Jan Vrba: Firmy se k vysloužilým elektrozařízením chovají zodpovědněji

Každého asi napadá, že vaše práce je užitečná činnost – nebo je to činnost nutná či dokonce povinná? Mají být v každém státě takové projekty na zajištění recyklace vysloužilých elektrozařízení?

Zpětný odběr elektrozařízení je činnost bezesporu prospěšná pro životní prostředí. V České republice a celé Evropě je nařízen zákonem. Čím více bude států, kde bude zpětný odběr elektrozařízení probíhat, tím lépe pro přírodu.

Kdy Asekol vznikl? Za jakých podmínek a z jakých pohnutek?

V České republice vstoupila 13. srpna 2005 v platnost novela zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., která vymezila nové podmínky pro nakládání s odpadem z elektrických a elektronických zařízení. Ta ukládá výrobcům a dovozcům elektrospotře­bičů zajistit a financovat zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování použitých elektrických a elektronických zařízení od občanů i firem. ASEKOL proto v červenci 2005 založili nejvýznamnější výrobci a dovozci spotřební elektroniky, aby plnil jejich zákonnou povinnost.

Kde vaše společnost sídlí, jakou část republiky spravuje co se týká recyklace? Jaké je to procento z celkové recyklace?

Sídlíme v Praze. Kolektivní systémy, jako je ASEKOL, nemají působnost rozdělenou teritoriálně, ale podle druhů zpětně odebíraných elektrozařízení. Zpětný odběr elektrozařízení tedy zajišťujeme po celé republice. Loni se nám podařilo vybrat téměř 10 000 tun elektrozařízení, což byla asi třetina z celkového objemu sebraného u nás. Zhruba 85 % hmotnosti námi odebraných elektrozařízení tvoří televize a počítačové monitory.

Asekol je nezisková společnost. Jak funguje?

Naše činnost je dotována z recyklačních příspěvků, které každý spotřebitel zaplatí při nákupu nového spotřebiče k ceně výrobku. Z těchto peněz zajišťujeme dopravu a ekologické zpracování elektrozařízení, příspěvky obcím na sběrné aktivity a také osvětové aktivity.

Kdo vás podporuje nebo koho naopak podporujete vy? S jakými firmami spolupracujete?

Naše fungování je hrazeno recyklačními příspěvky, tedy de facto spotřebiteli. Pod podporu z naší strany lze zahrnout zejména osvětové aktivity a projekty na zvýšení sběru. Letos jsme zřídili tzv. Fond ASEKOL, z něhož můžou čerpat podporu pro své projekty na zlepšení situace zpětného odběru elektrozařízení obce, neziskové organizace, občanská sdružení a další. V prvním kole jsme na jaře rozdělili zhruba tři miliony korun a podpořili přes třicet projektů.

Sběrná síť, kterou jsme vybudovali a stále rozvíjíme, je postavena na třech pilířích: na spolupráci s obcemi, s posledními prodejci a dále na tzv. odděleném sběru. Finančně podporujeme obce, kterým platíme za provozovaná místa zpětného odběru na sběrných dvorech, i při mobilních svozech, a také za nashromážděná elektrozařízení. Tato forma podpory není zákonem nařízená. Našimi dalšími partnery při procesu jsou dopravci a zpracovatelé, mezi nimiž je i řada tzv. chráněných dílen.

Dříve nepotřebná zařízení končívala na zakázaných skládkách nebo v lepším případě ve sběrných surovinách. Jak správně bychom se měli zbavovat nepotřebných elektrozařízeních?

Lidé už dnes mají poměrně pestrou paletu možností, jak se elektrozařízení zbavit způsobem šetrným k životnímu prostředí. Využít mohou obecní sběrný dvůr, který se dnes nachází už téměř v každé obci. Dále je možné vyčkat na mobilní svoz, který obce bez sběrného dvora pořádají obvykle dvakrát do roka. Pokud občan nakupuje nový spotřebič, má podle zákona právo starý v prodejně zanechat. Někteří prodejci nabízí i bezplatný odvoz starého spotřebiče, pokud si u nich nový koupíte. Odložit spotřebič je možno i v opravně elektrospotřebičů. Firmám nabízíme, že jim za určitých podmínek nepotřebná elektrozařízení zdarma odvezeme a zajistíme jejich recyklaci.

Snažíme se výše uvedené možnosti doplňovat dalšími alternativami. Letos jsme obcím, firmám a institucím zdarma nabídli sběrnou nádobu na drobná elektrozařízení, tzv. E-box. Cílem je usnadnit občanům třídění malých spotřebičů, které končí v popelnici nejčastěji. Nabídka měla velký ohlas a E-box se dnes nachází na zhruba 1700 obecních úřadech a v některých firmách. ASEKOL také v několika městech na zkoušku rozmístil velké kontejnery obdobné kontejnerům určeným na papír či plasty.

Nemám iluze, že by se všechny firmy k problému stavěly čelem, jaký je může čekat postih?

Možná se budete divit, ale podle průzkumů, které jsme si nechali udělat před dvěma lety a letos, se firmy k vysloužilým elektrozařízením chovají daleko zodpovědněji než občané. Nesprávným způsobem s ním naloží jen výjimečně. Dle zákona o odpadech jim může být uložena pokuta, jejíž výše se může pohybovat od desítek tisíc až po miliony korun. Záleží na závažnosti spáchaného deliktu.

Jak jsme na tom s elektroodpadem ve srovnání se světem?

Celosvětově jsme na tom poměrně dobře, ale v evropském měřítku pokulháváme. Průměrně u nás každý občan k recyklaci odevzdá zhruba 3 kg elektrozařízení za rok. Například ve Skandinávii je to při srovnatelném objemu prodeje až pětkrát víc, staré státy EU ročně sbírají kolem deseti kg na hlavu. Důvodem je mnohem delší tradice třídění a osvěty. Jsem přesvědčen, že kdyby u nás zpětný odběr trval deset let a ne tři, měli bychom bilanci vyrovnanou.

Letos musí každý Čech odevzdat 4 kg elektrozařízení, jinak hrozí České republice sankce. Podle předběžných odhadů tuto hranici nepřekonáme, ale alespoň se jí výrazně přiblížíme, což lze považovat za úspěch.

Můžete nás seznámit s procesem recyklace, jak probíhá? Co se všechno recykluje?

Zjednodušeně můžeme říct, že recyklovat můžeme vše, co je na elektřinu, a to jak ze sítě, tak na baterky. Po převozu sebraných vysloužilých spotřebičů ke zpracovateli se nejprve ručně odstraní nebezpečné části (např. akumulátory nebo kondenzátory), také kabely a případně některé další elektronické komponenty. Části obsahující nebezpečné látky se dále zpracovávají ručně. Zbytek se rozdrtí na menší části a je tříděn na železo, neželezné kovy, sklo a různé druhy plastů. Ta část elektroodpadu, kterou není možno dále použít ve výrobě, je využita energeticky ve spalovnách odpadů nebo cementárnách jako palivo.

Okolo 50–80 % elektroodpadu je opětovně použito přímo na výrobu nových elektrozařízení nebo komodit v jiných průmyslových odvětvích. Vytříděné železo je používáno v ocelářském průmyslu. Neželezné kovy se používají pro výrobu kabelů a elektronických komponentů a stejně jako železo mohou být recyklovány opakovaně. Plasty jsou dále využity zejména v automobilovém a nábytkářském průmyslu. Sklo bývá opětovně implementováno zejména do obrazovek barevných CRT televizorů.

Klikněte na obrázek pro zvětšení.

Kdo se na recyklaci podílí?

Na recyklaci se svým způsobem podílíme všichni, když se snažíme elektrozařízení třídit. Recyklace je vlastně dokonalý koloběh, který začíná výrobou nového elektrozařízení a pokračuje vrácením vysloužilého kusu na sběrné místo, dopravou ke zpracovateli, samotným procesem zpracování a návratem zpět do výroby.

Co vlastně recyklace spotřebitele stojí? Jaké jsou náklady společnosti?

Spotřebitel přispívá zmíněnými recyklačními příspěvky. Výše příspěvků se liší podle technologické a finanční náročnosti recyklace konkrétního elektrozařízení. Například k mobilu spotřebitel připlatí pouhou korunu, k DVD přehrávači třicet korun a k televizi s úhlopříčkou nad 55 cm 200 korun. ASEKOL je nezisková společnost, která potřebuje jen tolik peněz, kolik skutečně utratí. Díky soustavnému nárůstu zpětně odebraných elektrozařízení jsme tedy od začátku působnosti mohli výši příspěvků snížit už pětkrát. Náklady naší společnosti na provoz systému za rok 2007 byly přibližně 117 milionů korun.

Když se zbavujeme ledničky, pračky nebo televizoru, určitě se otázkou, kam s nimi, zabýváme, ale většina lidí si ještě neuvědomuje, že právě takové mobilní telefony, kulmy, vysoušeče vlasů, baterie by neměly končit v popelnicích. Poraďte, jak je to naučit?

Každý má svůj díl zodpovědnosti za životní prostředí. Na druhou stranu víme, že lidé třídí v případě, pokud je to jednoduché. Tomu přizpůsobujeme naše projekty zaměřené zejména na zvyšování počtu sběrných míst, což kombinujeme s osvětovými kampaněmi. Soustředíme se na spolupráci ve školách. Děti a mladá generace přijímají třídění a recyklaci poměrně ochotně jako samozřejmou součást svého života a současně nám pomáhají vychovávat i své rodiče a prarodiče.

Pro identifikaci elektrozařízení používáte čárové kódy, jakou to má výhodu?

Cílem je zejména zpřesnění evidence jednotlivých kusů televizí a monitorů, jejich hmotnosti a monitoring pohybu elektrozařízení v řetězci zpětného odběru systému ASEKOL. Máme tak nad elektrozařízením větší kontrolu a také můžeme optimalizovat svozové trasy například tak, abychom snižovali náklady. Pilotní projekt evidence sbíraných elektrozařízení za pomoci čárových kódů byl zahájen již na podzim roku 2006 v Praze. Čárové kódy jsou načítány dopravci a zpracovateli při nakládce, vykládce a zpracování elektrozařízení. Od dubna 2007 byl projekt rozšířen na území celé ČR.

Vaše společnost se věnuje už nejednou zmíněné osvětové činnosti, kde a jakým konkrétním způsobem? Přináší tato činnost výsledky?

Osvětových projektů máme celou řadu. Za všechny mohu jmenovat každoroční happening Nakrmte Šrotozemšťana, který letos v září na pražském Andělu proběhne už potřetí. Loni se například Šrotozemšťan ve formě dinosaurů z elektroodpadu stavěl v jedenácti českých a moravských městech. Také jsme se podíleli na natočení seriálu Kam s nimi, který vysílala Česká televize. Školy pravidelně objíždíme s projektem Hrátky s Asíkem a Batem, na němž spolupracujeme s kolektivním systémem Ecobat, který sbírá staré baterie. Od letošního září také s Ecobatem a Eko-komem rozjíždíme projekt Recyklohraní, do něhož se mohou přihlásit všechny školy v ČR. Žákům umožníme snadnější třídění odpadů ve školách. V rámci projektu budou školy sbírat kredity, za něž si budou moci „koupit“ řadu hodnotných věcí.

Kolik má vaše společnost zaměstnanců, jakých jsou profesí? Je riziková?

Naše společnost má 16 zaměstnanců. Pracují ve finančním, klientském, technickém a marketingovém oddělení. Práce našich zaměstnanců není nijak mimořádně riziková.

Mezi vaše příznivce budou bezesporu patřit i ochránci životního prostředí. Co nejvíce na vaší práci oceňují?

Ochránci zdravého životního prostředí oceňují zejména to, že nové elektrospotřebiče jsou vyráběny se stále nižším obsahem nebezpečných látek a mají také nižší spotřebu elektrické energie. U recyklace je pro ně důležité, že jsou spotřebiče odborně recyklovány a že jsou maximálně využity všechny suroviny.

Jak vypadá jeden váš pracovní den?

Každý den je jiný, což mám na svém zaměstnání rád. Hodně času věnuji jednáním – ať už interním ve firmě, nebo s našimi partnery. Také vyřizování e-mailové korespondence je pěkný žrout času. Vzhledem k tomu, že se naše společnost angažuje v několika mezinárodních projektech, trávím spoustu času cestováním.

Co vám vaše práce pozitivního dává a naopak bere?

Dá se říct, že se podílím na zrodu nového oboru, a to je velmi zajímavé. Naopak nároky na čas jsou velké. Bez toho to však asi bohužel nejde.

U Výslechu

Rok narození: 1968

Vzdělání: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Rochester Institute of Technology


Kariéra: ředitel a jednatel několika společností se zaměřením na odpady

Koníčky: sport, umění, víno, jízda na koni