V případě OSVČ je možné provádět úlevu na dani při práci z domova za podmínek, že OSVČ provádí činnost z domova pravidelně a na práci má vyhrazené a oddělené místo,
říká Karel Kotoun, manažer Consulting & Strategy společnosti Accenture. Ten doporučuje, aby vláda na konec roku připravila manuál, co lze v nákladech za letošní rok skutečně uplatnit. Problém může nastat u společností, které mají náklady například s provozem kanceláří, ale své zaměstnance mají doma na home office.
Začněme nejdříve u OSVČ, co tedy v praxi znamená, že OSVČ musí mít pro práci z domova vyhrazené a oddělené místo?
V praxi to znamená, že pokud OSVČ nepracuje z domova běžně a nemá na to vyhrazené místo, tak by se na ni nevztahovala tato daňová úleva. Je tedy nutné mít jasně vymezenou pracovnu, tedy konkrétní místo, které opravdu souvisí s prací. Touto definicí se předchází problémům, kdy má OSVČ běžný byt a v něm je aktuálně kvůli koronaviru uzavřena a potřebuje pracovat. Musí se opravdu jednat o jasně vymezené místo a navíc povaha podnikání je základním kritériem, kterým by se měly OSVČ řídit. Ne všechny činnosti lze totiž provádět z domu.
Tomu rozumím. Ale jak se toto dá finančnímu úřadu poté zpětně dokazovat, že mám vyhrazené místo, pokud pracuju z domova a nemám přímo například tu pracovnu, kterou jste zmínil. Jak to tedy budu tomu finančnímu úřadu dokazovat?
Určitě nelehko. Důkazní břemeno je totiž vždy na podnikateli. Pro účely zahrnování výdajů do základu daně je základním kritériem, že se musí jednat o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Podobný problém se řešil, když se například zaváděly klece do vozu, pro dokázání, že vůz je používán pro dosažení příjmů. Kvůli tomu byl velký boom klecí umístěných v zadní části vozu, které oddělovaly zadní sedačky od kufru. Pokud si v bytě vyhradíte nějaké konkrétní místo a je to prokazatelné, že se jedná o pracovní místo, a navíc provádíte takový druh činnosti, která práci z domova umožňuje, tak je to v pořádku.
Jaké tedy konkrétně úlevy na dani si může OSVČ pracující z domova uplatnit?
To se liší země od země. Například v Anglii jsou tyto slevy zastropovány na týdenní bázi. Obecně se však jedná o náklady na energii a třeba internet, které si můžete dát do nákladů.
Takže tyto položky si můžu uplatnit v nákladech v případě, že pracuju z domova?
Ano.
Pokud však OSVČ pracuje pro firmu, která jí k práci poskytne nějaký prostředek, typicky mobilní telefon, jehož paušál si však musí OSVČ platit sama, může si i toto uplatnit v nákladech?
Pokud se bavíme o prostředku, který bude zapůjčen, tak to ne. Pokud si OSVČ bude platit tarif sama, což znamená například SIM kartu nebo paušál, tak v tom případě bych to skutečně vztahoval do nákladů na práci a je to ve stejné kategorii jako náklady na energii a na internet. Pokud se dané zařízení používá i pro soukromé účely, je pak vhodné rozdělit výdaje na soukromé a podnikatelské, například dle podrobného výpisu hovorů.
Myslíte si, že je třeba dobré finanční správu dopředu kontaktovat s dotazem, co si můžu u práce z domova uplatnit v nákladech, nebo finanční správa nemá povinnost na tyto otázky odpovídat?
Určitě je dobrý nápad ji kontaktovat. Jak mám i svou zkušenost, tak úřady jsou v tomto ohledu naopak nápomocny. Pokud si někdo nebude jist, že daný náklad nebo daná situace je daňově nejistá, jestli by mohl mít na to nárok nebo neměl, tak určitě doporučuji někomu zavolat.
Co by se podle vás mělo v zákoně změnit tak, aby podmínky pro práci z domova byly z pohledu daní jednodušší?
Zajímavější spíš než pro OSVČ by to bylo z pohledu společností. A v tomto případě je to poté širší pohled, a to nejen z pohledu daní, ale i v případě sociálního nebo zdravotního pojištění.
Jako první oblast bych proto řešil smluvní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a práva a povinnosti obou dvou stran v případě home office a teprve až poté by bylo dobré nastavit obecné řešení pro OSVČ.
Jaké problémy se mohou vyskytnout v rámci účetního roku 2020, na které byste rád upozornil?
Tak pro všechny společnosti to bude z účetního hlediska zcela určitě zajímavé. Uvedu to na příkladu společnosti, která provozuje call centrum. Pronajímá si nemovitost, s kterou má stále náklady, ale její zaměstnanci přecházejí na práci z domova. Prokazování toho, že náklady z nemovitosti nebo náklady na provoz, které ale během koronaviru úplně odpadly, bude však velmi náročné. Spíše než pro ty společnosti to bude výzva pro jejich účetní, aby opravdu zjistili, co, kde a kdy se provádělo, zda je to možné stále uplatnit jako náklad. Takže to bude zajímavá situace.
Myslíte si, že by vláda měla v této věci zavést nějakou metodiku, aby byla více srozumitelnější?
Tak jako vláda proaktivně přistupovala k Pětadvacítce, měla by pomoci OSVČ, ale i společnostem, a to prostřednictvím daňových úlev. A to si myslím, že je stále ještě neprobádaná oblast, která by však měla být také zavedena. Z pohledu daňového by proto dávalo smysl, aby se ke konci roku vytvořil manuál, aby jak společnosti, tak i OSVČ věděly, co prokázat, co si skutečně dát do nákladů, aby se i zamezilo daňovým podvodům.
Tak uvidíme, jak to i v této oblasti všechno dopadne. Děkuji vám za rozhovor.
Také děkuji, mějte se hezky.
Co je zakázáno a na co mám nárok?
Tady je přehled všech opatření, která jsou platná pro podnikatele i veřejnost. Přečtěte si také seznam všech podpor, které lze ještě aktuálně čerpat.
ČLÁNKY DO MAILU