S růstem zadluženosti občanů přibývá zpracovatelům mezd počet exekučních a dokonce i insolvenčních srážek. Způsob provedení srážek se může na první pohled jevit shodně, ovšem při exekucích se řídí občanským soudním řádem, zatímco při insolvencích zákonem o úpadku, tj. insolvenčním zákonem. A to je zásadní rozdíl.
Oddlužení neboli osobní bankrot
Jestliže je dlužník (nepodnikatel) v platební neschopnosti, může podat insolvenčnímu soudu návrh na povolení oddlužení. Poté je na základě splátkového kalendáře povinen po dobu 5 let splácet příslušným věřitelům částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Zjednodušeně řešeno, po dobu pěti let musí ve většině případů vyjít s nezabavitelným minimem (závisí od počtu vyživovaných osob). Jestliže dlužník po tuto dobu splní všechny povinnosti, vydá insolvenční soud usnesení, jímž ho od všech jeho pohledávek osvobodí. A to i u věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili. Čtěte více: Exekuce a srážky ze mzdy se v roce 2012 mění. Čtěte, jak
Obecné podmínky oddlužení
- Hodnota majetku povinného je nižší než součet jeho dluhů. Jedná se o úpadek a dlužník může podat návrh na povolení oddlužení – osobní bankrot.
- V souladu s insolvenčním zákonem se osobní bankrot týká pouze zaměstnanců (nepodnikatelů).
- Veškeré informace o průběhu konkrétního insolenčního řízení jsou veřejně přístupné v insolvenčním rejstříku (pro každého dlužníka se vede samostatný insolvenční spis).
- Osobní bankrot se zahajuje na žádost dlužníka. Soud však o úpadku nemusí nakonec rozhodnout. Zahájení insolvenčního řízení znamená zkoumání majetkových poměrů dlužníka. K tomu je třeba dodat řadu dokladů, tj. přehledy o příjmech, majetku, souhlas manžela atd.
- V případě vyhlášení osobního bankrotu obdrží věřitelé vždy alespoň 30 % pohledávek. Dlužník může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších, než zákonem určených měsíčních splátek, pokud bude schopen svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 50 % jejich pohledávek.
Probíhající exekuční srážky je nutné deponovat
V případě schválení oddlužení zašle insolvenční soud plátci rozhodnutí a plátce po jeho doručení (bez nabytí právní moci) provádí srážky ze mzdy a zasílá je insolvenčnímu správci (ne jednotlivým věřitelům). Čtěte také: Exekuce a neschopenka k tomu? Oříšek pro mzdovky
V řadě případů však již v okamžiku podání žádosti o oddlužení probíhají exekuční srážky ze mzdy. A tady začínají potíže. Se zahájením insolvenčního řízení se totiž pojí účinky § 109 odst. 1 písm. c insolvenčního zákona. Zde se píše, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. A majetkovou podstatou je i dlužníkova mzda nebo plat. Čtěte také: Jak postupovat při „zapřené“ exekuční srážce z platu
Ovšem nařízení exekuce a provedení exekuce jsou dva zcela odlišné právní úkony, které mají podstatný význam pro postup ve věci samé. Podle Jiřího Hovorky, ředitele tiskového odboru ministerstva spravedlnosti, znamená zahájení insolvenčního řízení skutečnost, že od tohoto okamžiku není možné provést žádný z nařízených výkonů rozhodnutí na majetek v majetkové podstatě. Proto i výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami z příjmů dlužníka nemůže být nadále realizován. Domníváme se, že do okamžiku, kdy nastávají účinky schváleného oddlužení podle ustanovení § 407 insolvenčního zákona, plátce mzdy činí úkony nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, tedy i nadále probíhají srážky z příjmu dlužníka. Nejsou však poukazovány oprávněnému, ale deponují se u plátce mzdy,
vysvětluje Jiří Hovorka. Dodává, že jakmile nastanou účinky schválení oddlužení, vyplatí plátce mzdy deponované částky insolvenčnímu správci. Čtěte také: Srážíte ze mzdy? Není výživné jako výživné
Kdy nastává skutečný okamžik zahájení srážek?
Podle ustanovení § 406 odst. 3 písm. d insolvenčního zákona přikáže insolvenční soud v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře plátci mzdy dlužníka, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy stanovené srážky (pro účely splátkového kalendáře) a nevyplácel sražené částky dlužníku. Podle odstavce 5 citovaného ustanovení částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci,
připomíná Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti. Čtěte také: Jak na správné zaokrouhlení nezabavitelných částek, odstupné a ukončení exekuce?
Následující ustanovení § 407 insolvenčního zákona naopak upravuje odlišně okamžik, ke kterému nastávají účinky schválení oddlužení, tj. již okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. K účinkům schválení oddlužení patří například závaznost schváleného způsobu oddlužení (při schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se týká majetku, který má být takto zpeněžen a při schválení oddlužení splněním splátkového kalendáře má dlužník povinnost naložit s příjmy, které získá právě od okamžiku zveřejnění usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, pouze způsobem uvedeným v tomto rozhodnutí).
V případě, že plátce mzdy deponoval srážky z příjmu na základě dříve nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, po jejich odevzdání insolvenčnímu správci již ve prospěch probíhající exekuce nečiní, protože je příjem dlužníka postižen povinností plnit splátkový kalendář.
Postup plátce mzdy při oddlužení zaměstnance:
- v době probíhajícího insolvenčního řízení deponuje nařízené exekuční srážky a po okamžiku schválení oddlužení (zveřejnění v insolvenčním rejstříku) je vyplatí insolvenčnímu správci,
- po doručení schválení o oddlužení (bez nabytí právní moci) provádí srážky ze mzdy a zasílá je insolvenčnímu správci (ne jednotlivým věřitelům),
- srážky provádí dle rozhodnutí insolvenčního soudu, zpravidla ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky,
- po dobu probíhajícího oddlužení nelze srážet ze mzdy žádné jiné pohledávky vůči zaměstnavateli, a to ani případné stravné (je možné vložit např. v hotovosti do pokladny). Jedinou výjimkou jsou příspěvky na odbory po dohodě se zaměstnancem.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU