Informace jako investice. Bude se za zprávy na netu platit?

Zpoplatnění zpravodajství na internetu má své zastánce i odpůrce. Diskuzi o tomto kroku rozpoutal mediální magnát Rupert Murdoch, který plánuje zpoplatnění online verzí některých svých titulů jako reakci na ekonomickou recesi a související pokles investic do reklamy.

Odpůrci většinou především nevěří, že by takový systém mohl fungovat. Na internetu je podle nich tolik informací přístupných pro uživatele zdarma, že placení nemá šanci. Respektive má, ale jen u úzce specializovaných serverů nebo specializovaného ekonomického zpravodajství, přístup na ně si rádi zaplatí ti, pro které jsou dané informace v dobré kvalitě nezbytné. Podobně v domácím prostředí funguje třeba web Patria Finance – jeho část je bezplatná, za nadstandardní služby a zpravodajství je nutné zaplatit, a to (v případě firem) i 30 tisíc korun ročně bez daně. I získání relevantních informací zkrátka lze v dnešní době v podnikání považovat za investici.

To potvrzuje i Vojtěch Bednář, autor článku Placený obsah: Murdochova opožděná evoluce na serveru o českém internetu Lupa.cz: S placenými webziny se můžeme v praxi setkat, ale jedná se o vysoce specializovaný obsah určený úzké skupině uživatelů, pro něž je přidaná hodnota konkrétního obsahu tak vysoká, že jsou za něj ochotní si připlatit, tvrdí. A dodává, že ve světě obecné i odborné publicistiky konkurenční tlaky mezi provozovateli médií způsobily, že webové obsahy jsou placené skoro výhradně reklamou nebo zisky z tradičních médií (viz například servery napojené na Lidové noviny, Hospodářské noviny nebo Mladou frontu Dnes). Čtěte více na serveru Lupa.cz: Placený obsah: Murdochova opožděná evoluce

Reklama za pět miliard

Sekce vydavatelů internetových titulů Unie vydavatelů České republiky a společnost PriceWaterhou­seCoopers přitom uvedly, že v loňském roce dosáhl hrubý objem reklamy na českých internetových serverech výše 5,085 miliardy korun (částku kolem 5 miliard Unie odhaduje i pro letošek). Nejčastější formou internetové reklamy je přitom podle průzkumu stále bannerová reklama. Odhad výše čistých reklamních příjmů za bannerové reklamy se pak pro rok 2008 pohyboval v intervalu 1,353 až 1,503 miliardy korun. To znamenalo celkovou výši čistých reklamních příjmů provozovatelů serverů za bannerovou i nebannerovou reklamu odhadem ve výši 3,259 až 3,409 miliard korun. Čtěte více: Sbohem, Pane Vajíčko! Reklama se dnes dělá jinak

Zpravodajství s větší kvalitou

Úspěch nebo neúspěch zpoplatnění zpravodajství závisí na tom, zda se najde dostatek lidí ochotných skutečně za určité informace zaplatit. Ve světě to zkusili, ale výsledky jsou dost rozporuplné. Pokud by bylo dost lidí, kteří by chtěli platit za kvalitu a ne jen za pěnu dní, tak by šance byla, odpovídá Barbora Osvaldová, vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, na otázku, zda by v českém prostředí mohlo fungovat zpoplatnění internetového zpravodajství. Úskalí jsou pochopitelně peníze. Zatím je internetové zpravodajství tzv. zadarmo (ale nic není zadarmo, že ano – jsou tam reklamy a odkazy). Kdyby bylo zpravodajství placené, tak by mohlo (doufám) být bez reklam a navíc kvalitnější, protože novináři by měli peníze na rešerše, hledání pramenů a souvislostí, dodává pro business server Podnikatel.cz Barbora Osvaldová.

Podle Aleše Miklíka ze společnosti Internet Info, vydávající internetové tituly, je pro úspěch placeného obsahu nutné splnit tři obecné základní podmínky: Za prvé je třeba mít unikátní obsah, za který se vyplatí čtenářů platit, za druhé musí existovat funkční platební kanál, efektivní pro všechny strany (nízké náklady na provoz na straně média spolu s dostatečným podílem z převáděné částky, dostupnost a bezpečnost pro čtenáře, dostatečný podíl pro provozovatele tohoto platebního kanálu), za třetí musí existovat dostatečně velká cílová skupina, ochotná a schopná za tento obsah platit, říká Aleš Miklík pro business server Podnikatel.cz. První podmínku podle něj několik poskytovatelů obsahu na českém internetu splňuje, druhou u nás považuje za problematickou. Například premium SMS totiž nepovažuje pro médium za příliš efektivní, kanály jako PayPal zas u nás nejsou tak masově rozšířené. Podmínka třetí by se musela zjistit nejspíš jako průzkum bojem, uvažuje. Pokud médium splní uvedené tři podmínky, je podle Miklíka slušná naděje na úspěch. Pokud však médium neuspěje, může být návrat z hlediska vnímání značky velmi problematický.

Také Aleš Miklík se domnívá, že zpoplatnění může mít vliv na kvalitu zpoplatněného obsahu. Na ten ostatní to může mít negativní vliv v případě, že dané vydavatelství nebude mít zájem věnovat mu takovou péči jako placenému, uzavírá.

Již dnes je u větších zpravodajských serverů někdy nutné platit za přístup do archivu, případně nejsou na webu volně přístupné všechny texty z tištěné verze (třeba u Hospodářských novin). Vydavatelé se v debatách v médiích vesměs shodují na dvou věcech: možnosti zpoplatnění vidí spíše u bonusového obsahu (což není pro příklad běžné zpravodajství, ale už to mohou být analýzy nebo komentáře) a domnívají se, že na zpoplatnění by se museli zpravodajské servery domluvit. Pokud by totiž zpoplatnění zavedl pouze jeden, s velkou pravděpodobností ztratí čtenáře, kteří přejdou ke konkurenci „zdarma”.

Víc jak třetinová ochota platit

Tuesday Business Network představil v září výzkum, který si na téma zpoplatnění internetového obsahu nechal udělat agenturou Mediaresearch na vzorku internetové populace od 15 let. Téměř polovina respondentů (29 % určitě ano, 19 % spíše ano) si podle průzkumu dokáže představit, že by byly noviny, které si kupují, pouze na internetu. 38 procent by pak bylo ochotných platit za internetový zpravodajský obsah, z toho však 19 procent maximálně 50 korun měsíčně nebo 600 korun ročně a 11 procent by nechtělo platit formou předplatného, ale jen za konkrétní obsah nebo služby. Podle starší studie Mediaresearch z prosince loňského roku přitom lidé zpravodajství nejvíce sledují právě na internetu a v televizi. Ochota je však jedna věc, otázkou ale zůstává, kdo by si nakonec zpravodajství, a v jaké formě, skutečně předplatil. Čtěte více: Obživne s datovými schránkami ohlášení živnosti přes internet?