Daňová kalkulačka pro OSVČ 2025: výpočet daně z příjmů za rok 2024

Rádi byste začali podnikat, ale nemáte představu, v jakém momentě a jakou měrou bude stát danit vaše příjmy? Anebo jen marně tápete nad tím, jak se v případě OSVČ daň z příjmu vlastně počítá? V obou případech by vám mohla pomoci naše daňová kalkulačka, díky které se výsledné částky dopočítáte během několika okamžiků.

Jak vypočítat daň z příjmů pomocí kalkulačky?

Výpočet daně z příjmů pomocí daňové kalkulačky je velice jednoduchý. Nejprve je nutné vyplnit roční příjmy, které ze samostatně výdělečné činnosti máte, je ale třeba rozlišit, o jakou živnost se jedná. Tato informace je důležitá v momentě, kdy uplatňujete výdaje procentem z příjmu, které se liší v závislosti na vykonávané profesi. Jinými slovy, pokud podnikáte v řemeslu, budete v daňovém přiznání uplatňovat jinak vysoký výdajový paušál než v případě, že byste podnikali například v reklamě a marketingu.

Jakmile svůj roční příjem vyplníte, je nutné zaškrtnout, zda uplatňujete výdaje skutečné, anebo formou procent z příjmu. Pokud se vás týká první z možností, bude třeba ručně vyplnit také roční výdaje spojené s podnikáním. V případě, že uplatňujete procentuální výdaje (paušální výdaje), políčko se vyplní automaticky v závislosti na zvoleném oboru podnikání.

Po přehledu výdajů a příjmů je potřeba vyplnit ještě takzvané odčitatelné položky, to znamená výši zaplacených úroků z úvěru poskytnutého na bytovou potřebu, výše příspěvku zaplaceného za životní pojištění, penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření. Nezapomeňte zahrnout také výdaje za žáky nebo studenty a započítat uplatňovanou ztrátu minulých let, či případně další odčitatelné položky. Pokud se vás týká některá z daňových slev, například na manželku či invalidu, nezapomeňte vyplnit i ji. 

Daň z příjmů za rok 2024

Daň z příjmu představuje 15% podíl z příjmů fyzických a 21% podíl z příjmů právnických osob, který je za určitých podmínek odváděn do veřejného rozpočtu. Jedná se o daň nenávratnou, nedobrovolnou a opakovanou, přičemž plátce daně nemá právo ovlivnit, na co budou peníze následně použity. Podnikatelé, kteří si v roce 2024 vydělali více než 1 582 812 Kč, povinni platit vyšší sazbu daně z příjmů, konkrétně 23 %.

Předmětem daně z příjmů jsou podle zákona:

• příjmy ze závislé činnosti,
• příjmy ze samostatné činnosti,
• příjmy z kapitálového majetku,
• příjmy z nájmu,
• ostatní příjmy.

Zákon České národní rady o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) rozlišuje dva druhy daňových poplatníků, a to daňové rezidenty a daňové nerezidenty

Daňovým rezidentem se myslí poplatník, jehož příjmy z tuzemska i ze zahraničí podléhají zdanění v domovské zemi, tedy v České republice, přičemž se může jednat o fyzickou i právnickou osobu. Abyste se stali rezidentem, je nutné mít zde bydliště (stálý byt nebo pronajatý) nebo se zde obvykle zdržovat (být fyzicky přítomni alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce). Úmysl v ČR pobývat je zřejmý z vašeho osobního a rodinného stavu (rodina, majetek, zaměstnání...).

Jako daňový nerezident máte omezenou daňovou povinnost, což jinými slovy znamená, že daníte pouze příjmy z tuzemských zdrojů. Můžete si však uplatnit pouze základní slevu na dani na poplatníka. Na ostatní slevy a nezdanitelné části základu daně budete mít nárok, pokud prokážete, že jste  rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a současně 90 % všech vašich příjmů pochází ze zdrojů na území ČR.

Nerezidentem se jako fyzická osoba stáváte v momentě, kdy:

• na území České republiky nemáte bydliště,
• zdržujete se zde méně než 183 dní v kalendářním roce,
• v České republice se obvykle nezdržujete,
• v tuzemsku se zdržujete pouze za účelem studia či léčení.

Registrace k dani z příjmů fyzických osob

Zda jste rezidentem, či nerezidentem hraje roli i při registraci k dani z příjmů fyzických osob. Jako rezidenti jste povinni podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně či na živnostenském úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém jste:

• započali vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti,
• přijali příjem ze samostatné činnosti.

Nerezidenti jsou povinni podat přihlášku k registraci pokud:

• na území České republiky započali vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti,
• přijali příjem ze samostatné činnosti ze zdrojů na území České republiky,
• na území České republiky jim vznikla stálá provozovna,
• získali povolení nebo oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, vydané tuzemským orgánem veřejné moci.

Ne kvůli každému příjmu je však nutné registraci provádět. Existují výjimky, kdy takto učinit nemusíte. Jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou od ní osvobozené anebo se z nich daň vybírá srážkou podle zvláštní sazby daně. 

Základ daně z příjmů

Pro výpočet daně z příjmů je nejprve nutné znát takzvaný základ daně. Ten jednoduše řečeno představuje rozdíl mezi vašimi příjmy a výdaji. Jinými slovy, daň z příjmů se počítá z částky, o kterou příjmy za zdaňovací období přesahují výdaje, které byly prokazatelně použity pro dosažení, zajištění a udržení zmíněných příjmů. V opačném případě, tedy pokud výdaje přesáhnou příjmy, mluvíme o rozdílu těchto částek jako o ztrátě, kterou lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.

Rozdíl příjmů a výdajů mohou OSVČ vypočítat dvěma způsoby. Prvním je reálné odečtení všech nákladů spojených s podnikáním. V takovém případě je ale nutné, abyste si vedli pečlivou evidenci, tedy abyste uchovali veškeré faktury a účtenky, kterými lze tyto výdaje později dokázat.

Druhým způsobem jsou procentuální výdaje (neboli paušální). V takovém případě provedete výpočet základu daně pomocí pevně daných procentuálních hodnot, které odečtete od celkových příjmů. Tyto hodnoty se liší v závislosti na vykonávané činnosti takto:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.

Slevy na dani za zdaňovací období 2024

Daňový základ lze samozřejmě ponížit o různé slevy. Konkrétně se jedná o tyto:

Jako poplatník můžete rovněž uplatnit takzvaný daňový bonus. Musíte ale nejprve splnit podmínku, kterou je, abyste za zdaňovací období měli příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 113 400 Kč.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze stejně jako u zaměstnanců odečíst také nezdanitelné části základu daně, kterými jsou:

• bezúplatná plnění (dary),
• úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
• příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
• pojistné na soukromé životní pojištění,
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci,
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob

V případě, že vaše poslední daňová povinnost přesáhla 30 tisíc korun, jste jako OSVČ povinný platit zálohu na daň z příjmů. Výše této zálohy se odvíjí od výše poslední daňové povinnosti. Pokud jste na daních zaplatili více než 30 tisíc, ale zároveň jste nepřesáhli částku 150 tisíc, měli byste na zálohách odvést 40 % z poslední známé daňové povinnosti, tedy z částky, kterou jste v minulém zdaňovacím období dopláceli na dani z příjmů. První záloha je splatná vždy do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, druhá pak do 15. dne měsíce dvanáctého.

Pokud vaše daňová povinnost přesáhla i částku 150 tisíc, zaplatíte zálohu za zdaňovací období hned čtyřikrát, a to vždy do 15. dne každého čtvrtletí, tedy března, června, září a prosince. Výše zálohy by měla odpovídat jedné čtvrtině vaší poslední známé daňové povinnosti.

Zálohy na daň z příjmů fyzických osob naopak nemusí platit:

• poplatník, který má příjmy pouze ze závislé činnosti (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel,
• poplatník, který má kromě příjmů ze závislé činnosti požitků i příjmy z jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti činí 50 % a více,
• poplatník, jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč,
• poplatník z nahodilých příjmů,
• poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou,
• zůstavitel ode dne jeho smrti.

Paušální daň 2025

OSVČ s příjmem do dvou milionů korun se mohou přihlásit k platbě takzvané paušální daně. Ta slibuje úlevu od byrokracie (není nutné podávat daňové přiznání) a některým podnikatelům rovněž finanční úsporu. Jediná měsíční platba v sobě totiž zahrnuje výdaje za sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. 

OSVČ, které do paušálního režimu vstoupí, budou v roce 2025 platit paušální daň ve třech různých pásmech, a to na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého spadají. V prvním pásmu je nutné zaplatit daň ve výši 8716 Kč měsíčně, ve druhém 16 745 Kč a ve třetím 27 139 Kč. Pro první pásmo pak jednotlivé složky daně vypadají následovně:

• zdravotní pojistné ve výši 3143 Kč,
• pojistné na sociální zabezpečení navýšené od minimální zálohy o 15 % na 5473 Kč,
• daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč, která kompenzuje vyšší odvod na sociálním pojištění.

Je však třeba počítat s tím, že v následujících letech se měsíční částka bude měnit v závislosti na tom, jak porostou zálohy na pojistné.

I přesto, že podnikatelům využívajícím tuto formu výdajů odpadá povinnost podávání daňového přiznání, je dobré veškeré své výnosy pečlivě evidovat, a to pro případ, že by je chtěl finanční úřad později doložit. 

Důležitou informací je rovněž to, že v případě uplatnění daňového paušálu nelze čerpat daňový bonus, daňové odpočty či slevy. 

Kdo může paušální daň uplatnit?

Jak už zaznělo výše, základní podmínkou je výdělek do dvou milionů korun (podle konkrétní částky se pak rozlišují jednotlivá pásma). OSVČ, kteří se chtějí k paušální dani přihlásit, nesmějí být současně plátci DPH anebo k ní mít registrační povinnost. Dále nemohou vykonávat funkci společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti a nesmějí být dlužníky, vůči kterým by bylo zahájeno insolvenční řízení.

Jak se k dani přihlásit?

Přihlásit se k paušální dani mohou OSVČ dobrovolně do 10. ledna 2025 na finančním úřadu. Nejrychlejším způsobem, jak tak učinit, je vyplněním online formuláře Oznámení o vstupu do paušálního režimu na portále Mojedane.cz (sekce Daň z příjmů fyzických osob).

Podnikatelé, kteří zahajují činnost až po termínu, mohou oznámení o vstupu do paušálního režimu podat až do dne zahájení této činnosti.

OSVČ, které se ke změně nepřihlásí, budou automaticky nadále uplatňovat výdaje standardním způsobem, tedy buď jako výdaje skutečné, anebo formou procent z příjmů. Pokud si své rozhodnutí následně rozmyslí, k paušální dani se budou moci opět přihlásit až v dalším roce.

Stejné časové období bude platit i v případě, že se rozhodnou v uplatňování paušální daně nepokračovat. Opět budou muset se změnou počkat až na konec zdaňovacího období. V případě, že se OSVČ k paušální dani jednou přihlásí a budou v jejím uplatňování chtít i nadále pokračovat, úřady o vstupu do paušálního režimu již znovu informovat nemusí. 

Tato daňová kalkulačka slouží pouze pro výpočet daně. Výsledek budete muset následně ručně přepsat do daňového přiznání. Pokud chcete ušetřit čas a rovnou si udělat daňové přiznání, využijte naše interaktivní šablony pro MS Excel: