Zákon o účetnictví nařizuje firmám povinně zveřejňovat účetní závěrky. Stejně tak musí některé podniky ze zákona zveřejňovat výroční zprávy. Proč se tak v 75 % českých firem neděje, to nastínila prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu, dále jen NKÚ.
Správci daně nevyužívají svých pravomocí
Správní řízení a ukládání pokut za výše zmíněná pochybení mají ve své kompetenci finanční úřady. Podle zjištění NKÚ ale tyto upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají. Svědčí o tom prověření 482 zpráv z daňové kontroly na Generálním finančním ředitelství a na 17 finančních úřadech. Ačkoli se porušení zákona o účetnictví objevilo ve 144 případech, správní řízení o uložení pokuty bylo zahájeno jen v 66 z nich.
Neúspěšné vymáhání sankcí
Pokud už finanční úřady pokutu uloží, nedaří se jim ji následně vymáhat. V letech 2009 až 2011 uložily ve správních řízeních 225 pokut v celkové výši 12,6 milionu korun. Do konce dubna 2012 bylo uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí a z vyměřené částky se podařilo získat jen 6,9 milionu korun, to znamená jen něco málo přes polovinu.
Disciplína firem se rok od roku zhoršuje
Nejčastěji zákon nedodržují nebo vědomě porušují společnosti s ručením omezeným, ale výjimkou nejsou ani akciové společnosti. Kromě špatné disciplíny se ale na nezveřejňování informací u řady společností projevuje i strach. Na jedné straně slýcháme obavy podnikatelů z reakcí konkurence na zveřejněné účetní závěrky, na druhé straně bychom měli chránit i odběratele, pro které jsou často zveřejněné účetní závěrky jediným zdrojem informací o společnosti,
komentuje stav Alice Šrámková, předsedkyně Komory certifikovaných účetních.
Systém sankcí má své mouchy, ale pokuta může padnout i na vás.
Ačkoli NKÚ proces sankcionování kritizuje jako bezzubý, podnikatelé by si měli uvědomit, že velk počet správních řízení byl zahájen. A řada tedy může přijít i na ně samotné. Pokuty firmám hrozí v případě, že účetní uzávěrku nezveřejní do 30 dnů od jejího schválení. Nejpozdější datum pro dodání účetní závěrky, a tedy i její oficiální zveřejnění, je konec bezprostředně následujícího účetního období. Pokud se tak nestane, může rejstříkový soud udílet sankce. A to nejen zpětně, ale také opakovaně.
Zákon je nedokonalý
Velké nedostatky se při kontrole objevily také v činnosti rejstříkových soudů. Ty vedou sbírky listin, které mají obsahovat jak účetní závěrky, tak třeba výroční zprávy. V případě nutnosti mají firmy žádat o doplnění dokumentů. Zákon už jim ale neukládá povinnost provádět pravidelné kontroly doplnění. A podnikatelé o tom vědí. Některou z důležitých listin nezveřejňuje ve sbírkách většina z nich. V roce 2008 to bylo 70 %, v roce 2010 neuposlechlo výzvu k doplnění dokumentů už 81 % podnikatelských subjektů.
Teprve když vyzvaný subjekt nereaguje, může mu soud udělit pokutu za neuposlechnutí výzvy. Ani rejstříkovým soudům se ale výběr sankcí nedaří. Na konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly na11,5 milionu korun, to je téměř 60 % všech pokut uložených v letech 2009 až 2011.
Čtěte více: Pokuty za nedodání účetních závěrek
Podle kontrolorů NKÚ je současná právní úprava týkající se postihování správních deliktů podle zákona o účetnictví neúčinná. Navrhují, aby se do budoucna vyřešilo, kdo a jak má kontrolovat, jestli firmy skutečně zakládají všechny dokumenty do sbírky listin. Dalším opatřením by se mohlo stát to, že by podniky předkládaly účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení a finanční úřady by byly zmocněny k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin.
ČLÁNKY DO MAILU