Firmy za korunu táhnou, ale podnikatelé dál sází na ty za statisíce. Víme proč

Eseróčko za korunu je skvělá příležitost zejména pro mladé nebo podnikatele začátečníky. Ti zkušenější stále dávají přednost vyššímu kapitálu.

Jen za letošní první pololetí bylo v Česku založeno přes 10 000 nových společností s ručením omezeným se základním kapitálem ve výši jedné koruny. Lidé, kteří se rozhodnou podnikat, teď díky této minimální finanční náročnosti dokonce dávají přednost založení s. r. o. před podnikáním na živnostenský list. Podnikání pod hlavičkou společnosti s ručením omezeným totiž působí věrohodněji a v jistých ohledech také snižuje rizika. Ano, skutečně pouze v jistých ohledech. Je totiž nutné připomenout, že snížení vkladu základního kapitálu s sebou přineslo změnu pro jednatele.

Společníci s. r. o. stále ručí pouze do výše, v jaké nesplnili své vkladové povinnosti. Pokud své vkladové povinnosti vyřídili a je to evidováno v obchodním rejstříku, už za závazky společnosti neručí. Jednatelé se ale díky možnosti založit firmu za korunu ocitli v horší situaci. Pro ty platí povinnost péče řádného hospodáře, a pokud by tak nejednali, o čemž rozhoduje soud, ručí za závazky firmy svým osobním majetkem. Podrobnosti o nových povinnostech si připomeňte v článku Eseróčka za 1 Kč ulehčují zakládání firem, nezapomeňte však na vyšší odpovědnost.

Může se tedy zdát, že založení firmy za korunu je poměrně riskantním krokem. Co tedy dělat, když je ručení u s. r. o. skutečně jen omezené? Vložit do firmy víc, nebo peníze využít jinak?

Výše kapitálu musí odpovídat potřebám firmy

Při rozjezdu nové firmy bývá zpravidla potřeba investovat. Ten, kdo peněžními prostředky nedisponuje, musí si je půjčit. Založením s. r. o. za korunu se sice podnikatel z jistého úhlu pohledu dostává do vyšší úrovně, ale jeho situaci to neřeší. Pokud člověk nějaké finance má, neměl by se bát je jako základní kapitál použít. I tyto peníze totiž bude mít k dispozici. Základní kapitál je součástí majetku společnosti, se kterým firma může volně disponovat. Nejde tedy o částku, která je trvale deponována na bankovním účtu, ale firma s ní normálně hospodaří, připomíná nezávislý specialista na investiční poradenství a finanční poradce Martin Šůstek. Údaj o výši základního kapitálu tak vlastně nemá žádnou vypovídací hodnotu. Jde pouze o účetní hodnotu, za níž se neskrývá žádný skutečný majetek.

Při úvaze o výši základního kapitálu při zakládání nové firmy by člověk měl vycházet z toho, co vlastně základní kapitál představuje:

a) plní legislativní normy – její minimální výše je stanovena zákonem a jde také o účetní položku

b) je součástí majetku firmy a lze jím volně nakládat

c) plní určitou psychologickou roli ohledně kreditního rizika firmy a bonity vůči firemním partnerům, vyšší základní kapitál psychologicky zvyšuje důvěryhodnost

Základem každého podnikatelského projektu je vždy nějaká přidaná hodnota, smysl konkrétního podnikání v rámci oboru činnosti, který podnikatel realizuje na základě promyšleného obchodního, marketingového a finančního plánu a následně se rozhoduje o formě podnikání, kterou může být právě s. r. o. Nově založená firma potřebuje na začátku určitý objem peněz na financování svého provozu, než bude generovat příjmy. Rozhodnutí o výši základního kapitálu proto primárně vyplývá právě z tohoto podnikatelského plánu, který definuje potřeby finančních zdrojů a musí splnit řadu legislativních podmínek, mimo jiné i minimální výši základního kapitálu. Určení tohoto potřebného kapitálu na rozjezd firmy je tedy základní úvahou o výši základního kapitálu. Jeho výše nemá vliv na ekonomiku projektu mimo vliv účetní a plní tedy spíše psychologickou roli vůči partnerům firmy, říká Martin Šůstek.

Snížení spodní hranice základního kapitálu v Česku odpovídá trendům, které jsou běžné v zahraničí, a smyslem má být podpora soukromého podnikání a snížení bariér při vstupu do podnikání. Bohužel je u nás ve srovnání se zahraničím stále poměrně vysoká administrativní náročnost na založení nové firmy. Finanční náklady na založení s. r. o. představují zhruba 13 000 korun a potřeba jsou zhruba tři týdny času. Založení firmy za skutečně jednu korunu je nemožné. Účinnou součástí státní podpory podnikání by podle Martina Šůstka mělo být také odstranění zbytečných administrativních bariér a nákladů na založení firmy (notářské a jiné poplatky, zkrácení lhůt apod.). Například v Estonsku je možné s. r. o. založit během několika minut on-line.

K tématu dále čtěte: Většina nových firem má základní kapitál do 50 tisíc Kč. Pozor na kapitál 1 Kč

Na menší kapitál se díváme s nedůvěrou

Založení společnosti s ručením omezeným s nízkým základním kapitálem může být zajímavé pro ty subjekty, které podnikají poprvé a mají nízký rozpočet. Jde například o nejrůznější projekty studentů, případně firmy, které často provádí změny vázané na notářský zápis, protože tyto náklady se odvíjejí od výše základního kapitálu. Firmy takzvaně za korunu jsou také zajímavé pro podnikatele, kteří už mají více firem a jen zakládají další ze svých projektů. Zásadní roli při rozhodování o výši základního kapitálu hraje podnikatelský plán firmy, který počítá s potřebnou výší generovaného zisku za určitý čas. Finanční poradce Martin Šůstek rozhodně doporučuje mít na začátku dostatečný finanční objem, který pokryje dobu rozjezdu firmy a podnikatel se může plně soustředit na plnění svého podnikatelského cíle.

Pokud člověk peníze má nebo si je může vypůjčit, měl by je do firmy vložit už kvůli své reputaci. Řada lidí má totiž stále mylný pocit, že vyšší základní kapitál svědčí o solidnosti a solventnosti firmy. Jak už ale bylo napsáno výše, se vkladem může firma volně nakládat a vlastně tak jeho výše není rozhodující. Do hry ale opět vstupuje psychologie. I při možnosti založit společnost za korunu se vyplácí mít základní kapitál alespoň 100 000 korun. Když ne o ničem jiném, svědčí to alespoň o tom, že člověk se do podnikání nepustil bez peněz.

Psali jsme: Zatímco OSVČ hlavní „vymírají“, firmy rostou jako houby po dešti. Padne rekord?

Ze své praxe vidím, že údaje z obchodního rejstříku slouží pro řadu investorů a obchodních partnerů jako základní přehled o důvěryhodnosti firmy. Jde o údaje týkající se zejména osob jednajících za firmu, zda firma zveřejňuje účetní závěrky a výroční zprávy, jaká je historie firmy, jaká je výše základního kapitálu a podobně. Proto doporučuji při zakládání nové firmy základní kapitál vyšší, zhruba od 100 000 korun výše, vysvětluje finanční poradce Martin Šůstek. Jinými slovy řečeno, dvousettisícové s. r. o. má tyto peníze hned od počátku k dispozici na rozjezd. Korunová firma pak tyto prostředky pravděpodobně nemá a majitelé si je budou muset obstarat.

A jak vyplývá i z letošních statistik, podnikatelé si toto uvědomují a stále největší počet s. r. o. je zakládán se základním kapitálem zhruba kolem 200 000 korun. Podle zjištění společnosti Bisnode lidé do základního kapitálu nových společností s ručením omezeným v prvním pololetí roku 2016 investovali 2,2 miliardy, průměrný základní kapitál jedné firmy tak mírně přesahuje 163 000 korun. Ačkoliv je popularita firem s nízkým základním kapitálem stále na vzestupu, podnikatelé v první polovině letošního roku nejčastěji zakládali firmy s kapitálem 200 000 korun. Bylo jich více než 16 %, komentuje Petra Štěpánová z Bisnode.

Výše základního kapitálu nemá žádnou relevantní vypovídací hodnotu o kreditním riziku firmy. Pokud má firma nižší základní kapitál, na řadu obchodních partnerů to může působit méně důvěryhodně, ale skutečně důležité je podle Martina Šůstka spíše to, jakou přidanou hodnotu firma vytváří a zda její produkty zákazníci chtějí. Relevantními ukazateli jsou tedy konkrétní podnikatelský projekt, obchodní výsledky firmy, její skutečný majetek a důvěryhodnost osob, které za firmou stojí.