Digitální daň se bude vztahovat na společnosti s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 milionů korun.
Novou digitální daň ve výši sedmi procent by podle vládního návrhu zákona o dani z digitálních služeb měly tedy platit velké firmy, které sice nemají v České republice sídlo či pobočku, ale prostřednictvím digitální ekonomiky tu dělají byznys. Zdaněnými digitálními službami by se od roku 2020 měly stát cílené reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích.
Cílem návrhu zákona je narovnání podnikatelského prostředí v odvětví digitálních služeb mezi společnostmi založenými na tzv. tradičních modelech a společnostmi založenými na digitálních modelech. Předloha vychází z původního evropského (unijního) konceptu návrhu směrnice o DST.
Model DST a další informace o digitální dani najdete v článku Cílíte reklamu na internetu? Ujistěte se, zda se vás netýká digitální daň
Jaké jsou hranice danění?
Digitální daň se bude vztahovat na zdanitelné služby pouze za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně se jedná o úhrn úplat za danou službu na území ČR ve výši převyšující 5 mil. korun. Mnohostranného digitálního rozhraní se bude digitální daň týkat, když bude mít toto rozhraní více než 200 000 uživatelských účtů. Minimální hranice pro poskytnutí dat o uživatelích bude více než 5 milionů korun.
Digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitálních služeb okrajovou činností. Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti se tvůrci zákona rozhodli vyloučit z návrhu ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umisťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,
vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová.
Díky dani nové miliardy do státní kasy
Digitální daň bude založena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. Základ daně budou tvořit tržby za služby vztahující se k českým uživatelům, které budou poskytnuty během daného zdaňovacího období, kterým bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Ministerstvo financí předpokládá, že státní pokladna z nové daně utrží 2,4 až 6,6 miliardy korun ročně. Platnost zákona má být přitom omezena do roku 2024, protože česká vláda předpokládá, že do té doby dojde na úrovni Evropské unie či OECD ke globální dohodě o zdanění provozovatelů digitálních služeb.
ČLÁNKY DO MAILU