Hrozí světu největší hospodářská krize posledních sta let?

Ještě před týdnem se zdálo, že největší problémy způsobené hypoteční krizí se podařilo zažehnat. Opak byl však pravdou. Před několika dny vyhlásila bankrot jedna z největších amerických bank Lehman Brothers. Finanční sektor po celém světě zaznamenal obrovský pokles. Následné zkáze nejvýznamnější pojišťovny AIG zabránila až americká centrální banka (FED), která pojišťovně poskytla překlenovací úvěr ve výši 85 miliard USD. Na burzách se v reakci na to krátkodobě zvýšily ceny akcií, i tak se ale hovoří o největší hospodářské krizi od světové hospodářské krize z třicátých let. První dopady se začínají projevovat už i v Česku. Čtěte více: Trhy ve světě ožily, FED se rozhodl zachránit AIG.

Na počátku byla hypoteční krize

Za současnými potížemi stojí hypoteční krize v USA, která se posléze rozšířila i do dalších sektorů. Jádro pudla je zakopáno v krizi na trhu hypoték a s tím související krizi sektoru nemovitostí, které jsou příčinou všech současných problémů, potvrdil pro business server Podnikatel.cz Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum.

Neschopnost Američanů splácet hypotéky v kombinaci s klesajícími cenami nemovitostí způsobují ztráty finančním společnostem, které již přesáhly 510 miliard dolarů. Ztráty finančních institucí v kombinaci s vysokým zadlužením omezují banky v získávání kapitálu, který nutně potřebují ke svému refinancování a některé se tak dostávají do existenčních problémů. Celý bankovní sektor se potýká s nedostatkem likvidity, neboť banky si nechtějí mezi sebou půjčovat prostředky, jelikož si navzájem nedůvěřují, že dostojí svým závazkům. Čtěte více: exPRESS: Firmy přestávají věřit budoucím příjmům.

Krize tak před několika dny potopila významnou americkou banku Lehman Brothers a nechybělo moc a ke dnu šla i největší pojišťovna USA společnost AIG. Před krachem ji zachránila až centrální banka svým překlenovacím úvěrem. Na oplátku ovšem firma přešla v podstatě do rukou státu (stát získal 80 % akcií). Sanování pojišťovny se stalo do jisté míry překvapením, protože centrální bankéři předem avizovali, že jí peníze neposkytnou. Nemyslím si, že by vlády měly výrazně zasahovat do průběhu krize, ovšem je mi jasné, že v případě AIG, kde americká centrální banka dočasně vypomohla, to bylo nutností, komentovala pro server Podnikatel.cz Lucie Vitamvásová, analytička společnosti X-Trade Brokers DM.

S problémy finančního sektoru se zhoršuje i dostupnost cizích zdrojů pro podniky a jednotlivce, což působí negativně na ekonomiku. Vysoké ceny komodit v minulosti navíc přispěly k růstu inflace a dopadají tak nepříjemně na spotřebitele. Pro ekonomiku USA je přitom spotřebitel alfou a omegou růstu. Krize finančního sektoru a zpomalování ekonomického růstu působí negativně na akciové trhy, které reagují prudkým poklesem, vysvětlil Petr Čermák.

Největší krize od velké krize z třicátých let

Ekonomové se vesměs shodují, že se v současnosti jedná o největší krizi od třicátých let předešlého století, kdy krach burzy v New Yorku způsobil největší hospodářskou depresi v moderních dějinách. Současná krize se té tehdejší v lecčems podobá, i když její síly zřejmě nedosáhne.

Jedná se jistě o největší krizi od 30. let; vzhledem k tomu, že z pěti největších amerických investičních bank zbyly dvě a krize ještě není u konce, situace je stále komplikovaná, uvedla serveru Lucie Vitamvásová. Vážnost situace dokládají kroky americké vlády, která převzala či zestátnila několik významných společností finančního sektoru.

Přesto současná krize podle odborníků nedosahuje „kvalit“ své dřívější kolegyně. Krize v 30. letech byla jednoznačně horší. I vzhledem k tomu, že byla první velkou krizí a svět na ni nebyl připraven, domnívá se Vitamvásová. Podle ní ani dopady dnešní krize nebudou tak vážné jako v třicátých letech. Důvodem je mnohem větší propojení díky globalizaci. K tomu se také nyní dají použít zkušenosti z předešlých krizí. A politická situace v Evropě není nestabilní jako v meziválečných letech.

Obě velké krize se liší i shodují

Obě největší krize mají několik rozdílných a společných prvků. Liší se v oblasti vzniku. Současné problémy vyvolala krize na trhu hypoték a nemovitostí. Ve 30. letech se stalo osudným extrémní nadhodnocení akciových trhů, což způsobilo jejich následný kolaps. Investoři před 80 lety navíc přestali důvěřovat bankám a začali tzv. run na banky, což položilo mnoho finančních institucí. Odlišně reagovaly i centrální banky. V minulosti neuplatňovaly expanzivní měnovou politiku, jakou nyní uplatňuje FED, doplnil Petr Čermák.

Existuje ale i řada společných znaků. Příčiny vzniku obou krizí jsou stejné – vysoké zadlužení a rozbujení spekulací. Stejně tak se shoduje celosvětový charakter krizí. Mezi další podobné znaky se dá též zařadit horší přístup ke kapitálu, růst nezaměstnanosti a zhoršení pozice spotřebitelů.

Krize míří i do Česka

O tom, že se svět potýká s krizí celosvětovou, se mohli přesvědčit už i naši obchodníci a investoři. Jelikož je náš trh úzce provázán se světovým, každé změny ve světě ovlivní ihned i situaci v ČR. Pokud tedy vládne špatná nálada na světových akciových trzích, přelije se tato nálada i na český akciový trh, podotkla Lucie Vitamvásová.

Na evropských trzích již lze pozorovat zpomalení růstu, což se negativně promítne i do českého hospodářství. Evropa tak dle některých může počítat s hospodářskou depresí. Eurozóna je nyní na pokraji recese. Ve finanční oblasti je tu nárůst rizikových prémií u tržních sazeb, výrazná poptávka po likviditě. I evropské banky mají ztráty z americké krize, i když neohrožují systém jako celek, myslí si Tomáš Vlk, analytik firmy Patria Finance.

Nejen v USA, ale i Evropě dochází ke zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Zhoršuje se díky tomu přístup podniků ke kapitálu. V ČR se krize projevila zatím pouze zpřísněním podmínek pro poskytování hypoték a finančních prostředků pro developerské projekty. Horší přístup ke zdrojům brzdí růst společností v Evropě, zpomalování ekonomik ve světě navíc negativně ovlivňuje výši exportů a snižují se i spotřebitelské výdaje. Toto vše ústí ve zpomalování ekonomického růstu v jednotlivých zemích. Dá se předpokládat, že české banky si při udělování úvěru dají ještě větší pozor. Stejně tak si ale myslíme, že jak úvěry pro podnikatele, tak i hypoteční úvěry budou nadále populární, myslí si analytička Lucie Vitamvásová. Čtěte více: GE Money Bank útočí na podnikatelský segment. Bude úspěšná?.

Dopady krize u nás však nemusí být příliš dramatické. Pozitivní zprávy totiž naznačují čísla ohledně růstu českého HDP i skutečnost, že finanční instituce v Česku se nechovaly nezodpovědně jako jejich americké kolegyně. Podle názoru analytiků nedopadne krize na českou ekonomiku tak drasticky, nýbrž jen zpomalí hospodářský růst. Čtěte více: Růst HDP se zpomalil, přesto kladné hodnocení.

Mají řešení v rukou vlády?

Krize také zesílila hlasy po větší roli státu v ekonomice. V „kolébce liberalismu“ USA stát dokonce převzal a zestátnil několik finančních institucí. Ač s některými těmito zásahy státu ekonomové souhlasí, varují před jejich hromadným využíváním.

Řešení krize by měla být vyvážená kombinace zásahů vlád, národních bank a soukromých finančních subjektů, řekla Lucie Vitamvásová.

Hlavní je zajistit, aby ztráty v bankovním sektoru USA měly pokud možno ohraničený dopad, aby úplně nezablokovaly fungování trhů. Pokud se toto povede, mohou se ekonomiky postupně zotavovat. Přispívat k tomu bude podpůrná politika centrálních bank a někdy (USA) i vlád, domnívá se Tomáš Vlk.

FED již dle mého názoru příliš prostoru pro podporu v této oblasti nemá, a proto nezbývá než intervence vlády, která může podpořit majitele domů, kteří se dostali do problémů a mají proměnlivou úrokovou sazbu na hypotékách, sdělil pro server Podnikatel.cz Petr Čermák a dodal: Krizi určitě nelze vyřešit v horizontu několika nejbližších měsíců. Je nutný dostatečně dlouhý čas, během něhož se trh vyčistí (nutně musí zbankrotovat řada firem).