"Hledam hornika(hornici), vek nerozhoduje." Proboha, vsechny ty "gender" nesmysly jsou tak pitome...
Pokud bude inteligentni zamestnavatel hledat na pozici muze do 35 let a prihlasi se mu tam nejaka "gender-positive slepice", stejne ji muze a dokaze odpalkovat kam patri, jen mu to zabere o 5 minut dele.
Jistě, to může. Pokud se ale ta "gender-positive slepice" bude soudit, bude mít zaměstnavatel velký problém. (Bez ohledu na to, že asi cítíte, že tohle označení, může leckoho urazit.)
Ano, citim, prave proto ho taky pouzivam. Nemam totiz prilis pochopeni pro umele vytvareni rovnych sanci, at uz takhle krici cikani, feministky ci nekdo jiny.
Souhlas. Když přijde a přinese ukázku toho, že pro firmu bude větším přínosem než kdokoli jiný, určitě svoje požadavky přehodnotím a přijmu ji.
Pokud přijde s tím, že je ženská a abych splnil gender požadavky musim do firmy přijmout ji, protože na žádné pozici ve firmě žena nepracuje a přitom mám na její místo deset mužů s lepšími výsledky a kvalifikací, tak je asi něco špatně.
A co když mám nějaké osobní problémy - žárlivou manželku, špaťně se mi se ženou - šéfem spolupracuje nebo cokoliv jiného a kvůli tomu půjdou finanční výsledky firmy do kytek a já propustím 50 procent zaměstnaců, to je podle gender pracovnic dobře, hlavně že bylo feminismu dosaženo. :-D
Moc dobře nechápu, jakým právem mi stát chce přikazovat, koho mohu nebo nemohu ve firmě zaměstnat. Když já jako majitel firmy usoudím, že na dané místo potřebuji "někoho", proč mi stát řiká, ale z důvodu rovnosti musíš vzít tohoto!
Co je komu po tom, že mám firmu na hasící prostředky a jako obchodní prodejce chci mít pouze lidi se zrzavými vlasy nebo budu mít podmínku že v prodejně žebříků musí pracovat lidé s výškou nad dva metry. Budu muset přijmout brunetu nebo ženu s výškou 1,5, když nezapadá do mé představy o firmě?
At si do státní správy přijímají každeho blbce co jde kolem (coz už nejspiš stejně dělají), ale proč kecají soukromníkům do řízení jejich firem
Hezký den,
stát Vám samozřejmě primárně nic nepřikazuje. Jde o to, aby každý dostal šanci podle svých schopností. Takže pokud řeknete "Vás beru, protože jste na místo nejlepší, máte nejlepší schopnosti a ještě jste zrzek, což je super, protože těch je nás tu většina", je to v pořádku. Pokud ale řeknete "Vás neberu, protože jste žena / jste blonďák..." (respektive spíš neřeknete, zaobalíte to do jiných důvodů) bez ohledu na schopnosti dotyčného nebo dotyčné, mohlo by to být považováno za diskriminaci. Jistě uznáte, že je špatně, když kvalifikovaná žena nedostane práci jen proto, že má doma malé dítě - a to se bohužel stále stává. Mnohé věci pro nás také vyplývají ze vstupu do Evropské unie.
Jistě je špatné když mladá žena nedostane práci protože se stará o dítě, ale už není špatné, že já na zaměstnání takové ženy prodělávám? Myslíte, že si každý podnikatel může dovolit riskovat a přijímat lidi, kde je dost velká pravděpodobnost, že nebudou pro firmu přínosem?
Co je víc špatné? Já mám taky ženu a děti a místo abych peníze dával jim, tak je dávám někomu jinému a to je podle Vás dobře?
Nikdo po Vás, pane velkopodnikateli nechce, abyste přijímal neschopné prodělečné pracovníky. Pokud zaměstnanec nezvládá své povinnosti, pak ho přece můžete propustit (po písemných upozorněních). Schopná žena si může najít hlídání, může zůstávat doma manžel, jenže to byste musel připustit i jiné pohledy na život než ten Váš. Pokud přece zaměstnanec (muž nebo žena) nesplní práci kvalitně do určitého termínu, pak dělá svou práci špatně a můžete se poohlédnout po někom schopnějším. Kde berete tu jistotu, že vždycky musí s dětmi zůstat doma žena. Ze statistik? To je jako hláška o průměrném platu, který ale 75 % lidí nesplňuje - taky statistika na pytel.
Na druhé straně jistě uznáte, že zaměstnavatel přijímá zaměstnance aby pracoval. A žena s dítětem, která je dva měsíce v roce s dítětem doma, pro něj představuje problémy navíc. Jako například kdo bude její práci vykonávat po dobu nepřítomnosti a pod.
Ano, tyto výpadky musí být tak jako tak pokryty. Velká firma má kompetence v překryvu, na dílně je prostě x zaměstnanců navíc a pod. Ale pro malého živnostníka nebo firmu může nemoc zaměstnance znamenat omezení provozuschopnosti. A pak se logicky snaží toto eliminovat.
Jestli by naopak ženám(či často nemocným) nepomohlo, omezit jejich práva. Asi těžko bude firma držet moci volné místo ředitelky pro ženu na mateřské. Z toho logicky vyplývá, žádná nemůže ženu na takovou pozici přijmout a ani na žádnou jinou podobně klíčovou. Stejný problém se dříve dotýkal mužů před základní vojenskou službou a nikdo to neřešil.
Dokud je žena mladá s velkým rizikem otěhotnění, z výše popsaných důvodů bude mít problém se na klíčové posty prosadit. Později již toto riziko odpadne, ale ona má již v té době menší zkušenosti než její mužští vrstevníci => je již fakticky zaměstnancem s menším přínosem.
Stát by ženám nejvíce pomohl tím, že by minimalizoval jejich znevýhodnění kvůli hrozbě mateřství a umožnil firmám ukončit pracovní poměr dokonce bez odstupného. Firmy by pořád nesly riziko odchodu klíčového nebo zaškoleného zaměstnance, ale nemusely nést náklady na "udržení" volné pozice za x let.
Kde berete jistotu, že na mateřské nebo vlastně rodičovské nebo s nemocným dítětem musí zůstat doma žena, když je ředitelkou? Vy neznáte něco jako notebooky, dálkové připojení, placené hlídaní dětí? Svoji práci vždy zvládnu a abych mohla dělat pozici, kterou dělám, pak musím být 3x lepší než muž. Co byste říkal, kdyby tohle potkalo Vaši dceru?
A vy alespoň tušíte, že se lidé živí jinak než klepáním písmenek do počítače? Spousta práce z domova dělat nejde a ani nepůjde. Máte nějaký návod, jak by mohla automobilka ušetřit, kdyby všechny pracovnice pracovaly z domova?
Takové shrnutí na Vaše reakce - žádný zaměstnavatel nemá čas zjišťovat, jestli ten zaměstnanec práci zvládne, pokud mám na výběr mezi člověkem kde nevidím problém a druhým, kde tuším hrozící problémy, nevím proč bych si měl brát toho s problémy a spoléhat, že je nějakým způsobem zvládne vyřešit. Jsem podnikatel, ne zaopatřovací ústav ;-)
A reknete mi, proc chcete podnikateli brat pravo na diskriminaci jen proto, ze je podnikatel? Pokud se mi nelibite, nemusim s vami udelat obchod, nemusim si s vami dohodnout rande, tak z jakeho sakra prirozenepravniho titulu bych vas mel zamestnavat?
"Jistě uznáte, že je špatně, když kvalifikovaná žena nedostane práci jen proto, že má doma malé dítě"
Ale ona ne, ze nedostane praci proto, ze ma doma male dite, ona nedostane praci proto, ze to male dite ji znemoznuje vykonavat praci tak, jak by ji vykonaval nekdo, kdo doma male dite nema. To je podstatny rozdil. Zasahujete do smluvni volnosti, zasahujete do prava kazdeho zamestnavatele na vyber svych spolupracovniku. Chcete nekomu dat prava - to je ok, ale pokud nekomu date pravo, nesmi to znamenat, ze nekomu jinemu ulozite povinnost, to je totiz jeste vic nefer. Tu kvalifikovanou zenu rozhodne zamestnavatel ani nikdo mimo jeji rodinu nenutil to dite mit, ani se na jeho spolozeni nikterak nepodilel, za to, ze mate dite, si muzete sama, pak mozna jeste vas partner, pokud jste si jej vybrala spatne a utekl vam, je to vas problem, ale proboha, neprenasejte tento svuj problem na nekoho, kdo za to nenese vubec zadnou vinu.
A reknete mi, proc chcete podnikateli brat pravo na diskriminaci jen proto, ze je podnikatel? Pokud se mi nelibite, nemusim s vami udelat obchod, nemusim si s vami dohodnout rande, tak z jakeho sakra prirozenepravniho titulu bych vas mel zamestnavat?
"Jistě uznáte, že je špatně, když kvalifikovaná žena nedostane práci jen proto, že má doma malé dítě"
Ale ona ne, ze nedostane praci proto, ze ma doma male dite, ona nedostane praci proto, ze to male dite ji znemoznuje vykonavat praci tak, jak by ji vykonaval nekdo, kdo doma male dite nema. To je podstatny rozdil. Zasahujete do smluvni volnosti, zasahujete do prava kazdeho zamestnavatele na vyber svych spolupracovniku. Chcete nekomu dat prava - to je ok, ale pokud nekomu date pravo, nesmi to znamenat, ze nekomu jinemu ulozite povinnost, to je totiz jeste vic nefer. Tu kvalifikovanou zenu rozhodne zamestnavatel ani nikdo mimo jeji rodinu nenutil to dite mit, ani se na jeho spolozeni nikterak nepodilel, za to, ze mate dite, si muzete sama, pak mozna jeste vas partner, pokud jste si jej vybrala spatne a utekl vam, je to vas problem, ale proboha, neprenasejte tento svuj problem na nekoho, kdo za to nenese vubec zadnou vinu.
Je krásně vidět, jak jsou tvůrci těchto pokynů naprosto odtrženi od reality.
Např.: "Systém ohodnocení a karierní postup – odpovídá vzdělání, schopnostem, praxi" - to je ale naprostý nesmysl, k čemu je vzdělaný, schopný člověk s praxí, když pro firmu nic nepřináší, vzdělání získal memorováním pouček, schopnosti využívá jen k tomu, jak se něčemu vyhnout a praxi si prostě jen odseděl? Rozhodujícím kritériem hodnocení musí být přínos pro firmu.
"Moderní zaměstnavatel uplatňuje gender mainstreaming.
Gender mainstreaming = postup, ve kterém jsou všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřízeny hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen."
To je taky dobrý vtip, k čemu bude podnikateli, že dokonale uplatňuje rovné příležitosti, když díky tomu zkrachuje? A k čemu to bude jeho zaměstnancům, když se z nich stanou nezaměstnaní? Zaměstnavatel, pokud chce zůstat zaměstnavatelem a nechce skončit na pracáku, musí všechny koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění podřídit hledisku perspektivy podniku, tedy hlavně konkurenceschopnosti.
Ahoj Jano,
ač jsem tvůj kolega, musím být taky proti. Nevidím jediný důvod, proč by měl stát soukromníkům přikazovat, koho zaměstnat. Podle mě má soukromník právo říci: Chci muže do 30 let věku s VŠ a tmavými vlasy a nikomu nic není po tom, proč to zaměstnavatel chce. Pokud se chci jít ucházet o místo, jdu tam, kde vyhovuji představě zaměstnavatele, ne naopak. Jakkékoli takovéto "zrovnoprávňování" žen, je v podstatě oslabování pozice zaměstnavatele (který sám ví nejlépe, koho potřebuje) vůči zaměstnanci. Sama píšeš, že i třeba vůči věku ze diskriminuje. Takže už by měl (či dokonce už má) zaměstnavatel přijímat nuceně obě pohlaví jakéholiv věku. A co kdyby se ozvali lidé s nižším vzděláním? Není diskriminace, že chce zaměstnavatel jen VŠ? Copak jako pracující můžu přijít do firmy a říci, vím že jste chtěli vysokoškoláka se zaměřením na IT a já jsem středoškolák se zdrávkou, ale nesmíte mě diskriminovat a musíte mě přijmout. Jasně, argument, že vzdělání ovlivňuje výkonnost. Ale to i pohlaví (ženy prostě mají jiné dispozice) a věk. Princip je stejný, prostě se podnikatelům říká, jak musí podnikat a co jim zase začit přikazovat, kolik vyrábět? Ať si stát zavadí takovéto normy do státních podniků a soukromou sféru nechá na pokoji-prospěje tím všem, i "diskriminovaným".
Rovná příležitost by měla být, že pokud splním zaměstnavatelovi podmínky, měl bych mít šanci na přijetí stejnou jako ostatní, kteří splňují podmínky. To je rovná příležitost.
Jenže podmínku nebýt žena a být muž těžko splníte, kdežto tu VŠ si tedy dovystudovat můžete, tedy pokud na to máte. Každý MUŽ v této diskuzi apriori předpokládá, že žena musí dřepět doma s děckem. Co se takhle zamyslet a umožnit ženám, které o to stojí, se více zapojit do práce. Jenže to by MUŽI měli větší konkurenci, že jo?
Koukám, že jste se rozepsala :-) Obávám se, že šměšujete, stejně jako hodně dalších lidí, dvě rozdílné věci. Jednou je naprostá svoboda soukromníka zaměstnat si koho chce (klidně i opici, když mu bude vyhovovat) a předsudky vůči pracovním schopnostem žen. První věc je z mého pohledu jasná, stát by v žádném případě neměl zasahovat jakkýmikoliv prostředky do výběru zaměstnanců u podnikatelů, nepřísluší mu to a každým omezením či zákonem situaci jen uškodí. Druhá věc jsou předsudky (některé můžou být i oprávněné) lidí (převážně mužů), které na ženy pohlížejí jako na méně schopné. Tohle ale stát nemůže řešit na bázi obchodních, či občanských zákonů. To je problém naší (a nejen naší) společnosti..
S pozdravem
Daniel Morávek
1. Opakuji: Stát nic nepřikazuje. Vytváří (a nejen stát, ale celá Evropská unie) právní rámec pro to, aby nedocházelo k diskriminačnímu chování a pokud dochází, pak umožňuje diskriminovaným nějakým způsobem reagovat, na něco se odvolat a diskriminaci řešit. Neexistují žádné kvóty - to bych teprve považovala za příkaz. Obchodní zákoník asi tak nikdo nepovažuje za nesmysl a funkci má tutéž: Nějakým způsobem popsat, regulovat práva a povinnosti v jisté oblasti.
2. Diskriminace se nemusí týkat jen žen. Může se týkat všech bez rodílu pohlaví.
3. Děti: Děti jsou věcí nejen žen, ale i mužů respektive celé společnosti - tak by to mělo ve vyspělých demokratických evropských společnostech být. U nás to tak zatím není. Přesto to vlády deklarují.
4. V diskusi jsou dobře vidět předsudky: Automaticky předpokládáte, že matka bude pracovat hůř.
5. To je přesně to, co jsem chtěla článkem říci, Danieli, v ničem si neodporujeme: Místo by měl dostat ten nejlepší z nejlepších bez ohledu na stav, pohlaví atd. Argument, že středoškolák se bude cítit diskriminován před vysokoškolákem, nedává smysl. Rovné šance na srovnatelné úrovni, takže mezi stejně kvalifikovanými a vzdělanými jedinci.
1. Ja to vidim tak, ze Stat (EU) zakazuje. Zakazuje mi napsat koho skutecne chci prijmout.
2. Ano, i ja se bych se mohl citit diskriminovany, jsem stredoskolak s praxi v oboru, pokud by potencionalni zamestnavatel dal prednost vysokoskolakovi bez praxe. Mohl bych se s nim soudit. Ale proc ze sebe delat debila, ze? Viz ta pani co se soudila o nejaky vedouci post v Prazske Teplarenske.
3. Ano, samozrejme. A s poctem "uspesnych" zen managorek a podobne se nesmime divit ze nas populacne prevalcuji cinani, vietnamci a cikani, ke kterym tyhle rovne prilezitosti jeste nestihly dorazit.
4. To nikdo netvrdi! Ale je fakt, ze dite, zvlast male, vyzaduje jistou nadstandardni peci, takze matka bude mit vyssi naroky na volno. Jestli to zamestnavateli vadi nebo ne by ale melo byt na nem, jsou zamestnani u kterych je jedno jestli matka pracuje z domu nebo je v kancelari.
Ty jsem managor (tedy spíš bez toho "na"). Mimochodem, to ti tolik jde o to, že porodem žena ztratí 4 pracovní dny? I s malým dítětem může pracovat, jde o to nebýt zabedněný a uznat, že dítě může hlídat manžel, který třeba vydělává méně. Ale to bys jako macho asi nikdy nepřipustil. Nejsem zastánkyní žádných limitů, ale diskriminace žen tu PROSTĚ JE a to na srovnatelných pozicích se stejnou praxí, vzděláním atd.
Ty jseš managor (tedy spíš bez toho "na"). Mimochodem, to ti tolik jde o to, že porodem žena ztratí 4 pracovní dny? I s malým dítětem může pracovat, jde o to nebýt zabedněný a uznat, že dítě může hlídat manžel, který třeba vydělává méně. Ale to bys jako macho asi nikdy nepřipustil. Nejsem zastánkyní žádných limitů, ale diskriminace žen tu PROSTĚ JE a to na srovnatelných pozicích se stejnou praxí, vzděláním atd.
Kolega zapomněl okomentovat bod č.5.
Místo nemusí dostat ten nejlepší z nejlepších, k tomu nemusí být důvod. Příklad:
Ten nejlepší z nejlepších je antisociální typ, který mi rozhádá zbytek kolektivu a část zaměstnanců s ním odmítne spolupracovat nebo dokonce firmu opustí.
Opravdu je pro mě nejvýhodnější přijmout toho nejlepšího v oboru?
Proč si nějaký úředník myslí, že ví co je pro moji firmu nejlepší? Žádným způsobem nenese uředník odpovědnost za chod mé firmy a ani mi nebude žádným způsobem kompenzovat ztráty způsobené jeho antidiskriminačním nařízením.
Většina pohovorů je vícekolových, nevím kolik pohovorů jste absolvovala Vy a pokud z hodinového rozhovoru s potenciálním zaměstnancem nepoznáte základní rysy jeho povahy, tak děláte někde chybku :-)
Na místo v firmě s deseti zaměstnanci se přihlásí 30 uchazečů, můžete mi paní Veroniko říci jak mám dát všem šanci u mě tři měsíce pracovat, doprkýnka já sem podnikatel a ne sociálka!!!!
Zkuste si vytáhnout hlavu z p.... (z učebnic?) a rozhlédněte se na běžný provoz firem
Rozumim snaze EU pomoci zamestnat napr. matky s detmi, ale timto je jasne vedle. Davat kvuli inzeratu pokutu? Ale ale...
Sam mam v teto veci rozpor. Na jedne strane vim, ze zena ma po materske problem najit praci. Na druhe strane, mit kolegyni, ktera bude opravdu casto mimo kvuli diteti - to bych nechtel. Budu delat praci za ni? Mila pani Jano, zena po materske nepracuje spatne, pracuje mene a v tom je problem.
Vratim-li se k problematice inzeratu, predpokladam, ze se budou muset zadavat po vzoru EU, aby se nahodou urednicek nerozcilil, nicmene bude nutne cist mezi radky napr.
Firma XY shani kolegu/kolegyni do obchodniho oddeleni. Nabizime praci v mladem muzskem kolektivu. Je to vsem jasne?
Bohužel jsme v zajetí paušalizací a předsudků. Některá žena po mateřské třeba pracuje méně a je často doma, jiná třeba ne. Podle mne nastává problém, když přemýšlíme takto automaticky: žena po mateřské pracuje méně. Ale myslím si, že bez ohledu na to, jaký máme soukromý názor na antidiskriminační opatření a legislativu, existuje minimálně jeden nesporný, statisticky podložený fakt: Ženy na srovnatelných pozicích vydělávají méně než muži. Nerovnost tedy objektivně existuje a je třeba se jí zabývat. A podle mého názoru i na úrovni malých firem - přesto, že tam je to samozřejmě z důvodů, které tu padly, komplikovanější.
V tomto naprosto souhlasím a v této situaci vidím problém. Pokud je srovnatelná pozice, žena by měla zajisté měla brát stejně jako muž. Zde je skutečně nepoměr a měl by se řešit. Otázka je, jak? Sám se přiznám, že mě kvalitní řešení nenapadá..
O problému rozdílných platů jsem často četl, ale v praxi jsem na něj nenarazil.
Nevím jak je to na nekterých manažerských postech (nejlépe pracenou manažerkou v CR byla ředitelka Vodafonu), tak vysoko jsem nikdy nebyl, ale většina firem má tabulkové platy, tj. na stejné pozici je stejný plat, bez ohledu na pindíka nebo pipinku :-)
A i v soukromé sféře, když jsme na to téma narazili při debatě, si žádná z přítomných žen nestěžovala na nižší plat než muži na stejných pozicích. Naopak sem byl překvapen, kolik žen zastává vedoucí posty v "mužských" stavebních firmách.
Ale je jasné, že muj vzorek není objektivní,třeba žiji v nějaké gender bublině, kde i ženy považují prodiskriminační jednání gender pracovnic za blbost :-D
V hodně soukromých firmách nemají tabulkové platy, ale často, že kámoše dostanou do firmy a dají slušný plat dle známosti. Pak mají v pracovním řádu, že debaty o platu s ostatními jsou hrubým porušením pracovní kázně a šmytec. Tak asi tak. :-) Zrovna mého kolegu z VŠ přijali kdysi se mnou na vyšší místo než mám já. Kolega byl dávno "odejit", protože byl blbec, já zůstávám, ale jaksi o vyšší plat/místo se setsakra musím prát s méně vzdělanými a chápavými muži, protože se předpokládá, že brzy odejdu na mateřskou. 100x mohu opakovat, že na MD půjde manža a nikdo tomu nevěří. Je to jako házet hrách na stěnu a to i když manža vydělá 1/2 toho co já - nevystudoval lukrativní obor, proto ale nemusí být méněcenný nebo hloupý nebo zamindrákovaný. Je super, protože vydržet s takovou megerou, jak si mnoho chlapů asi myslí, co dělá kariéru, neporodí 10 dětí a denně nedělá teplé večeře a domácí fullservis, vydrží :-)). Jo tchyně, ta do něj reje, to je jiný kafčo. :-)
Manza pujde na MD? Tak to mate dobry.... I zamestnavatel to ma dobry.... A co kdyz to neni pravda? Date mu to pisemne? Pokud ano, nebudete se pak soudit, ze na ten papir nemel narok?
Uz 1000x bylo napsano, v cem je problem. Na klicove pozice je potreba nekoho kdo bude zamestnavateli s vysokou pravdepodobnosti k dispozici i v budoucnu. Pro maly podniky jsou vsechny pozice klicovy. Pokud to zamestnavateli nemuzes zarucit, vezme radeji jinyho/jinou. Nebo ti zaplati mene.
V dusledku dannych zakonu to zarucit nelze. Jak jednoduche, mila Watsnova.
Pokud by platil Váš předpoklad, že žena za naprosto stejnou práci dostane méně peněz než muž, pak by firmy zaměstnávaly pouze ženy (neboť tak ušetří).
Když některou pozici vykonává muž, buď dostává stejné peníze jako žena, nebo dostane více peněz ten, kdo přináší firmě větší zisk. A rozhodování, kdo přinese větší zisk, bych rozhodně raději nechal na zaměstnavatelích, než na úřednících či zákonodárcích.
I na stejné pozici mohou jednotliví lidé odvádět různě kvalitní práci. Tedy za ni mohou dostávat různou odměnu.
Účelem mého předchozího příspěvku bylo poukázat na logický spor ve Vaší argumentaci: pokud by si podnikatel mohl dovolit platit ženě za stejnou práci méně než muži, zaměstnával by pouze ženy, protože by ušetřil. Pokud tedy na stejné pozici pracují muži i ženy, buď mají stejný plat, nebo dostane zaplaceno víc ten, kdo lépe vykoná práci.
Statistika je jistě užitečná, ale musela byste uvést přesné zadání a výsledky, bez toho se o ni těžko můžete opírat.
Na podrobné výklady metodologie a výsledků statistik zde není místo. Je to možná alogické. Jenže takový je ve své podstatě celý problém diskriminace. Předsudky obecně totiž nemívají s logikou moc společného.
Mila pani (nebo snad slecno?), nelogicky je pouze vas projev.
Mirek se snazil poukazat na to, ze je neco jineho je stejny nazev pozice (srovnavany ve statistikach) a neco jineho skutecne stejne mnozstvi stejne kvalitni prace prinasejici stejny zisk (coz vy neopravnene pokladate za samozrejmy dusledek stejneho nazvu pozice).
Zjednodusme to a nazveme to "vyteznost zamestnance".
Konkretni priklad: Zamestnavatel na pozici P (rekneme obchodni zastupce) zamestna zenu a muze. Muzi da mesice 20000, zene 15000. Pokud by zena a muz vytvorili za mesic stejny zisk (rekneme 30000 kazdy z nich), tak by prece musel byt uplne pitomy, aby vubec zemastnaval nejake muze, kdyz zena je schopna mu prinest stejny zisk za mensich nakladu. Z toho plyne, ze to, ze stale jeste zamestnava muze a dokonce mu dava na stejne pozici vic, ma asi nejaky duvod. Napriklad, ze ten muz odvede lepsi pracovni vykon a prinese vetsi zisk. At uz se jeho pozice jmenuje jakkoli.
Uz je vam jasne, jak to bylo mysleno? Proste neco jineho jsou cisla, kterymi se vy zenske, co nemate nic lepsiho na praci, ohanite, a neco jineho pracovni a trzni realita.
Pridal jeste sve zkusenosti: jsem zena, vdana, 27, rocni dite, a s pracovnim uplatnenim jsem nikdy nemela nejmensi problem. O praci jsem nikdy nezadala, vzhledem k me kvalifikaci mi vzdy byla nabizena, pracuji i s ditetem na plny uvazek z domova, zamestnavatel mi maximalne vychazi vstric. Neznam ze sveho okoli zadnou zenu, ktera by neco poradneho umela a mela problem s uplatnenim nebo s vysi prijmu.
Navic bych nemela nejmensi problem s tim, pokud bych mela mensi prijem nez muj manzel (ma stejnou kvalifikaci a pracuje na stejne pozici). To je proste realita, ze ja nevydrzim programovat celou noc, kdyz je to potreba, ze kdyz jsem tehotna nebo kojim nebo menstruuju (alespon jedno z toho se asi tyka kazde zeny v produktivnim veku), je mi spatne a odvedu nizsi vykon. Proc by to za me mel namakat on nebo jiny chlap? At kazdy dostane tolik, kolik si odpracuje.
Milá Johanko, nejste náhodou muž? Nevím, jakou máte menstruaci, ale při menstruaci pracuji stejně jako jindy. Vy asi ne, když to uvádíte. Navštivte prosím, svého gynekologa, předepíše Vám pilulky, abyste nebyla méně výkonná. Chtělo by to více firem, co by ženám umožnily pracovat z domova i na MD. Možná by se to chtělo porozhlédnout jaká je situace i v jiných firmách než v té, co děláte vy nebo občas vyjít z domu.
No od pohledu mozna na chlapa vypadam, ale to, ze jsem porodila dite, povazuju za dostatecny dukaz sveho zenstvi :)
Nemyslim, ze medikace je univerzalni reseni vseho. Ja se z bolesti bricha radsi vyspim, a jsem rada, ze zamestnavatel ma pochopeni, ze mi obcas neni dobre (i kdyz posledni dobou byvalo pricinnou spis to tehotenstvi a kojeni). Bud tu praci dodelam jindy (coz zatim stiham), a nebo, pokud bych nestihala a musel to udelat nekdo za me, je prirozene, ze za to dostane zaplaceno on a ne ja.
Nevidim duvod, proc bych se mela porozhlizet po situaci v jinych firmach. Kazdy preci muze spravne a nezkreslene podat pouze sve bezprostredni zkusenosti. A cim vic nas bude, co se k problematice vyjadrime (at uz rekneme, ze jsme diskriminovany byly, nebo ze nebyly), tim lepsi predstavu si pak vsichni muzeme udelat o tom, zda se jedna skutecne o systematicky problem utisku jednoho pohlavi, nebo o individualni problem nekolika jedincu (teda spis jedinkyn), jehoz skutecna podstata asi bude tkvet v necem jinem.
(Napriklad v tom, ze uvedene damy by nejradsi dostavaly manazerske platy, ale nenapadne je, ze tomu musi i neco obetovat, napriklad svuj volny cas, rodicovskou dovolenou apod.)
Statistiky nemám ráda. Ono se ale třeba nenajde tolik dobrotivých hlupaček, které se po čase neozvou, že chtějí stejný plat jako někdo, kdo je na stejné pozici a třeba ještě dělá méně. Pak se většinou žena stane pro firmu nepohodlnou a i ona se začne poohlížet jinde. Já rozděluji zaměstnance na práci a na chov. Bohužel ti pracovitější doplácejí na ty na chov, a rozhodně dle zkušeností nemyslím, že na chov jsou ženy. :-)
Jsem již starší osoba a pamatuji se,jak jsem za socializmu, když jsem měla malé dítě, šla do nového zaměstnání.tehdejší předsedkyně KSČ a ředitelka se mě mezi 4 očima zeptala, kolik a jak staré mám děti. Když jsem řekla, že klukovi jsou tři roky, tak mně řekla, že budu pořád na paragrafu a takové nechce. Slíbila jsem jí, že mám na hlídání v době nemoci babičku a tak mě vzala a nelitovala, protože jsem opravdu vůbec nechyběla.Na druhé straně jsem viděla a dodnes vidím spoustu zneužívání tkzv. paragrafů na ošetřování dítěte. Třeba zrovna v tomto období, kdy se peče cukroví na vánoce řada matek má najednou nemocné děti.
Pořádáte výběrové řízení a máte mezi uchazeči "gender slepici"?
Nechcete jí zaměstnat a ani se nechcete soudit?
Jednoduché řešení! Přijměte jí, sepište smlouvu a nezapomente zvýraznit zkušební dobu!
První den nástupu do práce jí posadte do zvlášť vyhrazené místnosti (v létě může být i na dvoře) a odpoledne jí řekněte, že zítra už nemusí chodit. Jednoduchý postup umožněný zákoníkem práce - ve zkušební době je možno rozvázat pracovní poměr bez udání důvodu.
A máte klid :-)
Je zajímavé sledovat, že proti rovnoprávnosti v zaměstnání jsou v této diskuzi pouze muži:)
Jsem mladá žena - vysokoškolačka, zatím bez rodiny. Při hledání zaměstnání jsem se diskriminovaná necítila - zaměstnavatel je rozumný a neptal se při pohovoru na to, zda hodlám mít v nejbližších letech dítě. V tom jsem měla štěstí.
Ale ze zkušeností svého okolí vím, že ne všechny ženy ho mají. Připadá mi to absurdní, obzvlášť v době, kdy elektronika umožňuje pracovat částečně z domu a při tom zvládat i povinnosti matky.
Pokud jsou zaměstnavatelé rozumní, investují i do mladých žen a v případě jejich mateřství jsou schopni dohodnout se na nějakém alternativním úvazku (ať už částečném, nebo práci z domova). Tím neztratí své vynaložené investice do zaměstnance a žena si zároveň udržuje svoji získanou kvalifikaci. Bohužel, do tohoto ideálního stavu máme ale v ČR ještě daleko.
Jsem jeden z tech diskutujicich muzu, nevim ze bych rikal neco proti rovnopravnosti v zamestnani, ale já si pod rovnoprávností nepředstavuji pozitivní dikriminaci některých skupin obyvatel.
To co vy asi povazujete za diskriminaci, je proste standartni uvazovani pro prezití firmy - nikdo mi nepočká s dokončením zakázky kvuli tomu, ze zamestnanci maji nemocne deti nebo ze je ramadan, popripade vanoce a nebo jine udalosti.
Kolik procent zaměstnání je možné provádět z domova?
Tušíte, že spousta žen se během mateřské stará o své dítě a nemusí nic jiného zvládat? Třeba i pro, že nemá na pomoc babičky, tetičky a manžel je pracovně taky hodně vytížený?
Kéž by byl život tak krásně jednoduchý s jednoduchým řešení všech problémů, jak ho vidíte vy :-)
To Vy vidíte jedině svůj dost zjednodušený pohled na život. Žena=zůstane s dětmi doma, bum bác a nic jiného. Pokud je žena rozumná, nehlásí se o místo, které nezvládne!!!!! V tom jsou experti muži, kteří se všeobecně přeceňují a ženy spíše podceňují. Proč by programátorka, účetní, ekonomka, fin.analytička, ek.ředitelka nemohla zpracovávat práci doma? Neznáte dálkové připojení přes počítač, mobil, auto? Přece ten, kdo neplní své pracovní povinnosti, může být propuštěn. Jde o to dát mu rovnou šanci bez předpojatých názorů. Vy jste pane, Olinu vůbec nepochopil.
Na co je zaměstnavateli poskytnutí rovné příležitosti - když klienti nejsou žádnou gender-korektností vázáni? Cikán za pultem řeznitcví toho prostě tolik neprodá jako bilý, protože lidem se tmavá ruka ekluje. Ženská prodejce aut nevzbudí důvěru u 80% mužské polulace, a berňák nikdy nepočká s přiznáním DPH protože ženská potřebuje být tři dny s dětma doma. A tak lze pokačovat donekonečna. Rasová i genderová "diskriminace" má důvod, to není výmysl nebo naschvál.
Prosim? Vám se ekluje tmavá ruka? To Vás upřímně lituju.. A rasová diskriminace má důvod? Jaký prosím? Asi jste se narodil ve špatné zemi ve špatné době, tak před 70 lety by Vaše názory v jedné národní socialistické straně s radostí uvítali..
důvody jsem uvedl - vy je nechápete?
pokud mi stát nepočká s plněním povinností z důvodu nemoci dítěte zaměstnankyně - tak si jí prostě zaměstat NEMOHU DOVOLIT.
pokud mi klienti nebudou nakupovat u cikána, protože jsou rasisti - tak mně se tmavá ruka eklovat nemusí, ale cikána zaměstnat si NEMOHU DOVOLIT.
pokud mi funkční pracovní tým nebude spolupracovat s buzerantem, protože jsou zaostalí katolíci - tak prostě homosexuála NEMOHU zaměstnat, protože si NEMOHU DOVOLIT obměnit celý pracovní tým.
ano správě tušíte že kdybych prodával zbraně náckum (což fakt nečiním, ale je to dobrý příklad) - tak žida v jarmulce na takovou práci nenajmu.
prostě - zamstnavatel se zdaleka nerozhoduje jen podle toho co on si myslí a co on by rád nebo co a kdo je jemu sympatický - ale i podle toho, jak budou fungovat pracovní vztahy na pracovišti, nebo jak budou zaměstnanci v dané funkci přijímáni klienty a zákazníky, kteří žádným zákonem o nediskriminaci nejsou vázáni.
dokud mi stát nezajistí, že zákazníci mi konzumaci svých služeb poskytnou bez předsudků - nemůže chtít, abych zaměstnal kohokoliv bez ohledu na to jak bude přijímán svým okolím a svými kolegy a firemními klienty. i tohle patří do výše mzdy a do rozhodování komu práci dát.
A co je komu pracovně do toho, že je jeden jak vy píšete "buzerant" "žid" atd. Nic, končím oběd, jdu pracovat. Nemá cenu diskutovat s někým, kdo je rasista a šovinista až na půdu. Jen bych se zeptala, jaké máte mindráky, že se bojíte konkurence?
Zaměstnance, který neplní své pracovní povinnosti, můžete propustit. Tudíž, pokud zaměstnanec nestihne termín, tak mu hrozí vyhazov, pokud neprodá určitý počet výrobků, tak mu hrozí vyhazov. To vše ať je žena či muž. Uvědomte si, že žena může být přínosem jen pro toho, kdo dokáže pochopit i jiný styl života než žena=dítě=zůstat doma=paragrafy tedy pro toho, kdo není omezený a dá šanci. Proč by asi pak ženy chodily na VŠ, když zůstanou doma s dětmi mnoho let? Nezdá se Vám to nelogické. Co takhle zakázat přístup ženám na VŠ, oni si pak vyskakují a dělají mužům konkurenci a nedejbože, aby si zaměstnavatelé všimli, že ženy nemusí dřepět doma s dětmi, to by pak muži měli ještě větší konkurenci. Ve firmě, kde dělám, pracuje mnoho žen i ve vedoucích pozicích a všeobecně si opravdu nevedeme špatně, ba naopak.
Každý zaměstnanec, kterého musím přijmout a pak vyhodit stojí firmu peníze
Peníze při pohovoru, peníze při sepisování smlouvy, peníze při proškolování, peníze při vydávání ochranných pomůcek, nákupu výrobních prostředků, nebude mít takovou výkonost jako zaučený a zkušený pracovník, pravděpodobně vyšší množství chyb, musí se pro něj dělat mzdy, při vyhazovu zase obýhat sociálku, pojišťovny, finančák....
Ve firmě sme si spočítali, že člověk, kterého přijmeme se začne vyplácet nejdříve po asi 6ti měsících, neberu tedy funkce jako uklízečka a o těch se asi nebavíme.
Víte paní Veroniko, možná Vás to nenapadlo, ale zaměstnání a následný vyhazov člověka není zrovna levnou záležitostí a přijímat zaměstnance metodou pokus - omyl je drahá sranda.
Drahá paní Veroniko, nikde jsem nenapsal nic z toho co píšete, Vaše argumenty jsou učebnicové a nasadila jste i demagogii nejtvrdšího kalibru na podporu svých názorů.