Impaktové investování se těší oblibě v rodinných firmách. O co se jedná?

To jsou otázky, které si lze klást při přemýšlení o podnikání nebo plánování investic. Motivace k investici či začátku podnikání jsou přitom různé. Nejen zisk.

Ale také nutnost uživit se, touha uplatnit vlastní schopnosti atd. V mnoha případech však také snaha vyřešit palčivé problémy, které lidi lokálně nebo celosvětově sužují.

Co můžou změnit peníze

Jsou podnikatelky, podnikatelé a firmy či investoři, kteří čím dál více a s větší vážností řeší dopady svého byznysu. A na druhou stranu také ti, co přímo svým podnikáním nebo prostřednictvím svých peněz chtějí věci skutečně měnit k lepšímu. Pro něž je podnikání přímým nástrojem společenské nebo ekologické změny. Berou proto vážně sociální a ekologické výzvy, kterým současná civilizace čelí, a v podnikání nebo investicích na ně přímo reagují. Změna a reálný dopad jejich aktivit jsou totiž pevnou součástí jejich záměru.

Čtěte také: Společenská odpovědnost, nová cesta k dosažení úspěchu

Což však zároveň rozhodně neznamená, že rezignují na finanční návratnost své práce nebo investic. Nutí je to však inovovat podnikatelské modely. A hledat nečekané příležitosti. Třeba příležitosti v nedostatku, jak řekl novinář a mediální konzultant Tomáš Etzler na Fóru udržitelného podnikání, které v únoru organizovala platforma Byznys pro společnost. Mluvil zde o své reportérské zkušenosti s impaktovým investováním. Tedy o trendu, který sledoval ve světě a který vidí jako příslib udržitelnosti v byznysu.

Sociální oblast i ekologie

Impaktové investování (impact investing) je investování, kde nejde jen o výnos, ale minimálně stejnou měrou také o pozitivní sociální nebo ekologický dopad, vliv či účinek investice. Tedy o zodpovědnost a udržitelnost. Podle organizace Global Impact Investing Network (GIIN) se mohou impaktovými investory nazývat ti, kteří jsou odhodlaní vytvářet pozitivní sociální a environmentální dopady i finanční výnosy zároveň. Impaktové investice totiž mají za cíl vytvářet společenský a ekologický přínos spolu s finanční návratností. Zaměřují se přitom na rozvíjející se trhy i na trhy rozvinuté a počítají s různou mírou rizika i s různou mírou výnosu v závislosti na strategických cílech investorů a na jejich vztahu k riziku. Investoři přitom pečlivě sledují a měří nejen finanční ukazatele, ale právě také sociální či ekologické dopady, na jejichž sledování vznikají příslušné metriky.

Podle zprávy z průzkumu Annual Impact Investor Survey 2017, kterou GIIN vydal, se impaktoví investoři zaměřují především na taková odvětví, jako je udržitelné zemědělství, obnovitelná energie, mikrofinancování a další finanční služby, bydlení, zdravotní péče, potraviny nebo vzdělávání. Ale i na další oblasti, jako je třeba umění a kultura. Možnou inspirací a vhodným rámcem pro zacílení investic jim přitom jsou i „Cíle udržitelného rozvoje“, tedy sedmnáctibodový program OSN naplánovaný do roku 2030. Ve své publikaci Investing in Development in Africa GIIN považuje právě Cíle udržitelného rozvoje za úrodné pole, v němž mohou firmy identifikovat budoucí podnikatelské příležitosti – například v oblastech zelených budov, udržitelné dopravy nebo tam, kde nové inovativní technologie pomáhají snižovat emise a odpady.

Čtěte také: Podstata společenské odpovědnosti je v podnikatelské etice

Většina z 209 respondentů zmíněného průzkumu GIIN zaměřeného na impaktové investování přitom deklaruje, že jejich investice splnily, nebo dokonce překročily očekávání, a to jak z hlediska dopadu do sociální nebo ekologické oblasti, tak z hlediska finanční výkonnosti. Rozhodnutí, která děláme dnes, mají potenciál změnit postoje, transformovat systémy a budovat udržitelnou ekonomiku budoucnosti, uvádí k tomu Amit Bouri, Co-Founder a CEO GIIN.

Rodiny skrz investice šíří své hodnoty

Impaktové investování se těší vzrůstající oblibě také v rodinných firmách, které ho mohou přímo navázat na své rodinné hodnoty. Podle průzkumu poradenské společnosti EY, který v roce 2016 zmapoval názory 525 vlastníků a manažerů rodinných firem z 21 zemí, 44 % vlastníků a manažerů rodinných podniků uvedlo, že se impaktovému investování aktivně věnuje. Do impaktového investování přitom míří celosvětově průměrně 3,1 % jmění rodinných podniků. Nejvíc rodinných firem s impaktovými investicemi je na Blízkém východě, který následují firmy evropské a asijské.

Čtěte také: Ekonomickou kondici firmy ovlivňuje i společenská odpovědnost, tvrdí účetní

Impaktové investování je přitom často součástí jejich filantropických aktivit, které uskutečňují přímo přes svou firmu, přes rodinný fond nebo nadaci či skrze rodinnou kancelář. Většina majitelů rodinných firem vnímá filantropii jako důležitý faktor, který dokáže utužovat rodinné vazby napříč generacemi. Dobročinnost je totiž hmatatelným příkladem elementárních rodinných hodnot, je to cesta, jak udělat něco pro komunitu, kde jsem doma, a jak zapojit mladou generaci do práce pro rodinný podnik, komentovala výsledky výzkumu Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v ČR a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.

Jak může takový projekt s dopadem vypadat? Třeba jako platební systém Beam Money Private Limited, který zákazníkům umožňuje provádět platby bez použití bankovních účtů a karet – a to prostřednictvím mobilní aplikace, textovek, internetu i hlasových hovorů. Tedy prostřednictvím prostředků, které mají k dispozici. Produkt pomáhá venkovanům v Indii. Nebo jako Micel, poskytovatel mobilního volání v Mexiku, a to na rozsáhlém trhu zákazníků bez bankovních účtů. A v českém prostředí míří na řešení zásadních globálních problémů třeba startupové studio CEAI, jež se zaměřuje na přenos umělé inteligence do praxe.

Čtěte více: Nepořádek ve firemních datech za vás umělá inteligence nevyřeší, tvrdí odborníci

Spotřebitelé odpovědnost žádají

K tomu, aby podnikatelé nebo investoři více sledovali dopady záměrů, které podpoří nebo v nichž budou aktivní, ostatně nahrává i veřejné mínění. A to i v Česku. Ze studie Ipsos CSR & Reputation Research z dubna loňského roku například vyplynulo, že roste počet lidí, pro které je důležité, aby se jejich zaměstnavatel choval odpovědně a odpovědné chování hraje větší roli i při nákupních rozhodnutích. Odpovědnost je přitom v tomto případě nejsilněji vnímána jako férové chování k zaměstnancům a ochrana životního prostředí. Mladší lidé ji více vztahují také na vzdělávání.

Čtěte více: Chcete do firmy nalákat mladé zaměstnance? Musíte ji změnit

Důraz na udržitelnost a odpovědnost navíc podle mnoha průzkumů roste i u mileniálů, mladých lidí, kteří vstupují na pracovní i spotřebitelský trh. Což je pro firmy i investory další motivace, aby se dopadům svých investic i podnikání věnovali. A realizovali tak cíle, které se nedrží při zemi a které možná skeptikům připadají přehnané. Jenže: Filmy, které obdivujeme, a léky, které zachraňují lidské životy, nevytvořili lidé, jejichž jedinou touhou bylo zdřímnout si a brzy odejít do důchodu, jak tvrdí psychoterapeut a spisovatel Eric Maisel ve svém Tréninku kreativity (Portál 2002).