Nefinanční reporting je známý jako Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD). Jeho cílem je zvýšit transparentnost podniků ve vztahu k environmentálním, sociálním a governance (ESG) faktorům.
Co se dozvíte v článku
Co směrnice především vyžaduje?
Dané nařízení Evropské komise (konkrétně se jedná o směrnici o účetnictví ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti) vyžaduje, aby velké podniky a kótované malé a střední podniky (MSP), jakož i mateřské podniky velkých skupin, zahrnovaly do zvláštního oddílu své zprávy vedení podniku informace potřebné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti a informace potřebné k pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení.
Jak je dále uvedeno v důvodové zprávě, tyto informace musí být ve zprávách zahrnuty v souladu s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), které komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které musí stanovit obsah a případně strukturu, podle nichž mají být tyto informace zahrnuty.
Tyto informace obsahují:
- stručný popis obchodního modelu a strategie podniku
- popis časově ohraničených cílů souvisejících s otázkami udržitelnosti, které si podnik vytyčil
- popis úlohy správních, řídicích a dozorčích orgánů s ohledem na otázky udržitelnosti a odborných znalostí a dovedností nebo přístupu k nim
- popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti
- informace o existenci systémů pobídek spojených s otázkami udržitelnosti
- popis postupu náležité péče, který podnik uplatňuje ve vztahu k otázkám udržitelnosti;
- popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností podniku a s jeho hodnotovým řetězcem
- popis opatření přijatých podnikem v souvislosti se skutečnými nebo potenciálními nepříznivými dopady a výsledků těchto opatření
- popis hlavních rizik pro podnik spojených s otázkami udržitelnosti
- ukazatele relevantní pro požadované uvádění informací.
Další požadavky a podrobnosti jsou zmíněny v textu této směrnice.
Jak při reportingu postupovat?
Patrik Schober, Managing Partner ze společnosti PRAM Consulting, na jednom ze setkání zaměřených právě na nefinanční reporting zmínil, že právě výše uvedené ESG je důležitým vodítkem pro tvorbu nefinančního reportingu. Důvodem je, že popisuje proces, kterým firma vyhodnocuje své působení v oblastech životního prostředí, společenských otázek a řízení a získaná data pak slouží nejen jako podklad k tvorbě nefinančního reportingu, ale také k optimalizaci dopadů firmy, komunikaci směrem k veřejnosti a především vyhodnocení udržitelnosti firmy pro potřeby investorů.
Asociace společenské odpovědnosti zveřejnila šest úkolů, které pomohou s tvorbou reportingu:
- Zvolte cíl
- Určete stěžejní stakeholdery
- Definujte kritéria a způsob měření
- Nastavte systém sběru dat
- Vytvořte časový plán
- Nechte si pomoci
K poslednímu bodu dodávají, že existuje celá řada firem, které s reportingem pomůžou. Některé poskytnou služby sběru a porovnání dat, jiné jejich audit, další zpracování reportu a nutné rešerše. Pomocnou ruku s komunikací nefinančního reportingu na vybrané stakeholdery vám nabídnou odborníci na marketing a PR,
upřesňují. Dan Heuer, CEO společnosti Impact Metrics doporučuje začít s reportingem nebo sbíráním dat co nejdříve, protože reporting udržitelnosti je komplexní záležitost a vtahuje do děje většinu oddělení ve firmě. Proto je vhodné začít minimálně se sběrem potřebných dat už rok, ideálně však dva roky před skutečnou povinností. Získáte prostor pro nastavení celého procesu reportingu od sběru dat, přes stanovení cílů i důkladnou tvorbu celé strategie udržitelnosti,
doplňuje s tím, že v dnešní době je už pro firmy ESG tak silné téma, dopadá na ně z různých stran, že má smysl se mu náležitě věnovat.
Zprávy budou muset být ověřené
Na reporting udržitelnosti byl zaměřen i letošní ročník konference interních a externích auditorů, který pořádá Nejvyšší kontrolní úřad v Praze ve spolupráci s dalšími institucemi. Vystoupil zde například vrchní ředitel sekce Daně a cla Ministerstva financí ČR Stanislav Kouba, který zmínil, že ověřování zpráv o udržitelnosti bude prováděno výhradně auditory. Směrnice obsahuje rozsáhlé nároky na profesi ověřovatelů – zejména nároky na odbornou přípravu, profesní etiku, nezávislost, nestrannost, důvěrnost či profesní tajemství,
zdůraznil.
Vzhledem k svému komplexnímu pohledu na firmu by měl mít interní auditor poradní roli při zavádění ESG reportingu, měl by asistovat při stanovení veřejných cílů a radit při zavádění ESG kultury ve firmě,
myslí si Tomáš Pivoňka, prezident Českého institutu interních auditorů. Podle něj ve chvíli, kdy už je ESG program zaveden, přichází na řadu klíčová hodnota interního auditu, kterou je objektivní a nezávislé hodnocení ESG rizik, ESG kultury a hodnocení úplnosti, správnosti dat a jejich soulad s legislativou.
Petra Jirková Bočáková, FCA Ředitelka v oddělení auditu PwC, ve své prezentaci upřesnila, že informace ověřuje statutární auditor nebo jiný auditor. Požadavky na něj jsou shodné jako v případě finančního výkaznictví a zahrnují školení, nezávislost, etiku a systém řízení a kontroly kvality. K věcem, co na zprávě povinně ověřuje, pak patří soulad zveřejněných informací s vykazovacími standardy (ESRS), postup při určování informací vykazovaných dle ESRS standardů („dvojí významnost“), dodržení požadavku na značkování informací („typu ESEF") a soulad s požadavky nařízení o EU Taxonomii.
Koho se nové povinnosti dotknou?
Některé společnosti nefinanční reporting vydávají už nyní dobrovolně. Je tak součástí jejich firemní komunikace a jejím prostřednictvím tak informují zájmové skupiny o jejich závazcích týkajících se udržitelnosti. Tato směrnice se týká všech obchodních společností s více než pěti sty zaměstnanci, které budou muset ve svých zprávách o hospodaření zveřejňovat informace o tom, jak jejich obchodní model podnikání přispívá k ochraně životního prostředí a zohledňuje sociální aspekty,
popisuje Karel Kotoun, CEO společnosti Green0meter. Hospodářská komora ČR k tomu doplňuje, že velké podniky k sestavení zpráv budou potřebovat informace také od osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, a to, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se tak měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery.
Od kdy budou nová pravidla platit?
Jak dále uvádí Hospodářská komora ČR, nová pravidla začínají platit od ledna 2024 a nejprve se jim budou muset podřídit podniky s více než 500 zaměstnanci, které i nyní spadají do působnosti směrnice o nefinančním reportování (NFRD) z roku 2017. Od roku 2025 budou zprávu o udržitelnosti muset zveřejňovat všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a podle profesní organizace ACCA (Association of Chartered Certified Accountants) bude povinnost sestavit a zveřejnit zprávu podniku o udržitelnosti platit od 1. ledna 2026 pro kótované malé a střední podniky, malé úvěrové instituce a tzv. kaptivní pojišťovny.
ČLÁNKY DO MAILU