Je zajímavé sledovat, že proti rovnoprávnosti v zaměstnání jsou v této diskuzi pouze muži:)
Jsem mladá žena - vysokoškolačka, zatím bez rodiny. Při hledání zaměstnání jsem se diskriminovaná necítila - zaměstnavatel je rozumný a neptal se při pohovoru na to, zda hodlám mít v nejbližších letech dítě. V tom jsem měla štěstí.
Ale ze zkušeností svého okolí vím, že ne všechny ženy ho mají. Připadá mi to absurdní, obzvlášť v době, kdy elektronika umožňuje pracovat částečně z domu a při tom zvládat i povinnosti matky.
Pokud jsou zaměstnavatelé rozumní, investují i do mladých žen a v případě jejich mateřství jsou schopni dohodnout se na nějakém alternativním úvazku (ať už částečném, nebo práci z domova). Tím neztratí své vynaložené investice do zaměstnance a žena si zároveň udržuje svoji získanou kvalifikaci. Bohužel, do tohoto ideálního stavu máme ale v ČR ještě daleko.