Jo když on to kuchař asi spletl...

Restaurace: restaurace U svatého Václava

Lokace: Svatováclavská 22, Mělník

Typ: mezinárodní kuchyně, steaky

V centru města, těsně u mělnického zámku, láká restaurace hosty už na první pohled svým malebným průčelím a útulnou zahrádkou. Prezentuje se jako podnik, který nabízí příjemné prostředí k občerstvení, obědu, slavnostní večeři nebo obchodnímu jednání, slibuje množství steaků v jídelním lístku a gurmánské speciality. Takže na první pohled jasný kandidát do rubriky Gurmán.

Ačkoliv předzahrádka vypadá opravdu pěkně, usazujeme se vzhledem k větrnému počasí raději uvnitř. S ohledem na pozdní večerní hodinu a dusné léto je to dobrá volba. První slovo, které mě totiž v restauraci napadá, je dekadentní. Červený masivní nábytek, podlahy a stropy z červeného dřeva, odhalené kamenné zdivo, prvorepublikové osvětlení, lampičky na stolech, trochu příšeří. Interiér zkrátka vypadá skoro neřestně, takže proč si nezahřešit a nedopřát si opulentní večeři, která se může vzhledem k zavírací hodině v pátek protáhnout až do půlnoci.

Jídelní lístek je nadmíru rozsáhlý, takže host chtě nechtě uvažuje o možné čerstvosti surovin. Vybíráme hodně dlouho a přichází první překvapení – číšník, jehož základ slovní zásoby tvoří slova jo a hm.

Objednávka

1. Vzhledem k tomu, že si plánuji moučník, volím lehký zeleninový salát s ovčím sýrem a olivami (129 Kč)
2. a jako zákusek si objednávám lívanečky (35 Kč),
3. můj doprovod zkouší vepřový steak s bylinkovým máslem a opečenými bramborovými čtvrtkami (195 Kč plus 28 Kč).

Celkem jsme i se všemi nealko nápoji a dvěma dvoudeckami vína (a vín tu mají skutečně velký výběr, čímž nezapřou, že Mělnicko je oblastí vína) zaplatili 554 korun.

Objednávka salátu a lívanečků uspokojila mé očekávání. Zelenina byla čerstvá, ovčího sýra tak akorát. Snad jen oliv by mohlo být víc, než kolik jich lze spočítat na prstech jedné ruky.

Borůvkové lívanečky byly vzhledem k ceně doslova luxusní. Přiobjednaná káva s teplým mlékem je lahodně doplnila.

Zato u steaku se vyskytlo hned několik problémů. Číšník se sice zeptal, jak má kuchař steak připravit a můj společník si přál hodně propečený. Nicméně tak z třetiny měl maso stejně syrové. Za opečenými bramborovými čtvrtkami se skrývalo to, co se běžně podává jako americké brambory. Jenže místo steaku s bylinkovým máslem přistál na stole steak se sýrovou pepřovou omáčkou. Prý to asi kuchař zaměnil. Na další objednávky jsme trochu ztratili chuť, takže z opulentnosti zbyly trosky.

Obsluha

Obsluha je U sv. Václava kámen úrazu respektive je značně nevyrovnaná. Vedle celkem schopného číšníka se po place plouží jeho kolega, jehož výkony lze označit různě, jen ne jako profesionální. Odpovědi typu jo a hm a celkem laxní reakce na zaměněnou objednávku (pominu-li, že se něco takového vůbec stane) do lepšího podniku nepatří. Včetně dlouhého přehrabování v drobných při placení, o kterém si nechci myslet, že je trikem, jak donutit hosta, aby nechal větší dýško.

Služby

Restaurace je otevřená denně od 11 do 23 hodin, v pátek a sobotu do půlnoci. Rezervaci později večer jsme ani v turistické sezóně nepotřebovali. Platit lze kromě hotovosti standardními platebními kartami. Účet tu ale vypisují rukou, což už mám spíše spojené s obyčejnou hospodou než s podobným typem restaurace.

Čekala jsem víc

Na to, že můj mělnický společník, který je v tomto městě domácí, mě do restaurace U sv. Václava vedl jako do jedné z nejlepších mělnických restaurací (a věru není moc z čeho vybírat), čekala jsem víc. Přesto mi to přijde škoda, protože při troše snahy a lepším výběru personálu by se sem hosté jistě rádi vraceli. Svoji první návštěvu U sv. Václava však nemohu ohodnotit lépe než dvojicí Gurmánských hvězdiček.

Možná mám ale v Mělníce prostě jen smůlu. Když jsem totiž se svým mělnickým společníkem zamířila v sobotu večer do Galerie a kavárny ve věži (rozuměj v Pražské bráně), bylo zavřeno. Přesto, že podle otevírací doby mělo být otevřeno a přesto, že jsme neobjevili žádnou vývěsku například o letní změně otevírací doby. Škoda. Propásla jsem sice jednu výstavu kostýmních návrhů, na věž jsem ale zatím nezanevřela. Moje předchozí zkušenosti s ní jsou totiž jednoznačně pozitivní. Zkusím to příště znova, snad mi mělnické restaurace a kavárny ukážou svou příznivější a pohostinnější tvář.