Já jsem zaměstnanec, ale muž je OSVČ - takže mohu objektivně srovnat oba pohledy na věc: jako zaměstnanec se mám královsky, prakticky chodím do práce bez starostí (tedy kromě pracovní náplně, kterou musím řešit) - jenom přijdu do práce a pracuji (pracuji duševně ne manuálně), mzda mi každý měsíc přijde, zaměstnavatel za mě odvádí sociální a zdravotní, aniž bych se musela strachovat o cokoli, mám jen 4 týdny, ale ani ty nemám čas si během roku vybrat, takže 5. týden neřeším X jako OSVČ bych byla denně ve stresu, jestli budu mít pro své lidi práci, jestli je budu mít z čeho zaplatit, abych měla na všechny odvody, aby se nikomu nic v práci nestalo, aby nevypovědělo službu některé služební auto a nemuselo kupovat nové, abych měla z čeho zaplatit pronájem firemních prostor............. = Takže je to nesrovnatelné = jako zaměstnanci se máme jako prasátka v žitě, a pokud jste někdo nespokojení, tak jen nebrečte a něco s tím udělejte!!! (je teď nejvhodnější doba na změnu!!) možná ještě budete vzpomínat, jak jste se měli dobře, ale možná naopak budete rádi za změnu... žádná vláda se o vás nepostará, jsme v 21. století (ne v minulém režimu), všichni se musíme o sebe postarat sami - co si kdo udělá, to má!! P.S. a pamatujte: zaměstnavatel si k vám dovolí jen to, co vy mu dovolíte, aby si k vám dovolil!!!