Pro začátek by stačilo jedno, nelhat a neslibovat nesplnitelné. Příkladem budiž situace okolo restaurací. Ještě včera na tripartitě premiér Andrej Babiš sociální partnery ujišťoval, že k jejich úplnému uzavření nedojde. Uběhlo půl dne a večer vláda vyhlásila, že se všechny restaurace od dneška zavřou. Nelze se pak divit lidem, že mají vládě problém uvěřit, že opatření jsou potřebná, přestože potřebná opravdu jsou.
Na chaotickém přístupu se nic nezměnilo
Před více než třemi týdny napsal autor tohoto textu v komentáři: Je pravděpodobné, že v dalších dnech dojde k vyhlášení dalších restriktivních opatření. Jaká to budou, jakých podnikatelů se dotknou a jak dlouho budou trvat, se však absolutně nedá kvůli chaotickému přístupu vlády odhadnout. Nalijme si čistého vína, připravte se na nejhorší.
A také: Ministr zdravotnictví říká něco, vicepremiér Jan Hamáček něco, epidemiolog Roman Prymula něco jiného a premiér už neříká raději nic.
K vyhlášení dalších opatření skutečně došlo, ale na chaotickém způsobu chování vlády se bohužel nezměnilo vůbec nic. Co se naopak (také bohužel) změnilo, že premiér opět začal řečnit a během pondělní noční tiskové konference předvedl tolik arogance a sebestřednosti a tak nízkou míru sebereflexe, že i Miloš Zeman proti němu vypadal jako empatický sebekritický politik. Ale zpátky k vládnímu chaosu.
Restaurace se nezavřou, tvrdili, než je zavřeli
Už během víkendu bylo jasné, že dojde k dalším opatřením. Místo toho však, aby se členové vlády zdrželi nějakých předběžných prohlášení „co určitě bude“ či „co určitě nebude“, plnili média poslední dny jejich zaručená tvrzení. Jedním příkladem za všechny budiž restaurace. Ještě v neděli ministři Karel Havlíček a Alena Schillerová v diskuzních pořadech v televizi tvrdili, že restaurace se zavírat nebudou. V pondělí to samé na tripartitě zopakoval premiér Andrej Babiš.
Uběhlo jen několik hodin a vláda oznámila, že restaurace se zcela zavřou. Pokud tak provozovatelé restaurací uvěřili, že je zcela nezavřou, mohli ještě v pondělí nakupovat zásoby, které budou moct z velké části vyhodit, i když budou prodávat aspoň tzv. „take away". Jejich peníze tak jen kvůli nepravdivým vyjádřením vlády vylétly oknem. Jak pak po těchto restauratérech chtít, aby brali vážně ostatní vyjádření vlády, včetně protiepidemických opatření?
Neslibujte nesplnitelné
Přitom udělat to „správně“ není tak složité. Základním bodem je netvrdit, že se něco určitě nestane/stane. V době epidemie nelze garantovat skoro nic a z pohledu důvěry není nic horšího, než když dva dny po prohlášení toho, „co se nikdy nestane“, přesně k tomu dojde. Asi všichni si pamatují na Babišovo prohlášení, že plošná opatření již nebudou. Oprávněně mu tak teď všichni připomínají, že neříkal pravdu. Přitom místo sebevědomého kasání se, že něco již nebude, stačilo pokorně říct, že se vláda bude ze všech sil snažit, aby k plošným opatřením už nedošlo.
Pokud se pak blíží jednání vlády, kde se o restrikcích jedná a rozhoduje, neměli by ministři předtím dávat do médií jiná prohlášení, než se bude jednat o tom či tom, ale že se vyjádří až po jednání vlády. Stačí, že spekulace řeší novináři a nemusí je ještě podporovat ministři.
Komunikace a postupy jsou bohužel stále katastrofální i u podpůrných opatření. V ideálním světě by to vypadalo tak, že vláda by měla už několik měsíců připravené plány na odškodnění v případě uzavírek a na tiskové konferenci, kde vyhlásí opatření, by rovnou i oznámila spuštění podpůrných programů pro omezené sektory. Oproti jaru má přitom vláda velkou výhodu, že v řadě případů může jen obnovit fungující programy či úlevy z jara a nemusí vymýšlet a realizovat nic složitého. Nebyla by to ale česká vláda, aby něco udělala rychle a jednoduše a komunikovala jasně a bez otoček.
Ještě v neděli například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček odpověděl na dopis technických profesí v kultuře, že podpoří odpuštění sociálního pojištění pro postižené segmenty podnikání. O dva dny později ale obrátil a pro Radiožurnál uvedl: Sociální a zdravotní se bohužel dá udělat jen plošně. To znamená, že tam nemůžeme vybrat postižený segment, jako jsou třeba restaurace a cestovní ruch, a napasovat to na ně. Nemůžeme dát všem slevu, to by byla škoda. My pak budeme dávat peníze těm, kteří fungují dobře, a nebudeme mít peníze pro ty, kteří fungují špatně. My musíme najít takový program, který bude na ně napasován, a nedávat peníze někomu, kdo dobře funguje. To by nedávalo smysl.
Takže podnikatelé budou muset opět čekat, až se vláda milostivě rozhodne, zda a jak jim pomůže. Mezitím mohou sledovat, jak vláda vyhazuje peníze oknem například na nesmysl zvaný kanál Dunaj-Odra-Labe.
Záblesk naděje brzy zhasl
Původně měl tento text končit pozitivně: Aby ale nebylo vše jen negativistické. Včera ve večerních hodinách měl projev k obyvatelům ministr zdravotnictví Roman Prymula, a pokud odmyslíme hloupé pozadí s 20 minut se nehýbajícími stojícími řediteli nemocnic, šlo o dobrý proslov. Na rozdíl od blekotajícího premiéra v pondělí se Prymula včera dokázal omluvit, zdůvodnit a vysvětlit opatření, zveřejnit podpůrná data a poprosit veřejnost o spolupráci. Jen by takovýto proslov neměl zaznívat jednou za půl roku, ale při každé tiskové konferenci, která se koronaviru a opatření týká.
Prymulův proslov však mimo jiné obsahoval tvrzení, že žáci prvního stupně „základek“ se do škol vrátí najisto už 2. listopadu. Že se tam vrátí bez ohledu na vývoj epidemie na začátku listopadu, tvrdil odpoledne i ministr školství Robert Plaga. Tento postoj (zcela upřímně nesmyslný vzhledem k velké nejistotě) však vydržel jen do večerních Událostí komentářů, ve kterých Robert Plaga uvedl, že první stupeň zůstane zavřený i po 2. listopadu, pokud nynější opatření nepomohou a covid se bude dál šířit.
ČLÁNKY DO MAILU