Zaměstnanci mají podle zákoníku práce právo na informace a projednávání některých organizačních otázek. A zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance přímo nebo prostřednictvím odborové organizace, rady zaměstnanců či zástupce zaměstnanců.
Čtěte více: Víte, jak náročné je být zaměstnavatelem?
Zaměstnavatel se může domnívat, že informace, které chtějí zaměstnanci znát, jsou důvěrné. Důvěrné informace jsou ale pouze ty, které mohou ohrozit nebo poškodit podnik. Zákoník práce v § 279 přesně definuje, které informace je zaměstnavatel zaměstnancům povinen poskytnout. Na druhé straně, zaměstnanci mají povinnost zachovávat mlčenlivost, tak aby nedošlo k prozrazení utajovaných informací nebo k porušení zájmů zaměstnavatele.
S kým bude zaměstnavatel jednat?
Zákoník práce v § 276 přiznává zaměstnancům právo na informace. Zaměstnavatel poskytuje informace o podniku přímo zaměstnancům, pokud v podniku nepůsobí odborová organizace, rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Čtěte více: Hoří! Vědí vaši zaměstnanci co dělat?
Zástupci zaměstnanců
Zástupci zaměstnanců nesmějí být žádným způsobem v zaměstnání zaměstnavatelem kvůli výkonu své funkce zvýhodněni nebo naopak nezvýhodňováni, ba dokonce diskriminováni. Zaměstnavatel umožní v pracovní době konání voleb zástupců zaměstnanců, nedovolují-li to provozní možnosti zaměstnavatele, volba se může konat i mimo pracoviště.
Zástupci zaměstnanců vhodným způsobem poskytují informace, které od zaměstnavatele dostávají, všem ostatním zaměstnancům na všech pracovištích. Zástupci zaměstnanců předávají také veškeré informace o své činnosti a o obsahu a závěrech projednávání se zaměstnavatelem.
Čtěte více: Jak na osekávání zaměstnaneckých benefitů v krizi?
Informování a projednávání
Zákoník práce ve své části dvanácté řeší problematiku informování a projednávání v pracovněprávním vztahu. Zákon přesně řeší, o kterých skutečnostech zaměstnavatel zaměstnance informuje a které skutečnosti musí se zaměstnanci projednat.
Čtěte více: Na dovolenou jen s požehnáním zaměstnavatele
Informujete zaměstnance o finanční situaci vaší firmy?
Na co se mohou zaměstnanci ptát?
Informováním je poskytování nezbytných údajů, z nichž je možné zjistit stav oznamované skutečnosti, případně k dané skutečnosti zaujmout stanovisko (§ 278 odst. 2 zákoníku práce).
Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o skutečnostech podle § 279 zákoníku práce.
Zaměstnavatel:
- poskytuje informace o ekonomické a finanční situaci a pravděpodobném vývoji, informuje o své činnosti a o pravděpodobném vývoji, důsledcích na životní prostředí,
- informuje o právním postavení, změnách a vnitřním uspořádání. Zaměstnanec musí znát osobu, která je oprávněna jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích,
- informuje zaměstnance o změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele, zveřejňuje opatření, kterými zajišťuje rovné zacházení mezi zaměstnanci a jak zamezuje diskriminaci,
- poskytuje informace o základních otázkách v pracovních podmínkách a jejich změnách, o zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
- informuje také o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro zaměstnance, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu určitou.
Pro drobné podnikatele, kteří zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců, však neplatí povinnost informovat zaměstnance o své ekonomické a finanční situaci a o svých podnikatelských plánech a pravděpodobném vývoji podniku. Povinnosti jsou zbaveni na základě § 279 odst. 2 zákoníku práce. Drobní podnikatelé mají povinnost informovat své zaměstnance především o organizačních věcech a záležitostech, které se týkají pracovních podmínek a pracovněprávních vztahů. Čtěte více: Není pití, jako pití – některé může zaměstnanci podrazit nohy
O čem bude zaměstnavatel se zaměstnanci jednat?
Projednávání je jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosažení shody.
- pravděpodobný hospodářský vývoj,
- zamýšlené strukturální změny a organizační opatření,
- opatření ovlivňující zaměstnanost především pak hromadné propouštění,
- stav a strukturu zaměstnanců, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny,
- bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Obdobně, jako u povinnosti informovat, není podnikatel, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, povinný projednávat se zaměstnanci veškeré otázky, které jsou výše jmenovány. Konkrétně nemusí projednávat se zaměstnanci budoucí hospodářský vývoj, zamýšlené strukturální změny a organizační opatření a nejnovější stav a strukturu zaměstnanců.
Čtěte více: Zaměstnanci 2009: Shrnutí legislativních změn
Odboráři mají vliv na vývoj mezd, pracovní tempo i termín dovolené
Odborové organizace fungují u větších zaměstnavatelů a mají i dosti podstatný vliv na chod podniku. Čtěte více: Odborová organizace: Pomocník nebo nepřítel podnikatele?
Zaměstnavatel je povinen odborovou organizaci informovat o skutečnostech uvedených § 279 zákoníku práce. Navíc ještě pravidelně podává odborové organizaci informace o vývoji mezd či platů zaměstnanců podniku a informace o průměrném příjmu jednotlivých profesních skupin.
S odborovou organizací zaměstnavatel projednává svou ekonomickou situaci či změny organizace práce. Odborová organizace a zaměstnavatel se musí dohodnout na určeném požadovaném množství práce a pracovním tempu, dohadují se o systému hodnocení a odměňování zaměstnanců. Odborová organizace projednává se zaměstnavatelem také systém školení a dalšího vzdělávání zaměstnanců, společně řeší také opatření k vytváření dobrých pracovních podmínek například mladistvých nebo u osob, které pečují o dítě mladší 15 let či osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel projednává s odbory také záležitosti, které se týkají péče o zaměstnance, opatření, která vedou ke zlepšení pracovního prostředí či zlepšení hygieny práce. S odbory zaměstnanec řeší plán dovolených. Zaměstnavatel s odbory společně řeší oblast sociálních, kulturních a tělovýchovných potřeb zaměstnanců. Čtěte více: Krize by mohla uspíšit přijetí novely zákoníku práce
ČLÁNKY DO MAILU