Problematika kolem novely zákona o spotřebitelském úvěru byla vysvětlena. Česká leasingová a finanční asociace v minulých týdnech upozornila, že v médiích kolovaly zprávy, jak lidé využívají „mezeru“ v zákoně o spotřebitelském úvěru a odstupují hromadně od smluv s tím, že zboží vrací. Celá věc ovšem nemá se zákonem o spotřebitelském úvěru co dočinění. Novela zákona o spotřebitelském úvěru nabyla účinnosti dne 1. ledna 2011. Změny v zákoníku ovšem přinesly pár nejasností. Jedná se především o 14 denní výpovědní lhůtu, která je v zákoně o spotřebitelském úvěru nově schválena.
V ustanovení § 11 zákona o spotřebitelském úvěru je opravdu dáno, že spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V tomto případě je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán, do dne, kdy je jistina splacena.
Podle ČLFA však není čtrnáctidenní výpovědní lhůta u spotřebitelské smlouvy to samé jako čtrnáctidenní výpovědní lhůta u kupní smlouvy. Zákon o spotřebitelském úvěru žádným způsobem neupravuje podmínky odstoupení od kupní smlouvy. Možnost spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy ve lhůtě do 14 dnů od jejího uzavření vyplývá z ustanovení § 53 občanského zákoníku upravujícího prodej zboží na dálku.
TIP: zákoník práce, občanský zákoník, zákon o silniční dopravě a další zákony v plném znění na Podnikatel.cz
Další nejasnost v zákoně viděli lidé v novince, která se týká ustanovení § 14 odst. 3 a ten stanovuje, že jestliže spotřebitel odstoupil od smlouvy o koupi zboží nebo poskytnutí služby, kde cena zboží či služby je plně, nebo částečně hrazena spotřebitelským úvěrem, zaniká též smlouva o vázaném úvěru. Zánik smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru navíc nesmí být spojován s uplatněním jakýchkoliv sankcí ze strany věřitele nebo třetí osoby. Ovšem odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá vliv na platnost kupní smlouvy, která byla spotřebitelským úvěrem financována.
Žádné „mezery“ tedy v zákoně o spotřebitelském úvěru nejsou. Jedná se jen o špatně vyložené informace,
zdůraznila ČLFA. Čtrnácti denní výpovědní lhůta zde opravdu je, ale nemá co dočinění s odstoupením od kupní smlouvy. Odstoupit lze pouze od samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy zaniká pouze on a nikoli samotná kupní smlouva.