Tam s tou židlí je to dobrý příměr. Za vyrobenou židli dostane jednou zaplacené a je jedno kdo na ní sedí a žádná truhlářská OSA nevybírá výpalné za to, jen že by někdo další ještě na té židli mohl sedět a pak truhlář mít ještě zabezpečené, že 70 let po smrti bude se jeho dědicům platit výpalné za sezení na židli jím vyrobené. On přece při výrobě židle kromě hmotné práce také do toho dal kus svého duševního vlastnictví a jak to, že pak on nemá právo na výpalné ze svého kousku duševního vlastnictví? Že by to bylo tím, že něco umí a když nepůjdou na odbyt židle, tak začne dělat rakve bude-li po nich poptávka a je živý dál? Ale co ti umělci, až je ty jejich odrhovačky, spisy a mazanice už neuživí, tak z čeho by byli živi, když nic neumí? Pokud odvedli dobrou práci, tak mají vykrmené prasátko do budoucna, stejně jako ten truhlář, když dělá dobré věci. Nakonec nikdo nenutí umělce aby to dělali do smrti, můžou se rekvalifikovat jako každý jiný obyčejný člověk. Není to náhodou dyzgrymynácija pánko? Když má jen někomu jeho práce vynášet výpalné na staré kolena, tak buďto všem nebo nikomu.