HK: Raději než zvyšovat minimální mzdu, snižte daňové zatížení včetně odvodů

29. 8. 2018
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Ilustrační obrázek
Hospodářská komora ČR reaguje na nařízení vlády k minimální mzdě. Návrh ministryně Jany Maláčové považuje za nepřiměřený a sklouzávající k populismu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která zavádí změnu stanovování minimální mzdy.

Minimální mzda by se měla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala 54,8 % průměrné mzdy z předloňska. Zamyšlení nad tímto návrhem nabídl také redaktor serveru Podnikatel.cz Daniel Morávek ve svém komentáři Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri 

Podle návrhu se po letošním růstu o 1200 Kč zvýší úroveň minimální mzdy s účinnosti od 1. ledna 2019 o dalších 1500 Kč, tedy meziročně o 12,3 % na 13 700 Kč.

Hospodářská komora však upozorňuje, že od roku 2013 by tak minimální mzda vzrostla už o více než 60 %, aniž by existovaly důkazy, že stejně vzrostla i produktivita práce. Mzdové náklady zaměstnavatele by tak od ledna vzrostly z letošních 16 400 Kč na 18 400 Kč, náklady na pracovní sílu se tak zvýší o dalších 24 000 Kč ročně.

Nejvíce vytěží sám stát

Jestliže minimální mzdu za nekvalifikovanou práci pobírá 150 000 lidí, stát tímto krokem z výplat těchto zaměstnanců a od jejich zaměstnavatelů vybere na dani z příjmů a odvodech navíc 3,6 mld. Kč. Paradoxně tak z navyšování nejnižších výdělků těží z velké části stát, navíc zaměstnavatelé v praxi musí odměňování zaměstnanců odstupňovat, a tak uměle navýšit mzdu i ostatním svým zaměstnancům, ze které plyne do státní kasy vyšší výběr daní a odvodů.

Čtěte více: Minimální mzda na úrovni 50 % mzdy průměrné? Podle firem jde o podraz

Marketing Meeting AI a tvorba obsahu

Není důvod tlačit na růst mezd

Jak uvádí HK ČR ve svém vyjádření, pokud by šlo vládě skutečně o to, aby se lidem s nejnižším možným výdělkem zvýšila mzda, měla by se důkladně zabývat možností snížit celkové daňové zatížení práce včetně odvodů všem zaměstnavatelům a zaměstnancům v zemi. V České republice je totiž jedno z nejvyšších ze zemí OECD.

Je to populismus? 

Hospodářská komora skokové zvýšení minimální mzdy o dalších 1500 Kč odmítá a návrh ministryně práce a sociálních věcí považuje za nepřiměřený, sklouzávající k populismu. Zároveň upozorňuje, že dramatický skok minimální mzdy bude mít rovněž vliv na zamýšlenou automatickou valorizaci nejnižšího výdělku v budoucích letech.

Autor článku

Jana je redaktorkou a korektorkou Podnikatel.cz. Hlídá a píše aktuální zprávy z byznysu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).