Je především zajímavé, že v Anglii (kde mimochodem neexistuje živnostenský úřad a živnostenské listy) stačí při založení firmy nebo při změně sídla jednoduše na primitivním formuláři úřadu oznámit adresu a je už na odpovědnosti jednatele firmy, jaký právní vztah má firma k dané adrese (nemusí mít žádný, do soukromoprávních vztahů stát nezasahuje). V praxi stačí na schránku nalepit jmenovku, aby měla pošta kam doručovat dopisy (a podotýkám, že dopisy doručuje tak, že je vhodí do schránky, neexistují žádné červené, modré, bílé a zelené pruhy). Pokud firma neoznámí úřadu změnu sídla, úřad má za to, že firma nevykonává činnost a asi po půl roce ji bez náhrady zruší. Jedno z mnoha jednoduchých opatření britské vlády, které státní byrokracii snižuje téměř na nulu.
V článku ale zazněla podivnost - jak se majitel domu dozví z korespondence určené cizí firmě, co je obsahem korespondence? Viz zmíněná předžalobní upomínka. Snad tady nenabádáte k porušování listovního tajemství ;-) A kromě toho úřady firmám dnes všechno posílají do datových schránek, takže mnoho korespondence nejspíš chodit nebude.