Hádka exekutorů. Nedokážou se shodnout, zda má zabavovat věci tzv. místní exekutor

21. 4. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Autor: 258398
Exekutoři diskutují o tom, že by se měl v Česku zavést princip územní působnosti. Svobodná volba věřitele vybrat si exekutora by tak zanikla. Proti jsou někteří exekutoři, podnikatelé i advokáti.

Věřitel, který nyní v Česku dospěje k exekučnímu vymáhání svých pohledávek, si může svobodně zvolit exekutora, kterému vymáhání svěří. Exekutor pak ve své práci není omezený jen na určitý region, ale pracuje po celé České republice, bez ohledu na místo trvalého bydliště nebo pobytu dlužníka. Mezi exekutory však aktuálně probíhají diskuze týkající se snahy dosavadní praxi změnit. Objevují se úvahy o tzv. teritorialitě neboli územním principu, kdy by se pravomoci exekučních úřadů regionálně omezily.

Exekutoři, jejichž stavovským orgánem je Exekutorská komora České republiky, se při výkonu své práce řídí především exekučním řádem (zákon č. 120/2001 Sb.) a souvisejícími vyhláškami například o centrální evidenci exekucí a o odměně a náhradách soudního exekutora (vyhláška č. 329/2008 Sb., 330/2001 Sb.). Exekutoři se dále řídí stavovskými předpisy Exekutorské komory ČR. Mezi ně mj. patří Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže soudních exekutorů. Článek 24 se příkladně dotýká svobodné volby exekutora a uvádí: Exekutor je povinen se zdržet každého jednání, kterým by se osobám požadujícím poskytnutí exekuční či další činnosti ztěžovala nebo znemožňovala svobodná volba exekutora.

Exekutoři by neměli být jen konkurenční podnikatelé

Podle mluvčí Exekutorské komory Moniky Zajícové nepanuje mezi exekutory na zavedení teritoriality jednotný názor. Podle Martina Tunkla, soudního exekutora z Plzně, by zavedení teritoriality v Česku nebylo v mezinárodním kontextu ničím neobvyklým. Tzv. princip teritoriality v oblasti exekucí funguje v řadě evropských zemí, a to velice úspěšně. V rámci Evropy je pak jasná převaha zemí, kdy je územní princip zaveden. Na celém území působí soudní exekutoři jen v České republice, Slovensku a konečně i v Albánii, uvádí. Po několika letech fungování soudních exekutorů v Česku se podle něj ukazuje potřeba zdůraznit institut soudního exekutora jako orgánu veřejné moci, nikoliv převážně jako konkurenčního podnikatele tak, jak v současnosti vnímá soudního exekutora veřejnost. Čtěte více: Při exekuci hrozí věřiteli role žalovaného

V zavedení územního principu vidí Martin Tunkl pro věřitele řadu výhod. Teritoriální systém znamená zvýšení efektivity činnosti soudního exekutora, který pak logicky obhospodařuje určitý přidělený region, nikoliv území celé republiky. Pokud exekutor provádí výkon exekuce ve velké vzdálenosti od sídla svého úřadu, může být takovýto výkon velmi neefektivní a nevýhodný jak pro exekutora, tak i pro oprávněného, neboť zde vznikají zvýšené náklady, které při bezvýslednosti často hradí právě oprávněný, domnívá se. Provádění exekuce v regionu, který exekutor zná, podle něj minimalizuje náklady exekuce a zvyšuje efektivitu vymáhání. Také by se podle něj zamezilo tomu, aby se činnosti exekutorů dublovaly v případě, že je proti jednomu dlužníkovi vedeno více exekucí. Za další výhodu pro oprávněného považuje fakt, že by se činnost exekutora více začlenila do činnosti soudu, v jehož obvodu má exekutor sídlo.

Teritorialita by podle něj byla výhodnější také pro dlužníky, na které se nyní přenášejí náklady exekuce, které jsou o to vyšší, oč vzdálenější je exekutorský úřad, který pohledávku vymáhá, jeho bydlišti. Vzdálenost exekutorského úřadu je pro dlužníka komplikací pro to, aby například nahlédl do spisu a v konečném důsledku by tedy podle Tunkla teritorialita přispěla k rovnému postavení účastníků řízení.

Exekutor: Věřitel sám nejlíp dokáže posoudit, který exekutor jeho pohledávku vymůže nejefektivněji

Zcela odlišný názor však má Robert Runták z Exekutorského úřadu v Přerově. Tvrdíme, že neexistuje ani jediný pádný důvod pro to, aby se systém exekucí, který v Česku funguje dobře, měnil. Pokud u nás přetrvávají mezi exekutory nějaké problémy, tak ty vůbec nesouvisí s teritorialitou či neteritorialitou. Teritoriální systém má za cíl odstranění jakékoli formy soutěže mezi exekutory a zajištění klidného a pohodlného života exekutorů bez potřeby vyvíjet jakékoli úsilí, říká nekompromisně Runták. Věřitelovy exekuce by podle něj v případě zavedení principu teritoriality musel provádět stále tentýž exekutor, bez ohledu na to, jaké by měl výsledky. Každá exekuce by skončila tak, že věřitel by musel zaplatit exekutorovi, který nic nevymohl a třeba pro vymožení pohledávky ani vůbec nic neudělal, náklady exekuce a opět ho pověřit provedením svých dalších exekucí. To je naprosto zrůdné, tvrdí. Mezi exekutory a výsledky jejich práce jsou podle něj diametrální rozdíly a věřitelé si logicky vybírají ty exekutory, se kterými mají dobrou zkušenost. Domnívá se, že věřitel sám nejlíp dokáže posoudit, který exekutor jeho pohledávku vymůže nejefektivněji. Proto by mělo být rozhodnutí na věřiteli. Pokud jsou dnes exekutoři, kteří si stěžují, že mají málo práce a nedostává se jim „zakázek”, je to podle Runtáka především jejich chyba, protože jednoduše nedokáží obstát v konkurenci. Zavedení teritoriálního principu by dle jeho názoru znamenalo kolaps exekucí v Česku.

Teritoriální způsob podle něj způsobí vznik lokálních exekutorských monopolů a exekutoři nebudou ničím nuceni zdokonalovat nebo zlevňovat své služby. A dodává: Věřitel se dostane do stejně zoufalé situace, v jaké byl do konce roku 2001, než byl institut soukromých exekutorů zaveden. Bez možnosti svobodné volby bude s obavami čekat, jak přidělený exekutor s jeho penězi naloží. Vymahatelnost půjde rapidně dolů a ušlé prostředky z nedobytných pohledávek budou podnikatele kompenzovat zdražováním svých služeb. Celý dodavatelsko-odběratelský systém se pokřiví. Pro zavedení teritoriálního principu podle něj z pohledu věřitele neexistuje jediný racionální argument.

Advokáti se obávají snížení vymahatelnosti práva

Zavedení principu teritoriality může vést k zásadnímu snížení vymahatelnosti práva, uvádí pro business server Podnikatel.cz Marek Vojáček, partner Advokátní kanceláře Havel & Holásek. Vysvětluje, že exekutoři byli jako instituce zavedeni zejména v reakci na nefunkční systém soudního výkonu rozhodnutí, kdy soudy běžně vykonávaly rozhodnutí přes návrh věřitele, jenž uspěl ve sporu až po 3 a více letech. Vymahatelnost práva tak byla minimální. Je zjevné, že ve výkonnosti jednotlivých úřadů jsou obrovské rozdíly. Tuto vyšší úroveň rizika věřitelé logicky odrazí do svých marží a výsledkem by bylo přenesení rizika do cen pro koncové zákazníky, domnívá se.

Podle Marka Vojáčka by se teritorialita negativně promítla i do praxe advokátů, kteří s exekutory úzce spolupracují. Příkladně Advokátní kancelář Havel & Holásek zastupuje celou řadu klientů, kteří musí řešit tisíce pohledávek po celém území České republiky a pokud by nově měla komunikovat se všemi exekutorskými úřady (nově po doplnění počtů 180), bude to velmi organizačně náročné. Jsem pevně přesvědčen, že to povede k zásadnímu snížení efektivity vymáhání, říká pro server Podnikatel.cz.

Vojáček se také domnívá, že nelze mechanicky porovnávat situaci v Česku s ostatními zeměmi Evropské unie, ale je nutné ji vidět v souvislostech. Je potřeba reflektovat velikost území ČR, kde je možné za několik hodin dojet prakticky kamkoli a zároveň reflektovat, že systém byl v roce 2001 nastaven určitým způsobem a tomu exekutorské úřady přizpůsobily své fungování. Měnit v současné době pravidla hry by znamenalo velké organizační problémy, vysvětluje. Poukazuje na Nizozemsko, kde je situace stejná jako v Česku, na Německo nebo Francii, kde je částečná teritorialita, nebo na Polsko, kde je systém postavený přímo na rozhodnutí věřitele – pokud si nevybere vlastního exekutora, dostane exekuci na starosti automaticky exekutor z regionu bydliště dlužníka.

Podnikatelé: Odnesou to naši dlužníci

Společnosti, které řeší větší objemy dlužných částek, však o výhodách teritoriality přesvědčené nejsou. V důsledku teritoriality by naopak zřejmě musely celkově změnit své chování k dlužníkům a rezignovat na vstřícnost. V důsledku teritoriality by musela skončit naše jistá benevolence vůči férovým dlužníkům, kteří se neschovávají a s bankou komunikují. Dnes jim v případě snahy se dohodnout odpouštíme penále a úroky z prodlení. Při nízké vymahatelnosti způsobené územním principem bychom si tyto vstřícné kroky nemohli dovolit, uvádí Petr Oliva, vedoucí oddělení vymáhání Raiffeisenbank. Dodává, že navíc by byla banka nově nucená komunikovat se všemi exekučními úřady v zemi. Což si ani nedokážu představit. Dnes naše pohledávky vymáhá úřadů sedm, doplňuje.

Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisenbank, dodává, že mimo jiné právě z uvedených důvodů banka teritorialitu odmítá. Nedomnívá se však, že by se případné zavedení teritoriality preventivně promítlo do poskytování úvěrů pro žadatele z řad fyzických nebo právnických osob například formou zpřísnění podmínek.

Za šťastný nepovažuje princip teritoriality ani Kristýna Havligerová z tiskového centra České spořitelny (ČS). S teritorialitou by podle ní pro ČS skončila možnost svobodně si vybrat schopný a zkušený úřad, a tak by byla nucená využívat služeb i méně kvalitních exekutorských úřadů. Bylo by tím eliminováno zdravé a přínosné konkurenční prostředí mezi exekutorskými úřady, které je pro ně motivací, aby své služby poskytovaly s náležitou péčí a dodržovaly zásady etického vymáhání, které jsou zakotveny nejen v právních předpisech, ale i ve smlouvách s Českou spořitelnou, vysvětluje pro server Podnikatel.cz Kristýna Havligerová. Dodává, že ČS jako věřitel na základě zkušeností ví, jakým exekutorům své pohledávky svěřovat a chce tuto možnost mít i v budoucnu. Jsme přesvědčeni, že princip teritoriality nemá v podmínkách ČR opodstatnění, uzavírá.

skoleni_8_1

Územní princip je zatím ve fázi diskuze

V současné době probíhá diskuze v rámci exekutorského stavu, kdy se dá obecně uvést, že většina exekutorů volá po zavedení územního principu, shrnuje aktuální stav úvah o teritorialitě exekutor Martin Tunkl. Tato otázka bude podle jeho informací diskutována na nadcházejícím sněmu soudních exekutorů, kdy vyvrcholením této diskuse by mělo být hlasování o mandátu prezidia Exekutorské komory zahájit komunikaci se státními orgány za účelem přípravy rozsáhlé novely exekučního řádu.

Opatrně se zatím k úvahám o územní působnosti exekutorů staví Ministerstvo spravedlnosti. Exekutoři v České republice mají ze zákona celostátní působnost, neexistuje zde dosud tzv. teritoriální působnost exekutora, připomíná Jitka Zinke, ředitelka tiskového odboru a tisková mluvčí ministerstva. Pokud se týká principu teritoriality, považuje paní ministryně za podstatné tuto otázku podrobit odborné diskuzi včetně analýzy dopadu zavedení takového systému. Princip teritoriality by byl vážnou změnou současné koncepce a je třeba důkladně zvážit a zanalyzovat, zda zavedení tohoto systému je správným řešením, tlumočí pro server Podnikatel.cz stanovisko ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové. Je podle ní potřeba zohlednit názor široké odborné veřejnosti, tedy nejen exekutorů, ale i soudců, advokátů, státních orgánů a dalších subjektů. Čtěte více: Ministerstvo plete bič na exekutory a chce rychlejší exekuce

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).