Představitelé inovací
Za klasického představitele inovací je považován rakouský národohospodář Josepf Alois Schumpeter. Zavádí tzv. absolutní inovace, kdy inovací je pouze nějaká světová prvotní novinka (něco, co tu předtím ještě nikdy nebylo). Takže kromě nového výrobku nebo služby i nová technologie, nový trh, nové suroviny nebo polotovary či nové organizační uspořádání.
Další významnou osobností je prof. Ing. František Valenta, Dr.Sc. Ten za inovaci považuje „jakoukoliv změnu ve vnitřní struktuře výrobního organismu (výrobní jednotky)“. Uznává tedy jak absolutní inovace, tak i relativní, které také dokáží přinášet ekonomické efekty. Jedná se o inovace, které jsou v dané výrobní jednotce novinkou, ale jiné výrobní jednotky je již používají.
Existuje tedy tzv. relativnost inovace. Patří sem:
- akceptace, neboli pouhé převzetí známého řešení beze změny,
- aplikace, neboli imitace, která představuje cca 20 %-ní změnu známého řešení,
- adaptace, která představuje již větší vlastní vklad, cca 60 – 80 %,
- absolutní inovace – vytvoření zcela nového řešení.
Změny jednotlivých faktorů ve výrobních jednotkách se měří pomocí řádů.
Řády inovací
Pan profesor Valenta rozdělil řády inovací do 2 stupňů. 1. stupeň, jehož principem je předcházení a odstraňování zjevných výrobních ztrát a škod, či účelné využívání existujících prvků výrobní jednotky. Patří sem tyto řády:
1. stupeň je výchozím bodem managementu inovací, který přináší efekty i bez peněžních výdajů. Měli by jej provádět všichni v organizaci, tedy od dělníka až po generálního ředitele. Bez prvního stupně nelze provádět inovace 2. stupně.
Principem 2. stupně je zjišťování, vytváření a využívání všech možných rezerv (ať už vnitřních výrobních nebo rezervy ve využívání vědy a techniky) a dosahování růstu produktivity a prosperity, tedy maximalizace hodnoty pro zákazníka. Zahrnuje tyto řády:
Inovace 2. stupně provádí specialisté a odborníci a zároveň manažeři na všech stupních řízení. Již vyžadují určité investice, mnohdy nemalé.
Management inovací
Úkolem managementu inovací je „dobré věci“ „dělat dobře“. Pouze tak lze docílit uspokojení potřeb zákazníků a následně i celého podniku. Pokud se zákazník ztotožní s naší inovací, udělali jsme to správně.
Zda budou manažerské aktivity úspěšné či ne, ovlivňují vnitřní i vnější faktory. Na vnitřní činitele má organizace vliv. Jedná se o firemní strategii, organizační strukturu a firemní kulturu. Měla by je mít tedy pod kontrolou. Působení vnějších vlivů firma ovlivnit zcela nemůže, ale měla by je pečlivě monitorovat a s ohledem na jejich možný vliv uzpůsobit faktory vnitřní.
ČLÁNKY DO MAILU