Inspekce práce velmi často šetří podněty ze strany zaměstnanců na údajné porušování legislativy zaměstnavateli. Ne všechny stížnosti jsou přitom opodstatněné. Počty udání nejsou nikterak nízké. Například v období posledních 3 let se počet podnětů podaných na Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský a Karlovarský kraj pohybuje v průměru kolem 580 podnětů. Z tohoto počtu je pak 80 procent orientováno do oblasti pracovněprávních vztahů. Popisuje v aktuálním zpravodaji Státní úřad inspekce práce.
Čtěte více: Také červenec nahrával udáním v případě švarcsystému. Víme, kolik jich bylo
Žalovat se nemá, ale hlásit se to musí
Důležitým kritériem při rozhodování o případném šetření je avizovaná závažnost a společenská nebezpečnost kritizovaného jednání zaměstnavatele, negativní dopad z pohledu počtu postižených zaměstnanců a v neposlední řadě i momentální kapacitní možnosti inspektorátu. Za pozitivní efekt považuje inspektorát skutečnost, že na podkladě kontroly dokáže pomoci vyřešit nepříjemnou a mnohdy složitou situaci podatele.
Bohužel se pracovníci inspektorátu často setkávají i s podněty, které svědčí o prioritní snaze podatele poškodit zaměstnavatele, v drtivé většině případů bývalého zaměstnavatele. Kontrolou se pak odhalí skutečnosti, které by naopak měly být podkladem pro postih podatele. To je ale mimo působnost inspekce práce.
Čtěte také: Švarcsystém za 1. pololetí: Pokuty za desítky milionů korun a vyšší počet udání
Udavači jsou často špatní zaměstnanci
Podateli jsou mnohdy zaměstnanci, jež dlouhodobě vykazují špatné pracovní výsledky. Takoví pracovníci způsobují opakovaně zaměstnavateli škodu jako je poškozování majetku, falšování dokladů, krádeže apod. Po dobu, kdy jim to zaměstnavatel trpí, je vše v pořádku. V okamžiku, kdy se snaží situaci řešit, podá zaměstnanec podnět na šikanu, nerovné zacházení a na porušování všeho, co se porušit dá.
Jak uvádí inspekce práce, jsou tyto podněty zpravidla postaveny tak, že vyvolávají potřebu se jimi zabývat. Výsledkem pak je neprokazatelnost a neoprávněnost podnětu. Podatele takové udání nic nestojí, inspekci práce však zabírá kapacitu, kterou by mohla věnovat šetření dalších podnětů.
Čtěte také: Při kontrole švarcsystému se můžete bránit. Víme jak
Neznalost zákona, msta pracovníků i konkurenční boj
Některé podněty jsou vyvolány obecnou neznalostí zákoníku práce podatelem. Často ale mají dle inspekce charakter msty a vyřizování osobních účtů zaměstnance vůči zaměstnavateli. Takový podatel dobře zná svá práva a kompetence inspekce práce, zcela však pomíjí své povinnosti. Inspekce práce se setkává i podáním, jež mají charakter tlaku na provedení kontroly u druhé podnikající osoby z titulu konkurenčního boje a pomluv. Toto je specifikou zejména u bezpečnostních a pracovních agentur. Dožadují se kontroly u konkurence z titulu údajného neplnění povinností, např. výplaty zaručené mzdy zaměstnancům, a tím možnosti dampingové nabídkové ceny, v porušování zásad BOZP s cílem úspory nákladů atd.,
popisuje Stání úřad inspekce práce.
Hitem posledního období pak jsou nejrůznější udání a pomluvy na určitou podnikající osobu
z pohledu možného výkonu nelegální pracovní činnosti (švarcsystém). Často je podává jeden z bývalých manželů s cílem a mimořádnou snahou o využití kontrolního zjištění inspekce práce pro případný osobní soudní spor o dítě, o majetek či z pouhé msty.
ČLÁNKY DO MAILU