Firmy na dani z úhrnu mezd prodělají, prakticky totiž skončí stropy pojistného

Součást daňové reformy tvoří také sjednocení pojistného, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance, do jedné položky – daně z úhrnu mezd. Díky nové úpravě systému zastropování dojde k faktickému konci stropů, jelikož ty se budou nově počítat za všechny zaměstnance dohromady. Podnikatele též netěší ani rozšíření daňového základu. Podle mnohých z nich tak reforma nevede ke snížení daňové zátěže ani ke snížení ceny práce.

Chystá se nová 32,4% daň z úhrnu mezd

Poslanecká sněmovna pustila v úterý do druhého čtení daňovou reformu, kterou připravil ministr financí Miroslav Kalousek. Přestože reforma přináší desítky změn, vše se u řečnického pultu točilo okolo navrhovaného zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Reforma má přitom zavést jedno inkasní místo, zrušit superhrubou mzdu, zvýšit daň z příjmů fyzických osob na 19 %, změnit výpočet sociálního a zdravotního pojištění, snížit hranici pro povinnou registraci k DPH na 750 000 korun nebo zavést jednu daň z úhrnu mezd pro zaměstnavatele. Čtěte více: Daňová reforma v praxi, tisíce podnikatelů se stanou plátci DPH

Právě daň z úhrnu mezd patří mezi novinky, které mají podnikatelům sice ulehčit administrativu, které však sami zaměstnavatelé zrovna nevítají. V současnosti platí zaměstnavatelé z hrubé mzdy zaměstnance 25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění (dohromady pojistné ve výši 34 %). Pokud se pojistné odvedené zaměstnavatelem přičte k hrubé mzdě zaměstnance, dostaneme superhrubou mzdu, ze které se nyní platí 15% daň z příjmů. Zaměstnanci pak ještě odvádějí ze své hrubé mzdy 4,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění.

Nově by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení 19% daně z příjmů, která by se počítala z hrubé mzdy zaměstnanců. Zaměstnanci by se pak stále strhávalo 6,5 % na důchodové pojištění. Zdravotní pojištění zaměstnance se má zvýšit o dva procentní body rovněž na 6,5 %, což má však vykompenzovat pokles celkových odvodů zaměstnavatele. Zaměstnavatel totiž bude místo dvou výše zmíněných pojištění platit za zaměstnance 32,4% daň z úhrnu mezd (v současnosti v podstatě 34 %). Do této daně se oproti současnosti dostala také sazba 0,4 % úrazového pojištění. Čtěte více: 5 novinek, které podnikatele na daňové reformě nepotěší

Daň se bude platit z celkového úhrnu mezd všech zaměstnanců, jednotlivé propočty se tak mohou lišit.

Prakticky dojde ke zrušení stropů pojistného

Na první pohled se tak zdá, že až na úrazové pojištění se toho pro zaměstnavatele příliš nemění. Jenže zdání klame. Zákon totiž přináší i nový systém zastropování mezd, tedy hranice příjmů pracovníka, od které přestává zaměstnavatel hradit sociální a zdravotní pojištění. Nyní platí, že měsíční strop pro odvody činí 6násobek průměrné mzdy. Brzy navíc kvůli rozhodnutí ústavního soudu a malé důchodové reformě klesne na 4násobek průměrné mzdy. To však má daňová reforma opět změnit.Čtěte více: Říkají jí Malá důchodová reforma. Ovšem s velkými změnami

Nově by se zastropování mělo počítat ze všech mezd ve firmě dohromady. Strop pro tuto daň by činil čtyřnásobek měsíční průměrné mzdy vynásobený počtem zaměstnanců. Kolik by pak firmu vyšla mzda zaměstnance, ukazuje následující tabulka. V reálu tato změna fakticky znamená zrušení zastropování pro naprostou většinu podnikatelů. V případě vysokých mezd sice platí strop, avšak vzhledem k tomu, že odvody by se platily z úhrnu platů všech zaměstnanců, této hranice zaměstnavatelé zřejmě jen tak nedosáhnou. Vysoké mzdy některých pracovníků se totiž rozmělní nižšími platy ostatních zaměstnanců. Tuto skutečnosti přiznává i samo ministerstvo. Pro většinu zaměstnavatelů však současně představuje de facto odstranění stropů pojistného, čímž dojde ke zvýšení nákladů na zaměstnávání vysokopříjmových osob, uvádí se v důvodové zprávě k zákonu.

Podnikatelům se nelíbí ani rozšíření daňového základu

Tato novinka se logicky nezamlouvá podnikatelům, jelikož znevýhodňuje firmy s vysokým počtem zaměstnanců, které na strop nikdy nedosáhnou. Tím dojde k prodražení práce např. členů managementu a zahraničních specialistů. Navíc připomínáme, že ministerstvo financí deklarovalo záměr nezvyšovat celkové daňové zatížení, komentoval ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy ČR. Rovněž z hlediska rozpočtového určení výnosu této daně nejsme přesvědčeni o správnosti transformace těchto odvodů z pojistného na daň. A navíc tato úprava nebude kompatibilní s mezinárodními smlouvami v oblasti sociálního zabezpečení a smlouvami o zamezení dvojího zdanění, připojila se Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Firmám se navíc nezamlouvají ani další novinky, které se s daní z úhrnu mezd pojí. Rozšířit se má totiž základ daně, a to o řadu plnění, z nichž se pojistné dosud neplatilo. Jedná se například o odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů a odměnu při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů. Také tato plnění se tak budou počítat do základu daně z úhrnu mezd. Obecně platí, že základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Záleží tak, co všechno zákonodárci příjmů ze závislé činnost a funkčních požitků prosadí. Navzdory slibům vlády schválení návrhu zákona pravděpodobně nepovede ke snížení daňové zátěže ani ke snížení ceny práce, konstatoval k daňové reformě ve svém stanovisku Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Čtěte více: Na kolik reforma skutečně sníží přímou daňovou zátěž OSVČ a firem?