Jako hlavní důvod nízké návštěvnosti fitness center vnímají provozovatelé strach z nákazy obecně. Vyplynulo to z průzkumu České komory fitness, kterého se zúčastnilo celkem 679 respondentů (z toho 292 provozovatelů fitness center a 387 osobních trenérů a instruktorů skupinových lekcí z celé ČR).
Návštěvnost „fitek“ klesla na polovinu
Polovina tuzemských fitness center má poloviční a nižší příjmy i návštěvnost ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Méně jak 50% návštěvnost hlásí 48,1 % provozovatelů. Problémem přitom nejsou stávající protiepidemická opatření, která se z větší části týkají hlavně dezinfekce a úklidu, omezují totiž pouze 7,1 % provozovatelů. Jako hlavní důvod nízké návštěvnosti fitness center vnímají provozovatelé strach z nákazy obecně (78,1 %).
Mezi časté odpovědi patří skutečnost, že spousta zaměstnavatelů nařídila svým zaměstnancům práci z domova. Lidé necestují do města, a tím pádem fitness centra nenavštěvují,
uvedla Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.
Po jarním lockdownu se fitness centra vzpamatovávají velmi pomalu, přes letní měsíce je vždy vidět útlum, který byl letos ještě umocněn chováním lidí ovlivněných strachem z covidu. Je vidět úbytek počtu starších klientů a ani čísla za září nejsou taková, na jaká jsme byli zvyklí v minulých letech,
doplnil Robert Lukáš z Fitness Clubu Luky.
„Fitka“ se bojí hlavně povinných roušek
Nejistotu z budoucnosti a optimalizaci nákladů uvedlo 56,6 % provozovatelů a 33 % zmínilo aktuální nedostatek financí. Pro případ dalších restrikcí pro oblast sportovišť má 86,5 % respondentů největší obavy z povinného zakrytí nosu a úst ochrannou pomůckou, které by podle nich mohlo být pro provoz fitness center zcela likvidační. 37,8 % provozovatelů pak zmiňuje negativní dopad povinných odstupů (zejména osobní trenéři, kteří pro trénink s klienty potřebují bližší kontakt).
Co se týče pomoci, fitness centra se domnívají, že by jim nejvíce pomohla veřejná podpora aktivního životního stylu (78,1 %), doporučení místo zákazů a příkazů (73,5 %), odpuštění sociálního a zdravotního pojištění (51,8 %), zrušení 3. a 4. vlny EET (44,3 %) a jasný pandemický plán vlády (41,7 %).