozměňovací návrh (podal jej poslanec ČSSD Onderka), který odůvodnilo: Podle § 9 odst. 8 věty poslední zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je možné, aby zaměstnanec, který vykonává výdělečnou činnost jako vedlejší (a tudíž podle vymezení předmětu návrhu zákona nedosáhne na kompenzační bonus), si mohl v daném kalendářním měsíci zvolit, že danou výdělečnou činnost vykonává jako hlavní, a tím pádem naplnit předmět kompenzačního bonusu.
Kdo se za OSVČ hlavní neoznačí v řádném přehledu, má smůlu
Server Podnikatel.cz oslovil i Českou správu sociálního zabezpečení a i ta výslovně potvrdila, že je tento postup v souladu se zákonem a že si takto OSVČ vedlejší mohou snížit svoje odvody na sociální pojištění. Tento postup je v souladu s platnou právní úpravou a je ze strany ČSSZ a OSSZ akceptován. Samotná existence důvodu pro výkon samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší nezakládá automatickou povinnost, aby byla samostatná výdělečná činnost za činnost vedlejší považována – určení je zcela na vůli OSVČ, avšak musí toto oznámit a uvést nejpozději s podáním řádného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za daný kalendářní rok. Dodatečně pomocí opravného přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za tento rok již nelze tuto volbu charakteru činnosti měnit,
dodala serveru Podnikatel.cz Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.
OSVČ vedlejší mohou ušetřit tisíce korun
Díky tomuto „triku“ tak mohou OSVČ vedlejší ušetřit na sociálním pojištění za rok 2020 tisíce korun. Takto například vypadá rozdíl u OSVČ vedlejší (starobní důchodce) s daňovým základem 200 tisíc korun.
Vyplněno jako celoroční OSVČ vedlejší
Vyplněno jako půl roku OSVČ hlavní a půl roku vedlejší
ČLÁNKY DO MAILU