Od 1. ledna 2021 byla daňovým balíčkem zavedena možnost poskytování peněžitého příspěvku zaměstnancům, takzvaného stravenkového paušálu. Jedná se o alternativu ke stravenkám (nepeněžní příspěvek), které jsou rozšířeným zaměstnaneckým benefitem.
Co se dozvíte v článku
V souladu s ustanovením § 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Organizace, způsob a podmínky pro vznik práva na toto stravování, jakož i vymezení okruhu zaměstnanců a výše financování, je v kompetenci zaměstnavatele a je součástí jeho interního předpisu, eventuálně kolektivní smlouvy. Jiná záležitost je daňový režim, který upravuje zákon o daních z příjmů. Stravenkovému paušálu se server Podnikatel.cz již několikrát věnoval samostatnými články. Nyní přinášíme výtah ze zmíněného materiálu Generálního finančního ředitelství – odpovědi na nejčastěji evidované otázky z praxe.
Podmínky poskytování peněžitého příspěvku, osvobození na straně zaměstnance a daňovou uznatelnost na straně zaměstnavatele jsme popisovali v článku: Peněžitý příspěvek na stravování aneb Stravenkový paušál v praxi. Řešili jsme také několik praktických otázek jeho uplatnění: Stravenkový paušál v praktických otázkách a odpovědích
V souvislosti s peněžitým příspěvkem na stravování eviduje Generální finanční ředitelství nejčastěji následující okruhy dotazů.
Směna delší než 11 hodin
Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů nedefinuje délku pracovní směny (maximální délka směny je omezena zákoníkem práce). Pokud by bylo v rámci jedné směny odpracováno více než 11 hodin, pak pro osvobození na straně zaměstnance stále platí omezení maximálně možnou částkou, tj. v roce 2021 ve výši 75,60 Kč. Částka vyplacená zaměstnanci nad tento limit již bude zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný výdaj (náklad) v plné výši.
Na druhou stranu se může jednat o situaci, kdy zaměstnanec odpracuje pouze část směny, tj. velmi krátký časový úsek. Například pouze 2 hodiny z důvodu návštěvy lékaře, kdy peněžitý příspěvek na stravování nebude sice na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem/nákladem (nesplněna podmínka odpracování alespoň 3 hodin), ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu stále příjmem od daně osvobozeným.
Příspěvek na stravování a dohody konané mimo pracovní poměr
Z pohledu zákona o daních z příjmů se dle § 6 odst. 2 i v případě dohod jedná o „zaměstnance“. Zaměstnancem je zde označen poplatník s příjmy ze závislé činnosti. Podle § 74 odst. 2 zákoníku práce v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu (stanovit směny). Pro posouzení peněžitého příspěvku na stravování jako příjmu od daně osvobozeného jako u ostatních zaměstnanců je nezbytné i v tomto případě naplnit požadavek na existenci směny podle zákoníku práce. Pojmem směna se podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat,
uvádí v materiálu Generální finanční ředitelství. Je zde doplněno, že pokud je takto vymezena určitá část pracovní doby (směna), a to nejlépe výslovně přímo v příslušné dohodě, a následně evidována v evidenci docházky, pak lze posoudit peněžitý příspěvek na stravování poplatníkům konajícím práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za obdobných podmínek jako u ostatních zaměstnanců.
Příspěvek na stravování v rámci výkonu funkce jednatelů
Také v případě statutárů závisí osvobození a daňová uznatelnost na vymezení pracovní doby. Příjem za výkon funkce jednatele společnosti s ručením omezeným je příjmem ze závislé činnosti a tudíž je z pohledu zákona o daních z příjmů „zaměstnancem“. Jestliže bude ve smlouvě o výkonu funkce vymezena určitá část pracovní doby (směna) a následně evidována například v evidenci docházky, pak lze i jednateli poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování posoudit v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů jako příjem do stanoveného limitu od daně osvobozený a na straně společnosti lze tento příspěvek při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů uplatnit jako daňový výdaj (náklad), tj. pokud mj. přítomnost jednatele v práci během vymezené části pracovní doby (směny) trvá aspoň 3 hodiny. Popisovali jsme již dříve v článku: Stravenkový paušál jako benefit pro jednatele? Konečně jasno
Příspěvek na stravování a obecní zastupitelé
Jak popisuje Generální finanční ředitelství, je zastupitelstvu obce vyhrazeno dle § 80 zákona o obcích rozhodovat o příspěvcích poskytovaných členům zastupitelstva obce. O příspěvku na stravování a jeho podmínkách je tedy možné rozhodnout samostatným usnesením. Zde budou uvedeny také konkrétní aktivně „odpracované“ doby, tak aby byly shodné s podmínkami poskytování příspěvku zaměstnancům dané obce, nebo se v tomto usnesení odkáže na platný vnitřní předpis. Pokud bude naplněna podmínka stanovené aktivně odpracované doby, která bude následně evidována, lze i v případě peněžitého příspěvku na stravování u uvolněných zastupitelů aplikovat § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.
Příspěvek na stravování a zaměstnanci na home-office
Také pro zaměstnance vykonávající práci na jiném dohodnutém místě než na pracovišti zaměstnavatele, tedy z domova, platí stejné podmínky. To znamená, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách a příspěvek na stravování je jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů a současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů, pokud jsou splněny dvě následující podmínky:
- místo bydliště musí být smluvně sjednáno jako pracoviště,
- musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny,
- časová podmínka bude podložena evidencí odpracované doby během směny.
Kumulace stravovacích benefitů
Volba zajištění stravování je na zaměstnavateli, jde o zaměstnanecký benefit. Každý zaměstnanec však může v daňovém režimu čerpat pouze jednu z forem, která ale nemusí každému vyhovovat. Je samozřejmě možné, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část dostávala stravenky a část peněžitý příspěvek na stravování. Pokud to takto bude dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno interním předpisem.
Uvedené neplatí obecně pro všechny zaměstnance. Některé nepodnikatelské subjekty, kam patří například organizační složky státu a příspěvkové organizace, mají možnosti variability omezeny speciálními zákony.