Nevychovaní rodiče nepatří do kavárny

11. 4. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Autor: 244086
V první polovině 20. století byla Praha kavárenský ráj na zemi. Svoje oblíbené kavárny měli nejen umělci, ale také podnikatelé. Otevřít vlastní kavárnu bylo věcí prestiže. Dočasně je možné si do takové kavárny zajít a proniknout do tajů kavárenského podnikání.

Restaurace: Kavárna ve stylu 1. poloviny 20. století v Muzeu hlavního města Prahy

Lokace: Na Poříčí 52, Praha 8

Typ: Tradiční pražská prvorepubliková kavárna 

Pražské kavárny a jejich svět

Muzeum hlavního města Prahy mělo skvělý nápad, když v rámci výstavy Pražské kavárny a jejich svět otevřelo v jednom výstavním sále dočasnou kavárnu ve stylu první poloviny 20. století. Po prohlídce expozice si mohou návštěvníci na vlastní smysly vyzkoušet, jak to asi v takové kavárně vypadalo. Přiznávám, že jsem v oblasti kaváren spíše staromilec, takže taková kavárna ve mně vzbudila velkou zvědavost.

Na místě se ukázalo, že dočasná kavárna je pobočkou kavárny Louvre, kterou jsme v Gurmánovi již hodnotili. Inu, podívejme se výstavní provozovně na zoubek.

Objednávka

  1. V době naší návštěvy byl právě tak čas na dopolední kávu se zákuskem. Z nabídky jsme zvolily Café au lait a Vídeňskou kávu (obé po 39 Kč),
  2. jako zákusek jsme ochutnaly Kávový dort (39 Kč)
  3. a žízeň jsme uhasily Americkou limonádou s ovocem (29 Kč).

Neošizená Vídeňská káva se štědrou porcí šlehačky potěšila oko i jazyk. S Café au lait jsem dopadla hůř. Do Louvru chodím opravdu často a káva s mlékem do konvičky se sklenicí vody je moje tradiční objednávka. Nižší cena se však ve výstavní kavárně zřejmě odrazila na kvalitě, respektive na pečlivosti přípravy kávy. Zásadní nedostatek: káva v konvičce byla studená. Co by tomu řekli staří kavárníci?

Naopak nic nelze vytknout dortu sestávajícímu z několika vrstev těsta slepeného kávovým krémem a zdobenému oříšky i čokoládou, včetně velkého čokoládového kávového zrna. Americká limonáda z jemně perlivé vody s ledem a kusy čerstvého ovoce (ananas, pomeranč, citrón) vypadala i chutnala vzhledem k ceně luxusně. Jenže co je to platné, když jsem čekala, že si pochutnám především na kávě.

Máte dobrý tip na restauraci či kavárnu?

Gurmán - vidlička
Zaujala vás některá natolik, že ji pravidelně navštěvujete a rádi byste ji doporučili? Nebo byste naopak chtěli vyzkoušet něco nového a nemáte jistotu, že je to kuchyně právě pro vás? Napište nám na adresu: redakce@podni­katel.cz Gurmán přijede, ochutná a ohodnotí.

Výstavní kavárna

Dlouhý kavárenský pult odděluje zázemí od prostoru se stolky a klasickými tonetkami. Na věšáku si je možné půjčit noviny, které vyšly u příležitosti výstavy, a jsou upevněné v držácích na noviny. Zaposlouchat se zase můžete do stylové hudby. Ta jako by se linula z po místnosti rozestavených historických gramofonů. Kavárna je samozřejmě nekuřácká.

Obsluha je rychlá, ale nijak přehnaně milá, přistupuje k hostům spíše s profesionálním odstupem.

Kavárna je spolu s výstavou otevřená do 31. srpna, denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin.

Hodnocení Gurmána

Studená káva opravdu kazí dojem. Jinak jde ale o sympatický pokus: místo pouhého prohlížení exponátů je možné zažít kavárnu na vlastní kůži. I když je to zkrátka jenom hra. Gurmán kavárně uděluje tři hvězdičky.

Gurmán - hodnocení 3
Gurmán – Pražské kavárny a jejich svět
01_Výstava_small
02_Výstava_small
03_Výstava_small
04_Výstava_small

Rady a pokyny pro nemravy

Samotná výstava Pražské kavárny a jejich svět je zajímavá nejen pro „kavárenské povaleče” a milovníky či milovnice kaváren vůbec, ale také pro podnikatele v tomto oboru. Na kavárenské mapě Prahy, která je součástí výstavy, je dobře vidět, jak rozšířený to byl do druhé světové války business. Staré a Nové Město, Vinohrady, Nusle byly oblíbené kavárenské destinace. Součástí expozice je třeba interiér nuselského obchodu s kávou Karla Kulíka z 20. let dvacátého století, včetně pražiče na kávu užívaného živnostníky či reklam na kávu i kavárny.

Podle počtu zaměstnanců a velikosti se kavárny dělily na malé, menší a ostatní nebo kavárny malé, střední a velkokavárny. Většina jich zanikla, několik je otevřených dodnes. Například zmíněný Louvre, Slavia, Arco nebo Montmartre. Inspirací pražských kaváren byly kavárny ve Vídni, Berlíně či Paříži.

Vytknout lze výstavě snad jen to, že krabice s fotografiemi, do kterých se nahlíží kukátkem, jsou tak nahoře, že do nich může vidět leda snad dvoumetrový návštěvník.

Nakladatelství Paseka vydalo k výstavě stejnojmennou publikaci. Vypíchnu kapitolu Šárky Kořínkové Upíři kaváren s podtitulem Co trápilo kavárníky dle dobového odborného tisku. Zabývá se totiž potížemi kavárenského podnikatelské­ho stavu.

Roku 1911 a 1912 například hýbaly pražskými kavárnami dohady kolem uzavření kolektivní smlouvy a platů číšníků. Konkurenční boje zuřily mezi kavárníky a cukráři. A co kavárníci a jejich hosté? Kavárníci toužili své hosty vychovávat, píše Kořínková. A tak třeba kavárník Suchánek z kavárny Arco vystavil v kavárně své Rady a pokyny pro válečné a poválečné „kvaltovní” zbohatlíky a různé jiné nemravy.

Děti nepatří do kavárny, jsou-li však již v kavárně, musí se slušně chovat. Nechovají-li se slušně, nemohou za to děti, ale rodiče, kteří je řádně nevychovali. Nevychovaní rodiče nepatří do kavárny. Podepsán stejný J. Suchánek, kavárna a restaurace Arco, Praha. Časy se mění?

Preferujete kuřácké nebo nekuřácké kavárny?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).