Paní autorka v tomto článku opakovaně "hází do jednoho pytle" předsudky a stereotypy.
- Předsudky jsou často založené na emocích či konvencích. Člověk je často racionálně nedokáže zdůvodnit a většinou se v nich utvrzuje na základě konfirmačního zkreslení. Obecně, předsudky odporují logice.
- Stereotypy jsou často odvozené ze statistického pozorování či logického odvozování. Stereotypy jsou generalizace, které ale vycházejí z tvrdých dat. Například stereotypem je, že muž je obvykle vyšší než žena. Samozřejmě lze nalézt příklady, kdy tomu tak není, ale případů, kdy toto tvrzení platí, je podle statistiky většina.
Paní autorko, prosím Vás, nesnažte se dávat předsudky a stereotypy na stejnou úroveň tak, jako to v článku děláte. Zatímco předsudky založené na emocích jsou nelogické, stereotypy odvozené z objektivního pozorování slouží k rychlému zpracování informací a mohou být užitečné obzvláště když si je člověk vědom jejich omezení.
Dalším bodem, který bych chtěl zmínit je často prosazovaná "diverzita" jen proto, aby byla "diverzita". To je ve své podstatě předsudečné chování, kdy na konkrétní pozici nutně chcete příjmout například ženu, protože vidíte, že podle tabulek máte ve firmě nízké zastoupení žen, ale přitom máte například k dispozici muže, který kritéria pro danou pozici splňuje lépe, jen má ten handikap, že se bohužel bez vlastního přičinění narodil jako muž, a tak jej nelze příjmout, protože podle tabulek "musíte příjmout ženu", jinak ~nebude lukratívní zakázka z EU~ ... (EU se o toto minimálně dvakrát pokusila https://www.theguardian.com/world/2017/nov/20/eu-to-push-for-40-quota-for-women-on-company-boards )
Vždy je třeba posuzovat každého člověka individuálně a objektivně. Pokud přitom dojde ke generalizaci a uplatňování stereotypů, mělo by se tak dít z nějakého důvodu, nikoliv svévolně, protože stereotypy znamenají zjednodušení na nějakou modelovou situaci. Důvodem k takovému zjednodušení může být například nedostatek času. Třeba pokud by firma sháněla nějakého pracovníka velmi urgentně, klidně jim bude stačit první, který bude splňovat kritéria a nebude věnovat například jeden měsíc vybírání nejlepšího z nejlepších. V takovém případě uplatnění zjednodušení v podobě stereotypu má smysl. Pokud ale firmu akutně bota netlačí, může si dovolit lépe vybírat a v takovém případě by uplatňování sterotypních postupů opravdu mohlo být na škodu. Chtěl jsem na příkladu ukázat, že uplatňování stereotypu může mít smysl, pokud se tak děje z nějakého rozumného důvodu.
Shrnutí: Uplatnění stereotypů (na rozdíl od předsudků) může být přínosné a může mít smysl, pokud se tak děje z nějakého racionálního důvodu. Diverzita pro diverzitu je špatná, protože je to používání těch samých pravidel, proti kterým se bojuje. S tabulkovou diverzitou spojený výraz "pozitivní diskriminace" to ukazuje ještě lépe ze samotné definice výrazu "diskriminace", kdy slovo "pozitivní" nějak moduluje náboj, ale vůbec nemění podstatu jevu.