U zpožděné výplaty má zaměstnanec nárok na úrok z prodlení

Zaměstnanec má nárok na mzdu. Splatnost mzdy je nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, po měsíci, v němž zaměstnanci nárok na mzdu vznikl, tj. ve kterém odvedl svou práci. Zaměstnavatel určí pravidelný výplatní termín, který musí dodržet. Pokud výplatní termín připadá na víkend nebo svátek, povinnost vyplatit mzdu připadá na nejbližší předcházející pracovní den.

Výjimkou je konec pracovního poměru zaměstnance. Tehdy má zaměstnanec možnost zažádat o výplatu ke dni skončení pracovního poměru, nemusí čekat na výplatní termín. Druhou výjimkou, kterou řada zaměstnavatelů nerespektuje, je výplata mzdy před nástupem na dovolenou. Pokud totiž připadne výplatní termín na období, ve kterém zaměstnanec čerpá dovolenou na zotavenou, má zaměstnanec nárok na výplatu před nástupem na dovolenou. Nedostatečný je argument, že technika výpočtu mzdy neumožňuje zaměstnavateli dříve poskytnout zaměstnancům výplatu. Takový případ lze řešit přiměřenou zálohou na mzdu, která bude se zaměstnancem následně vyúčtována. Čtěte více: Podnikatelé neznají zákony a matou zaměstnance

Podle Zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen vyplatit mzdu na pracovišti v pracovní době. Bezhotovostní platba je podmíněna žádostí zaměstnance. Ačkoli se to nezdá, bezhotovostní výplata je výjimka z obecné zásady výplaty mzdy. Zaměstnavatel nemůže své zaměstnance nutit k založení účtu, na který mu bude zasílat mzdu. Zákon ale přesně nestanoví formu, jak zaměstnanec o bezhotovostní výplatu zažádá. Není předepsaná písemná forma a za žádost či svolení k bezhotovostní výplatě může zaměstnavatel považovat to, že mu zaměstnanec sdělí číslo svého bankovního účtu. Čtěte více tipy a triky: jak krátkodobě zaměstnat

Prodlení a promlčení

Zaměstnavatel se dostává do prodlení, jestliže neposkytne zaměstnanci mzdu nebo jiné peněžité plnění řádně a včas. Prvním dnem prodlení je kalendářní den po výplatním termínu.

Zaměstnanec má v případě prodlení tři možnosti:

• čekat a doufat, že zaměstnavatel zaplatí (s touto variantou se setkáváme u zaměstnanců až překvapivě často),
• svá práva zaměstnanec uplatní žalobou u soudu,
• zaměstnanec požaduje úroky z prodlení.

Čekat a doufat můžete i několik měsíců. Je však otázkou, zda je opravdu tato varianta efektivní. Nejednou jsme byli svědkem toho, jak zaměstnanci dochází do zaměstnání, pracují, přičemž zaměstnavatel je dlouhodobě s výplatou mzdy v prodlení. A staré známé: lepší nějaká práce než žádná, se nemusí vyplatit.

Navíc, i peněžitý nárok zaměstnance podléhá obecné promlčecí lhůtě, která činí 3 roky. Promlčecí lhůta běží ode dne splatnosti příslušného nároku.

Prodloužit tuto promlčecí lhůtu lze na 10 let, pokud zaměstnavatel uzná nárok zaměstnance. Zaměstnavatel písemně uzná nárok zaměstnance, uvede důvod a výši nároku.

K promlčení dojde, pokud zaměstnanec neuplatní v příslušné lhůtě svůj nárok u soudu. Soud nemůže už promlčený nárok přiznat a mzda se stane nevymahatelnou.

Žalobu soudu je nutné doručit ještě v promlčecí lhůtě, maximálně následující pracovní den.

Zaměstnanec, který nedostal výplatu mzdy, náhradu mzdy a nebo nějakou její část do 15 dnů po výplatním termínu, může podle § 56 Zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr. V takovém případě zákon uvádí, že zaměstnanci vznikne nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce. Výklad zákona ohledně nároku na náhradu mzdy už tak jednoznačný není. Čtěte více: Máte zmatek u průměrech u výdělků? Poradíme, jak na výpočet 

Zaměstnanec v tomu nemusí být vždy nevinně. K prodlení ze strany zaměstnavatele nedojde, pokud zaměstnanec uvede nesprávné bankovní spojení, neoznámí svému zaměstnavateli změnu své adresy pro odesílání mzdy poštou. Někdy také může záměrně mařit výplatu mzdy. Zdá se to velmi nepravděpodobné, že by zaměstnanec nechtěl svou výplatu. Může k tomu dojít, pokud chce zaměstnanec například uměle navodit důvody k okamžitému zrušení pracovního poměru. Za prodlení se nepovažuje ani to, že se zaměstnanec nedostaví bez vážného důvodu k výplatě mzdy v hotovosti. Zákon je v těchto případech na straně zaměstnavatele. § 326 Zákoníku práce zaměstnanci ukládá, aby nabídnuté plnění – mzdu, přijal řádně a včas.

Úroky z prodlení

Úroky z prodlení si nárokuje zaměstnanec ve výši podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Toto nařízení se nevztahuje jen na pracovně-právní vztahy, ale na výpočet penále a úroků z prodlení v běžných závazkových vztazích. Úroky jsou vždy peněžitého charakteru. Zaměstnavatel nemůže nabídnout místo úroku naturálie.

Od 28. 4. 2005 nabyla účinnosti novela nařízení vlády provedená nařízením č. 163/2005 Sb. Úrok je dán výší repo sazby, která je stanovena Českou národní bankou (ČNB), navýšené o 7 procentních bodů. Repo sazba se mění. Pro výpočet úroku z prodlení se použije repo sazba platná k začátku kalendářního pololetí trvání dluhu. Výše uplatněného úroku je tím realističtější, protože může kopírovat vývoj repo sazby.

Do 28. 4. 2005 činil úrok ročně dvojnásobek diskontní sazby, která je stanovena ČNB. Rozhodnou diskontní sazbou pro stanovení úroku z prodlení byla sazba platná k prvnímu dni prodlení.

Je tedy patrné, že úroky z prodlení se navýšily. Pro srovnání uvádíme diskontní sazbu, která byla platná k 27. 4. 2005. Bylo to pouze 1 %. Pokud měl zaměstnanec nárok na úroky z prodlení, mohl uplatnit dvojnásobek diskontní sazby, což jsou 2 % z dlužné částky.

Výpočet úroku z prodlení

Úrok z prodlení = dlužná částka x (repo sazba + 7 : 100 : 3­65 (případně 366) x počet dnů prodlení

Příklad

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví

PhDr. Dagmar Kučerová

mzdový poradce

Položit dotaz

Dlužná mzda a náhrady činí 27 000 Kč. Prodlení v 1. pololetí roku 2008 je 52 dnů. Repo sazba platná k 1. 1. 2008 činí 3,5 %.

Úrok z prodlení = 27 600 K­č x (3,5 + 7 : 1­00 : 365 x 52 dnů

Úrok z prodlení = 413 Kč.

Nevyplacená mzda a prohlášení konkurzu

Na zaměstnavatele, který nevyplatí zaměstnancům mzdu, může být podán Návrh na prohlášení konkurzu. Pro samotného zaměstnance, vzhledem k tomu, že nedostával mzdu, je tato cesta dosti náročná. Podle Zákona č. 116/2000 Sb. o konkurzu a vyrovnání, může soud po zaměstnanci požadovat zálohu na náklady konkurzu, což může být částka až 50 tisíc Kč. Návrh na konkurz ale může podat jiný věřitel např. dodavatel, ale i sám zaměstnavatel.

Informaci o podání návrhu na konkurz dostane od soudu úřad práce, který zveřejní tuto informaci na úřední desce i na internetu. Úřad práce pak může vyplatit mzdové nároky zaměstnanců místo zaměstnavatele. Maximálně může úřad práce v roce 2008 vyplatit 30 317 Kč. Více podrobností obsahuje Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Čtěte více: Víte o povinnosti hlásit volná pracovní místa úřadům práce?