Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR pravomoc vlády schvalovat všechny pobídky vyvolává otazníky. Svaz upozorňuje, že změna byla do návrhu doplněna na poslední chvíli a že jde o nestandardní a nesystémový krok. Svaz i další podnikatelské asociace nicméně další změny, hlavně zaměření na projekty s vyšší přidanou hodnotou, vítají.
Pobídky hlavně pro projekty s vyšší přidanou hodnotou
Vláda minulý týden schválila novelu zákona o investičních pobídkách, která by měla přinést zásadní změnu dosavadní orientace poskytování veřejné podpory investorům. Nově by měly být preferovány náročnější investiční akce s vyšší přidanou hodnotou před vytvářením pracovních míst. Podle vlády už je stávající systém přežitý a málo flexibilní, protože neumožňuje vládě operativně měnit podmínky poskytování podpory podle aktuální ekonomické situace státu.
Nově se proto navrhuje:
- zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou, a to:
a) posílením podpory technologických center a center strategických služeb,
b) zavedením zpřísněných podmínek pro podporu výrobních projektů, - zachovat zvýšenou podporu v hospodářsky problémových regionech,
- zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele,
- zlepšit pružnost systému investičních pobídek ve vztahu k aktuální hospodářské situaci.
Investiční pobídky tak budou moct získat jen technologická centra nebo centra či výrobní firmy, které zajistí minimálně u 80 procent zaměstnanců příjem ve výši průměrné mzdy v regionu a současně alespoň desetiprocentní podíl vysokoškolsky vzdělaných, nebo alespoň dvouprocentní podíl výzkumných a vývojových pracovníků. Všechny výše uvedené podmínky směřují k zajištění provázanosti investiční akce ve výrobě s vyšší přidanou hodnotou, byť každá jinou cestou. Nebylo by proto vyžadováno splnění všech 3 podmínek najednou, ale jen některých. Podmínka úrovně mezd by byla povinná pro všechny příjemce ve výrobě, neboť se jedná o chtěný výsledný stav, a současně by byla stanovena povinnost fakultativního splnění jedné z dalších dvou podmínek – vzdělání zaměstnanců nebo počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji,
upřesňuje se v důvodové zprávě k zákonu.
V důvodové zprávě se dále píše, že vyšší produktivita práce v oblasti výroby není spojena se vznikem nových pracovních míst, ale naopak s vyššími náklady do nejnovějších technologií nevyžadujících permanentní přítomnost lidské obsluhy. Vyšší stupně automatizace a nastupující digitalizace výroby tak přispívají naopak ke snižování výrobních míst. V rámci novely zákona o investičních pobídkách se proto navrhuje odstranit povinnost vzniku nových pracovních míst, kterou by aktuálně firmy měly plnit.
Přestože chce vláda investiční pobídky pro projekty s vyšší přidanou hodnotou, navrhuje v novele výjimku pro hospodářsky problémové regiony. Aktuálně se jedná o území 57 obcí s rozšířenou působností. Pro tyto regiony by byla stanovena výjimka z vyšší přidané hodnoty za účelem směřování výrobních investic do těchto regionů. Systém investičních pobídek by také měl být dostupnější pro malé a střední podnikatele, a to tím, že by se snížily požadavky na minimální výši investice a požadavky na nová pracovní místa v případě příjemců z řad malých a středních podnikatelů na polovinu.
Pobídky bude schvalovat vláda
Novela přináší ještě dvě zásadní změny systému investičních pobídek. V rámci změn se navrhuje zavést těsnější provázání systému investičních pobídek s aktuální hospodářskou situací v zemi, a to umožněním vládě rozhodovat o nastavení bližšího provádění některých podmínek zákona o investičních pobídkách prostřednictvím prováděcího právního předpisu, jehož změna je méně časově náročná. Díky této úpravě by tak podle vlády měl být systém investičních pobídek schopný rychleji reagovat na změny v ekonomice.
Zákon o investičních pobídkách by nově vymezoval následující oblasti pouze v obecné rovině:
- podporované typy investiční akce,
- podmínky a povinnosti příjemců investiční pobídky,
- strategickou investiční akci.
Prováděcí právní předpis, konkrétně nařízení vlády, by následně stanovil:
- které konkrétní investiční akce bude možné podpořit investiční pobídkou za účelem hospodářského rozvoje země,
- minimální výši pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v závislosti na jednotlivých podporovaných typech investičních akcí,
- minimální počet vytvořených pracovních míst v závislosti na potřebách trhu práce,
- konkrétní způsob prokázání vyšší přidané hodnoty,
- minimální limity pro strategickou investiční akci,
- maximální výši finančního příspěvku na pořízení majetku při strategické investiční akci,
- vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku.
Druhou klíčovou změnou je, že veškeré žádosti o investiční pobídky budou před jejich rozhodnutím podléhat výhradnímu schválení vládou. V případě neschválení pak ministerstvo průmyslu a obchodu nebude moci těmto projektům investiční pobídku poskytnout. Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové „přenesení rozhodování o poskytování investičních pobídek přímo na úroveň Vlády České republiky znamená jednoznačný pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů".
Jak doplnil k zákonu premiér Andrej Babiš, systém investičních pobídek se měl přehodnotit už dávno. Ten zákon je koncipován v podstatě jako automat, takže se stávalo, že vláda ani nevěděla, že v rámci zákona poskytujeme pobídky, protože se to odehrávalo na úrovni CzechInvestu nebo úředníků. (…) Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale je třeba motivovat jen vybrané investory a je velice důležité i pečlivě zvažovat, jakým způsobem,
uvedl Andrej Babiš.
Investiční pobídky ovšem nyní hojně využívá i firma Agrofert samotného Andreje Babiše (nyní se firma nachází ve svěřenském fondu). Jak vyplývá z údajů agentury CzechInvest, od roku 2000 do roku 2009 mohl Agrofert čerpat přes 1,8 miliardy korun. V letech 2010 až 2013 přišel útlum pobídek, který se dotkl i Agrofertu, kdy koncern dostal jen jednu pobídku ve výši 54,3 milionu korun. Po nástupu nové vlády, ve které zasedl i Andrej Babiš, se zase pobídky rozjely. Jen v první polovině roku 2014 získal Agrofert dalších 6 investičních pobídek v celkové výši 1,74 miliardy korun. Celkově pak Agrofert získal od vstupu Andreje Babiše do vlády do konce roku 2017 investiční pobídky ve výši 2,08 miliardy Kč.
Čtěte více: Od Babišova vstupu do vlády získal Agrofert investiční pobídky za 2 mld. Kč
Má vláda rozhodovat o pobídkách? Podnikatelé se neshodnou
Co se týče podnikatelských asociací, tak ty s velkou částí změn souhlasí. Svaz vítá změnu systému investičních pobídek a zaměření na přidanou hodnotu, dlouhodobě to požadoval,
uvedla serveru Podnikatel.cz Lenka Dudková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR. Novela zohledňuje reálněji požadavky výrobní sféry a malých a středních podniků v tom ohledu, že výše investice by se měla snížit z 50 milionů na 25 milionů korun a ruší se podmínka na vytvoření minimálního počtu pracovních míst,
podotkl zase Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Podnikatelské asociace se nicméně neshodnou v názoru na to, že nově by o pobídkách měla rozhodovat vláda. Podle Kariny Kubelkové, hlavní analytičky Hospodářské komory ČR, to problém není, jelikož žádost o investiční pobídku bude muset splňovat daná kritéria a až poté bude předložena vládě. Ani AMSP ČR nepovažuje návrh, aby o žádostech rozhodovala vláda, za zhoršení procesu schvalování. Předpokládáme, že přípravná fáze tak jako tak musí projít řízením na MPO, příp. na jiných institucích, tudíž by měl zafungovat princip více očí. Důraz by měl být kladen na transparentnost procesu posuzování a schvalování,
domnívá se Věroslav Sobotka z AMSP ČR.
Naopak Svazu průmyslu a dopravy ČR se novinka v podobě pravomoci, kdy vláda bude schvalovat všechny pobídky, příliš nezamlouvá. Svaz upozorňuje, že změna pravomoci vlády byla do návrhu doplněna na poslední chvíli a že jde o nestandardní a nesystémový krok. Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší nejistotu. Všechny žádosti totiž už předschvaluje MPO spolu s dalšími úřady. Je tedy jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a splnily všechny zákonné podmínky, jako je výše mezd, spolupráce s výzkumnými organizacemi či podíl výzkumných pracovníků,
vysvětlila Lenka Dudková, mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz proto nechápe, proč by nově měla mít vláda pravomoc žádost odmítnout. Není jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednáních dále filtrovat a schvalovat, ani jak dlouho budou podniky na rozhodnutí čekat,
dodala Dudková.
Každopádně se nyní bude připravovat nařízení vlády, které ještě blíže určí síto pro přidanou hodnotu a na jehož vytváření by podnikatelské asociace rády spolupracovaly. Pokud novela projde parlamentem, mohla by začít platit od poloviny příštího roku. Změny v systému investičních pobídek však kromě toho mohou být provedeny až po jejich akceptaci ze strany Evropské komise.
ČLÁNKY DO MAILU