Doba splatnosti faktur mezi českými firmami se zkrátila o celý jeden pracovní týden. V tuto chvíli je možné tvrdit, že v průměru je faktura zaplacena do 44 dnů od jejího vystavení. Při svém průzkumu to zjistila společnost Atradius, která ale uvádí, že každá třetí faktura je ale uhrazena později. Za zkrácením lhůty splatnosti stojí fakt, že si firmy uvědomují vyšší pravděpodobnost zpoždění platby. V průměru je totiž 32 % českých faktur zaplaceno se zpožděním, nejčastěji však do 15 dnů po uplynutí lhůty splatnosti. Zkrácením této lhůty tak firmy dosahují dřívějších plateb, a to v průměru o 6 dnů,
vysvětluje Markéta Stržínková, ředitelka společnosti Atradius.
Za pozdní splatnost faktur si mohou sami podnikatelé. Na partnery netlačí, ani jim neposkytují výhody.
Hlavním důvodem zpoždění plateb jsou problémy s likviditou. Jako hlavní důvod uvedlo problémy s dostupností finančních prostředků 81 % respondentů. Pravděpodobnost, že bude faktura uhrazena po lhůtě splatnosti, je v České republice stejně vysoká u faktur vystavených tuzemským i zahraničním zákazníkům. Nejkritičtějším oborem je dlouhodoběji stavebnictví, a to především v důsledku dlouhé zimy. Složitá situaci je také v těžkém průmyslu a strojírenství, kde mají významný vliv na situaci firem vedle stagnujících exportní poptávky i příspěvky na obnovitelné zdroje energií, které výrazně zhoršují tržní postavení řady českých firem v EU. Nejvíce nesplacených pohledávek vykazují malé a střední podniky.
Čeští podnikatelé také dávají přednost odloženým splatnostem z důvodu navázání dlouhodobých obchodních vztahů. Týká se to jak obchodování s tuzemskými, tak zahraničními podniky. Právě cizincům prodávají čeští podnikatelé na splatnost ochotněji. Míří k nim 37 % zakázek, k tuzemským je to jen 24 %.
Navíc se snižuje počet firem, které jsou ochotny za předčasné splacení faktury poskytnout slevu. Nabízí ji jen pětina. Ještě před rokem nebo dvěma byla přitom ochotno při dřívějším zaplacení faktury snížit její konečnou částku čtvrtina firem a podnikatelů. V tom se lišíme od západních firem, které toto využívají poměrně hojně. Aktuálně se tam toto číslo pohybuje kolem 34 %. Trend, který je v zahraničí stále hojněji využíván, zvyšuje platební morálku a vede k vylepšení firemního cashflow,
říká Markéta Stržínková.
V následujících šesti měsících podle průzkumu vzroste uplatňování aktivní správy pohledávek, coby nástroje sloužícího k ochraně firmy před riziky souvisejícími s pozdním hrazením pohledávek nebo jejich nedobytností. 10 % respondentů uvedlo, že v tomto období zintenzivní monitorování finanční rizikovosti a schopnosti splácet zákazníka.
Změnu by paradoxně mohly přinést aktuální povodně. Ve všem neštěstí, které povodně způsobily, lze vidět určitou naději pro stavebnictví,
vysvětluje Markéta Stržínková a dodává: Stát uvolní peníze na obnovu škod, což přinese zakázky právě stavebním společnostem. Ty by mohly oboru dodat tolik potřebný pozitivní impuls.
ČLÁNKY DO MAILU