Novinka v podobě hlášení zaměstnání malého rozsahu a dohod konaných mimo pracovní poměr je tu. Prozatím se týká pouze dočasné ochrany. Od roku 2024 se má týkat všech zaměstnanců. Na základě přechodných opatření se musí u dočasné ochrany „dohlásit“ i stávající zaměstnanci.
Co se dozvíte v článku
Novelu zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, podepsal minulý týden Prezident. V nejbližších dnech vyjde ve Sbírce zákonů. Účinnost většiny opatření je stanovena k 1. dubnu 2023.
Prodloužení i změna stávajících opatření
Dočasná ochrana se uprchlíkům prodlužuje až do 31. března 2024. O povinnostech, které jsou s tím pro zaměstnavatele spojeny již server Podnikatel.cz informoval. Pokud by totiž zaměstnával uprchlíka s Ukrajiny bez prodloužení dočasné ochrany, dopustil by se nelegálního zaměstnávání. V nejbližší době připraví server Podnikatel.cz článek o možnostech ukončení těchto pracovněprávních vztahů.
S prodloužením dočasné ochrany souvisí i změna v poskytování příspěvků na solidární domácnost i posuzování příjmů uprchlíků pro nárok na humanitární dávky. Za příjmy se nově považují i příjmy ze zahraničí (především z Ukrajiny), a to jak z výdělečné činnosti, tak ze sociálních dávek atd. K příjmům ze zahraničí se bude přistupovat obdobně jako k příjmům v České republice. Tento příjem se přepočte na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje.
V praxi se běžně objevují případy, kdy se osoby s dočasnou ochranou nezdržují na uvedené adrese nebo na území ČR. Je zapotřebí tyto situace zohlednit při vyhodnocení nároku na dávku. Povinností cizince s dočasnou ochranou je hlásit příslušném pracovišti všechny změny, které se týkají jeho bydliště, přičemž nahlásit změnu musí nejdéle do 3 dnů.
Věděli jste o nových změnách pro zaměstnavatele?
Rozhodné období a potvrzení příjmů zaměstnavatelem
Zavádí se rovněž rozhodné období pro dokládání příjmů. Aby bylo zcela zřejmé, v jaké výši příjmy osoba celkově má, je toto období nově jeden kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci, v němž cizinec žádá o dávku. S tím souvisí také nově zaváděná povinnost zaměstnavatele. Dosud měl v souvislosti s přijetím cizince s dočasnou ochranou povinnost hlásit jeho nástup (případně ukončení zaměstnání) úřadu práce. Obdobně jako u jiných cizích státních příslušníků splní tuto povinnost při nástup v souladu s ustanovením § 87 zákona o zaměstnanosti (formulářem Ohlášení o nástupu do zaměstnání občana z Evropské unie či cizince).
Od 1. července 2023 budou úředníci při posuzování dávek zjišťovat příjmy přímo od zaměstnavatele, u kterého osoba s dočasnou ochranou začala pracovat. Nejprve prověří, zda je žadatel o humanitární dávku veden v evidenci osob zaměstnaných osob u České správy sociálního zabezpečení. Najdou-li takovou osobu v evidenci, zašlou zaměstnavateli výzvu s dotazem na výši výdělku dané osoby s dočasnou ochranou za daný kalendářní měsíc (výzva se může každý měsíc opakovat). Zaměstnavatel musí požadované údaje prostřednictvím datové schránky anebo využitím informačního systému podle specifikace (dle preference zaměstnavatele), ve formátu a struktuře zveřejněné ministerstvem práce a sociálních věcí, sdělit. Specifikace má být k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nejpozději dne 30. dubna 2023. Potvrzení bude zaměstnavatel odesílat do 8 dnů ode dne doručení výzvy.
Rozšířená informační povinnost zaměstnavatele
Podle nového znění § 87 zákona o zaměstnanosti musí zaměstnavatelé hlásit všechny zaměstnance – osoby s udělenou dočasnou ochranou České správě sociálního zabezpečení. Konkrétně jde o hlášení nástupu těchto zaměstnanců v pracovním poměru nebo činných na základě dohody o pracovní činnosti, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění. Obdobně to platí pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Zaměstnavatel je od 1 dubna 2023 hlásí do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterou pro potřeby úřadu práce povede ČSSZ v rámci svých registrů.
Doposud hlásili zaměstnavatelé ČSSZ pouze nástup zaměstnanců, jimž zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Nově hlásí (stejným způsobem), avšak do speciálního registru i nástup do zaměstnání u zaměstnanců s dočasnou ochranou, kterým zaměstnání účast na nemocenském pojištění nezaložilo.
Registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů s dočasnou ochranou
Registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, jejichž správcem je ČSSZ, se rozšiřuje o údaje o zaměstnancích – osobách požívajících dočasné ochrany. Zde budou nově evidování i zaměstnanci v pracovním poměru nebo na dohodu konanou mimo pracovní poměr bez účasti na nemocenském pojištění.
Registrační povinnost se dotkne i těch zaměstnavatelů, kteří se dosud nemuseli u ČSSZ vůbec registrovat, jelikož zaměstnávali pouze zaměstnance bez účasti na nemocenském pojištění. Nově se přihlásí do evidence zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance s dočasnou ochranou.
Oprávněný k nahlížení do registru bude Státní úřad inspekce práce, dále oblastní inspektoráty práce a úřad práce oprávněny. Zde pro účely své činnosti získají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
- a) nástup a skončení zaměstnání zaměstnance s dočasnou ochranou (bez účasti na nemocenském pojištění),
- b) druh výdělečné činnosti a skutečnost, že jde o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění nebo o dohodu o provedení práce,
- c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo bydliště.
Termíny a přechodná ustanovení
Zaměstnavatel od 1. dubna 2023 hlásí nástup zaměstnance – cizince s dočasnou ochranou v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance s dočasnou ochranou činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s dočasnou ochranou. Ve lhůtě do 8 dnů ohlásí
- nástup zaměstnance,
- změnu údajů a
- den skončení zaměstnání.
Platí to pro případy nástupu takového zaměstnance do zaměstnání v den nabytí účinnosti zákona či v den pozdější. Ovšem nejde o den vzniku pracovního poměru či sjednání dohody konané mimo pracovní poměr od data účinnosti, jde o den nástupu.
Přechodné ustanovení se však týká i zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání před účinností novely zákona. Zaměstnavatel zde rovněž oznámí existenci pracovněprávního vztahu a jejich nástup do zaměstnání. Avšak ne v klasické osmidenní lhůtě. Pro tuto povinnost je stanovena delší lhůta, a to 30denní. Nehlásí se ale pracovněprávní vztahy, které skončí do 30 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
V osmidenní lhůtě se zaregistrují také zaměstnavatelé, kteří se dosud neregistrovali, protože zaměstnávali pouze zaměstnance bez účasti na nemocenském pojištění.
ČLÁNKY DO MAILU