Ve fázi druhého čtení je v Poslanecké sněmovně novela insolvenčního zákona, kterou předložilo ministerstvo spravedlnosti. Novela má primárně zabránit podávání falešných insolvenčních návrhů v rámci konkurenčního boje. Cílem předkládaného návrhu zákona je snaha navrhovanými opatřeními co nejvíce eliminovat podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří jsou vedeni nepoctivými úmysly, a ve svém důsledku tak zabránit možným negativním dopadům na fungování zdravé společnosti, tvrdí ministerstvo.
Jakých zákonů se novela dotýká?
Novela mění:
- Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Základní teze novely insolvenčního zákona podle důvodové zprávy:
- Upravit ustanovení insolvenčního zákona tak, aby bylo možné insolvenční návrh věřitele do 7 dnů odmítnout pro zjevnou bezdůvodnost a stanovit, kdy se jedná o zjevně bezdůvodné podání. Možnost stanovit pokutu za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh, odmítne-li insolvenční soud insolvenční návrh věřitele pro zjevnou bezdůvodnost.
- V případě důvodů hodných zvláštního zřetele umožnit soudům předběžným opatřením omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, a to kdykoliv až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu.
- Umožnit soudu uložit věřiteli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, až do rozhodnutí o insolvenčním návrhu; pouze však na návrh dlužníka.
- Zpřesnit postupy obsažené již ve stávajícím znění § 147 insolvenčního zákona směřující k zajištění náhrady škody v případě, je-li zřejmé, že určité osobě vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vinou insolvenčního navrhovatele škoda nebo jiná újma.
Ke zneužívání dochází hlavně ve stavebnictví
Novela podle vyjádření ministerstva spravedlnosti reaguje především na zneužívání insolvenčního zákona v konkurenčním boji. Ano, občas se to stává, zejména v sektoru stavebnictví. Ten, na koho je podán insolvenční návrh, se nemůže účastnit veřejných zakázek, což jej poškozuje,
potvrzuje Martin Hrodek, partner advokátní kanceláře Baker & McKenzie. Nedochází k tomu podle jeho zkušeností jen mezi konkurenty, kteří usilují o stejné zakázky, ale také mezi dodavatelem a jeho subdodavatelem, který platbu za své dodávky vymáhá prostřednictvím insolvenčního řízení, přestože podmínky pro insolvenci splněné nejsou.
Hospodářská komora České republiky považuje šikanózní insolvenční návrhy za jeden z aktuálních problémů, které je potřeba neprodleně řešit,
tlumočí pro server Podnikatel.cz postoj Hospodářské komory (HK) její mluvčí Lenka Vodná. Také ze zkušenosti HK vyplývá, že mezi obory, pro které jsou „falešné“ insolvence palčivým problém, patří zejména stavebnictví. Ale touto problematikou trpí i další,
dodává Vodná.
Čtěte také: Insolvence v roce 2012 zřejmě narostou. I díky vyšší DPH
Petr Smutný, partner v oddělení Podnikových financí a restrukturalizací PwC Česká republika, pro server Podnikatel.cz říká, že zneužívání sice není pravidelným jevem, ale dochází k němu. Může se jednat o spory mezi obchodními partnery ohledně domnělých pohledávek nebo snahu o poškození dobrého jména a věrohodnosti konkurenta. Podání insolvenčního návrhu není spojeno s vysokými náklady. Jedná se proto o jednoduchý způsob, jak omezit nebo poškodit podnikání jiného,
domnívá se Smutný. Zahájení insolvenčního řízení podle jeho informací pocítí podnikatel hlavně v neochotě dodavatelů plnit závazky, nebo v neochotě finančních institucí zajistit podnikatelské projekty. Což v konečném důsledku, jak dodává, může vést ke skutečné insolvenci a podnikateli je pak také fakticky znemožněno ucházet se o veřejné zakázky.
Na náhradu škody se čeká léta
Jak se dnes může společnost proti takovým praktikám právně bránit? – zeptal se server Podnikatel.cz. Pavel Smutný přiznává, že obrana je velmi obtížná. Nejúčinnější je podle něj vyvrátit před soudem opodstatněnost insolventního návrhu. Insolvenční řízení je totiž zahájeno po doručení insolvenčního návrhu, aniž by soud zkoumal jeho opodstatněnost. Podnikatel má po zahájení řízení možnost prokázat skutečný stav, a tím přispět k rychlému ukončení insolvenčního řízení,
tvrdí. Podnikatel, jak dodává, může také požadovat náhradu škody, jako je třeba ušlý zisk. Připomíná však zároveň, že negativních důsledků medializace zahájení insolvenčního řízení se lze vyvarovat jen těžko.
Společnost se obvykle brání v insolvenčním řízení. Může také podat žalobu na náhradu škody a ušlého zisku, vzniklé tím, že se nemohla účastnit veřejné zakázky,
odpovídá Martin Hrodek. Upozorňuje, že jsou také známy případy, kdy soud náhradu škody přiznal, včetně právních nákladů vynaložených na obranu proti šikanóznímu insolvenčnímu návrhu. Řízení však trvalo několik let, takže se nejedná o příliš účinný prostředek,
dodává.
Podnikatelé navrhovaná opatření vítají
Novela insolvenčního zákona by měla mnohé změnit. Měla by přinést možnost soudu odmítnout návrh pro bezdůvodnost, stanovit sankci za podání zjevně bezdůvodného návrhu, možnost stanovit povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a další opatření. Myslím, že tato opatření jsou užitečná. Zda jsou dostatečná, ukáže až jejich uplatnění v praxi,
komentuje Martin Hrodek připravované změny.
Čtěte také: Srážky ze mzdy v insolvenci nejsou totéž co srážky v exekuci
Navrhovaná opatření Hospodářská komora České republiky vítá a považuje je za adekvátní,
říká Lenka Vodná. Komora se k novele vyjadřovala již loni v připomínkovém řízení a připomínky HK jsou v novele zapracované. Konkrétně se jednalo o to, že insolvenční navrhovatel měl mít v pořádku zápisy ve sbírce listin, což bylo podle nás vzhledem k nejasnostem v této oblasti neadekvátní,
vysvětluje mluvčí a uzavírá, že by si česká společnost měla zvyknout na fakt, že insolvence, respektive úpadek společnosti je potvrzený až rozhodnutím soudu, nikoliv pouhým zahájením insolvenčního řízení.
Fakt, že už zahájení insolvenčního řízení může firmu poškodit, uvádí také důvodová zpráva k novele. Praxe podle důvodové zprávy jednoznačně ukázala, že informace o pouhém zahájení insolvenčního řízení je ze strany veřejnosti automaticky vnímána tak, že se daný subjekt nachází ve finančních problémech, tedy v úpadku. Firma tak hned přestává být relevantním partnerem v dalších obchodních vztazích se všemi důsledky pro chod podniku. Právě reakce veřejnosti na podaný insolvenční návrh podle předkladatelů zákona způsobuje likvidační následky i pro společnosti, které jsou z ekonomického hlediska zdravé.
O účinnosti padesátitisícové sankce lze polemizovat
Ačkoli smysl insolvenčního řízení je postaven na možnosti věřitelů podat insolvenční návrh, zákon současně musí poskytovat i určitou ochranu dlužníkům právě pro případ šikanózních návrhů. V tomto ohledu novela zákona představuje krok správným směrem,
myslí si Pavel Smutný. Upozorňuje však také, že insolvenční návrh nesmí být nástrojem k nepoctivému konkurenčnímu boji, k vymáhání sporných pohledávek, nebo sloužit k řešení obchodních sporů. Jakákoli regulace sama o sobě nepřinese kultivaci podnikatelského prostředí. Zavedení sankce formou pokut za podávání šikanózních návrhů je však pozitivní změnou. Zamýšlená novela nejde pouze cestou zmíněných sankcí, ale přináší určitý komfort poškozeným, jako je prodloužení lhůty k podání žaloby na náhradu škody,
komentuje parlamentem zatím projednávané návrhy.
Dodává ale, že je možné polemizovat o výši sankcí za podání šikanózního návrhu. Pokuta do výše padesáti tisíc korun totiž podle něj není pro velké hráče na trhu nijak odrazující. Námětem do budoucna může být i rozšíření trestní odpovědnosti za jednání v souvislosti s insolvenčním řízením či zkrácení doby mezi zahájením insolvenčního řízení a rozhodnutím o úpadku či zamítnutí insolvenčního návrhu,
uzavírá Pavel Smutný pro server Podnikatel.cz.
Čtěte také: Insolvenční řízení neznamená krach. Vláda chce zabránit šikaně
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU