Lucie Kocman a Pavlína Štefanová jsou dlouholeté kamarádky a společně rozjely projekt O domovē. Ten má za úkol inspirovat lidi k tomu, aby jim bylo doma dobře. Jejich novému byznysu napomohla i současná pandemická situace, kdy je mnoho lidí zavřených doma a chtějí se doma cítit lépe a mít i skvělý prostor pro práci. Lucie s Pavlínou se tak zaměřily na koncept organizace domácnosti, který má všem lidem umožnit to, aby doma byli šťastní.
Hostem serveru Podnikatel.cz byla jedna ze zakladatelek projektu Lucie Kocman.
Lucie, co všechno obnáší organizace domova? Je to uspořádání věcí, je to úklid, zbavování se nepotřebných věcí? Mohla byste nám vaši činnost více přiblížit?
Je to komplexní systém organizace. Ten spočívá i v tom, že věci třídíte. Nejlepší je samozřejmě třídit pravidelně, což řada lidí nedělá, ale není to jenom o tom, že bychom lidem říkaly, že mají předměty minimalizovat. Hledáme individuální režim, vyhovující danému člověku.
Někdo je minimalista a umí se věcí lehce zbavit a umí žít s méně předměty v nějakém logickém celku, někdo je maximalista a neumí svým věcem dát řád.
Takže to funguje tak, že dorazíte k někomu domů a prohlídnete mu kuchyň a uspořádáte všechny věci a poličky?
Většinou přichází klient za námi a přichází s nějakým problémem. Například nám řekne: Není mi doma dobře, byla jsem zvyklá na manažerskou práci, do toho mám teď dvě děti, najednou to doma nefunguje a úplně přesně nevím proč. Ve věcech mám chaos a nevím si rady s tím, jak si doma udržet pořádek,
a to je náš klient. První fází naší spolupráce je tedy pohovor, kdy se snažíme zjistit, co je za problém. Je to málo prostoru? Je to špatně řešená logistika v domácnosti? Jsou to zajeté rituály, které nefungují? A pak se můžeme dobrat například toho, že pro tu ženu samotnou je největším problémem šatna.
Pak postupujeme tak, že si buď necháme poslat fotografie, nebo se podíváme na ten prostor fyzicky, což je samozřejmě vždy lepší. Zjistíme, jak prostor vypadá. Jestli je to o množství věcí, které nejsou efektivně poskládány, a zda by se prostor dal využít lépe. Někdy klient přijde s tím, že problémem je kuchyň a pak zjistíme, že v rozkladu je celá domácnost.
Následně se snažíme zorganizovat domácnost nebo její část tak, aby to danému člověku vyhovovalo, přičemž musíme postupovat velmi opatrně. Spolupracujeme i s řadou odborníků a máme v zádech kouče a psychoterapeuta. Komunikujeme také s architekty, designéry, protože tím my nejsme a nechceme si na to ani hrát. Pedagogy v případě dětských pokojů.
Líbí se mi, že jste použila slovo „logistika“. Mohli bychom tedy vaši práci nazvat logistikou domácnosti tak, aby se klient doma cítil příjemně a aby tam byl spokojen?
Záleží, v jakém slova smyslu logistiku chápete. Samozřejmě se snažíme i o efektivní zásobování domácnosti, snažíme se lidem ušetřit i peníze a čas. Hrozně ráda dávám za příklad moji domácnost a rodinu. Máme dvě malé děti a byli jsme zvyklí na manažerský styl života. A najednou nám do toho vpluly tyto dvě bytosti, které si jedou tak trošku po svém.
Pro nás byly hrozně velký problém odchody z domu a sama jsem dlouho hledala systém, aby na něj přistoupily i děti, jenže ony jsou malinké. A systémem pokus omyl jsme zjistili, co funguje a co nefunguje a jak můžeme z hodinového odchodu z domu udělat třeba patnáctiminutový. Je to jenom o drobnostech. Stačí, když odstraníte všechny věci z chodby, že tam není osm párů bot a šest bundiček, aby to dítě vidělo a chtělo si, nedej bože, vybírat.
A najednou dítě, když je nevidí, je rychlejší. Takže je to taková forma carlingu. Zkusíte cestu ke dveřím uspořádat tak, aby dítě věci nerozptylovaly. Tento systém pomohl nám.
Jak vás tak poslouchám, tak mi připadá, že jste si svoji domácnost uspořádala přímo manažersky, aby chod domácnosti byl co nejvíce efektivní. Takový přístup ale spousta lidí ráda nemá, chtějí mít svoji pohodu a klid. Jak k takovým klientům přistupujete?
Domácnost si stačí zorganizovat jednou a správně, takové věci neděláte denně. Dáte prostě svým věcem správná místa. A když je i na stejná místa vracet budete, je to jednoduché. Samozřejmě je to trošku o nějaké disciplíně, ale to se dá naučit. Problematika organizace není o tom, že všechno musí stát v zástupu. Je to o útulnu i o emocích, které my do toho vnášíme.
Snažíme se proto tvořit systém organizace domácnosti, který je nejen funkční, udržitelný, ale taky krásný. Vytváříme útulno v prostorách, kde to nejvíc potřebujeme, třeba v ložnicích a v obývacích pokojích tam, kde chceme atmosféru zklidnit a zútulnit.
Na vašem Instagramu, který se těší popularitě, se mi líbily fotografie, kdy ukazujete, jak věci byly v kuchyňských poličkách před a následně, jak to vypadalo po vašem zásahu. Jenže pak jdete na nákup, jste ve stresu a ty věci do těch poliček jen tak hodíte a říkáte si, že to uděláte později, ale z toho později se nakonec stane opět nepořádek. Co s tím?
Je důležité nevybalovat věci ve stresu, a když tušíte, že toto nastane, tak si raději říci: Ano, musím jít nakupovat sice teď, ale nemám čas to uspořádat, tak si to zatím vyskládám na linku a vím, že třeba večer budu mít více času na lepší organizaci.
Zrovna u potravin je stále spousta klientů, kteří nevyužívají dovoz domů. Což může ušetřit spoustu času. Mně osobně velmi ulehčilo život to, že netrávím hodiny nakupováním, a pak mám naopak čas na to, abych potraviny správně uložila.
A pokud víte, že je nějaký prostor vaší slabou stránkou, tak si pro to vyhradit více času. Osobně mám třeba problém se šuplíky na spodní prádlo a ponožky. Vždy si říkám, že když ponožky budu dávat do šuplíku v jedenáct hodin večer po tmě, tak mi ráno o to déle bude trvat najít ty správné. Je to opravdu o disciplíně, pro kterou se klient musí nadchnout.
Ale většinou, když si nás klient zavolá, tak cítí, že někde problém má a chce změnu. A tím, že organizaci uděláme my, tak je pro něj daleko jednodušší vše udržet a vracet věci na stejné místo.
S tím bych úplně nesouhlasil.
Ne?
Jsou totiž lidé, kteří milují svůj organizovaný chaos a neradi ho mění.
To je pouze hezké klišé, s kterým se samozřejmě setkáváme často. Neříkám, že náš systém je úplně pro všechny. Je pro ty, kteří cítí potřebu si věci zorganizovat a neví, jak na to. Právě na našem Instagramu rozepisujeme a ukazujeme, jak na to, co funguje a co ne.
Takže chápu to správně, že dokážete i z nepořádných lidí udělat pořádkumilovné osoby?
Já jsem toho největším příkladem.
To je hezké.
Takže vy svoje klienty učíte to, aby milovali svůj domov, aby se v něm cítili dobře a v případě, že jim tam něco nevyhovuje, tak to s vámi zkonzultují a vy jim poradíte, jak na to. Dalo by se to tak shrnout?
Snažíme se. Samozřejmě nejsme čarodějky a nedokážeme kouzlit. Když je prostor extrémně malý a je v něm extrémně moc lidí a věcí, tak je to složité. Zde můžeme pomoci s optimalizací. Ale zatím se nám ještě nestalo, že bychom řekly: To nejde, to prostě nedokážeme, tady nemáme vůbec žádný nápad.
Kdysi jsem četl článek o Marii Kondo, která učí své klienty minimalismu. Jdete i tímto směrem?
Určitě ano. Marie Kondo je velkou průkopnicí organizace domácnosti a určitě byla i inspirací pro nás. Její systém je velmi specifický. Postupuje trochu jinak než my. Ale láska a vášeň k organizaci byla právě od ní. Byla to i jedna z prvních knih, kterou jsem o organizaci četla.
Nevymyslely jsme žádnou raketovou vědu. Daly jsme dohromady principy, které pomohly nám, a k tomu si pomáháme různými produkty, které nám zjednoduší naši práci a tvoříme filozofii, která je vhodnější pro českou náturu. Máme jinou mentalitu, vyrostli jsme v jiné kultuře. Takže za mě metoda KonMari není aplikovatelná úplně na všechny, protože Češi od podstaty minimalisti úplně nejsou a ne z každého člověka minimalistu uděláte. Marie Kondo jde opravdu velmi minimalistickým způsobem života, což pro mnoho lidí může být v pořádku, ale pro mnoho ne. A my nechceme nutit lidi k tomu, že mají mít určitý počet věcí nebo že nemůžou mít deset kabátů nebo dvacatery sluneční brýle. Ať je klidně mají, ale my je učíme, jak je efektivně uskladnit.
Naznačila jste, že máte za sebou manažerskou pozici. V jakém oboru to bylo a proč jste přešla od této pozice k organizaci domova ve spolupráci se svojí kamarádkou?
Začala jsem pracovat jako brand a marketingový manažer pro velkou kosmetickou firmu a zde jsme se právě potkaly s Pavlínou, což je 12 let zpátky. Poté jsem pokračovala dál a dostala jsem se až k práci pro jednu francouzskou módní značku. Zde jsem hodně cestovala a zde i vznikla moje velká vášeň pro design a pro módu. S Pavlínou jsme byly celou dobu v kontaktu. Pavlína na rodičovské dovolené založila firmu na Home Staging. Jedná se o službu, pomocí které připravujete nemovitosti k prodeji nebo k pronájmu.
Dokáže je udělat krásnější a vzdušnější. A za tuto práci jsem Pavlínu vždy velmi obdivovala. Bylo to úplně něco jiného, než jsme byly zvyklé z korporátní firmy. Potom, co se mi narodily děti, jsem si říkala, že bych vlastně také chtěla něco jiného a můj nápad vznikal organicky.
Začala jsem lidem pomáhat s organizací šatníků a jejich optimalizací, ale také plánováním nákupů oděvů. A tak moc mě to bavilo, že jsme najednou, když jsem u někoho byla doma, tak jsme začali s klienty přesouvat gauče, začali jsme kupovat nová světla, organizovali jsme nákup nových nočních stolků.
Takže od šatníků jsem se dostala k organizaci celého domova. Následně jsme si Pavlínu najala na jeden realitní projekt a ta spolupráce byla tak efektivní a smysluplná, že jsem ji v podstatě postavila před hotovou věc, že bych chtěla O domovē tvořit společně.
Jaké je rozjíždět tento byznys v době covidu? Přeci jen jste sama říkala, že je vždy nejlepší se s tím klientem potkat v jeho domácím prostředí.
Nemám srovnání, jaké je to zakládat byznys před covidem, takže nevím, v čem je to rozdílné. Myslím si, že máme výhodu, a to více času. Že lidé, kteří nás chtějí sledovat a sledují, mají větší potřebu nás číst, protože se jim změnily životní rituály. Mají potřebu hledat inspiraci a něco měnit.
Instagramu jsme tedy věnovaly pozornost a za krátkou dobu přišla nabídka natáčet seriál pro internetovou televizi. Náš byznys se rozjel rychleji, než jsme si samy dokázaly představit. Na tento projekt je v době pandemie správná doba, protože lidé jsou zavření doma. A jestli nám to pomohlo nebo ublížilo, těžko říct. My to bereme tak, jak to přichází, a jsme vděčné, že můžeme dělat, co nás baví. Vážíme si, že můžeme od příštího týdne natáčet seriál, což bude opět velký posun.
Když jsme si spolu domlouvali rozhovor, tak jste mi dopředu prozradila, že plánujete i vlastní produktové sady. O co by se mělo jednat?
Ano. Postupem jsme zjistili, jak jsme dělali konkrétní realizace, že nám chybí na českém trhu určité formy organizérů. A tak jsme nelenily a rozhodly jsme se, že něco vyrobíme.
Jedním z produktů je otočný organizér a druhým produktem jsou malé schůdky, které umístíte do police a díky nim se dostanete i do zadní části police. Pokud si představíte skříňku na kosmetiku v koupelně, kde máte produkty v pěti řadách tak, když něco vytáhnete, všechno ostatní popadá. A když si tyto produkty položíte na schůdky, tak už nemusíte s produkty hrát domino. Nemusíte prostor v koupelně tak často uklízet.
A neuvažujete o spolupráci a výrobě s nějakou větší firmou, která se na to specializuje?
Jsme v jednání, tak uvidíme, jak to dopadne. Když jsme s Pavlínou začínaly, tak jsme si říkaly, že za rok natočíme seriál, za dva roky napíšeme knihu, za tři roky vyrobíme například nějaké produkty. A jak vidíte, z roků se staly měsíce. Takže já raději už nic neplánuji, protože jedeme opravdu raketovou rychlostí. Jsme pouze dvě, zatím. Chceme dělat svou práci dobře, tak uvidíme, co nám život přinese.
Kdo ví? Třeba příští rok z vás bude velká firma anebo svůj projekt prodáte, když jedete takovou rychlostí.
Takové ambice asi úplně nemáme.
ČLÁNKY DO MAILU