Finanční krize bude i nadále skloňovaným pojmem. Souvisí to i s makroekonomickou predikcí ministerstva financí z minulého týdne, která definuje 4,3% propad ekonomiky. Firmy tak i nyní budou dále hledat cesty, jak ušetřit. Hovoří se v tomto smyslu i o informačních systémech, které mohou práci odlehčit. Souhlasíte s tímto názorem?
Určitě a dovolil bych si to rozdělit ještě na dvě části. Dnes už i ty menší firmy, nemluvě o středních, musí mít informační systém. Dnes už se bez toho prostě neobejdou. Ale pro období krize je důležité mít dobrý informační systém, který bude odpovídat prioritám, které dnes firmy musejí řešit. Když budu konkrétní, daný systém musí propojovat klíčové součásti firmy dohromady. Zatímco dříve byl ve firmách čas „sebrat“ si data z různých systémů a analyzovat je a dávat je dohromady, tak právě v tomto období je důležité, že systém musí urychlit rozhodování na změněné podmínky. Poptávka a nabídka se už nemění v letech, ale v kvartálech, měsících. V některých případech je to dokonce ze dne na den.
Vy říkáte, že rozhodování firmy musí být flexibilní, čemuž může informační systém pomoci. Myslíte si, že právě toto období je vhodné například pro výměnu informačního systému?
Rozhodně. Flexibilita vyžaduje, aby všechny systémy v rámci firmy byly propojené, není už čas data kombinovat ručně. Firmy zároveň na informačním systému nemají čas zaměstnávat armádu informatiků, kteří by data zpracovávali do přijatelné podoby. Manažer by měl být schopen ze získaných dat udělat rozhodnutí sám, tzn. bez zásahu informačního oddělení. Zajímavé je, že spousta společností, kvůli tomu že mají nyní problém získat nové zakázky, nedostatečně vytěžují IT oddělení. A obnova informačního systému právě v této době může tyto lidi zaměstnat. My máme zkušenost, že když se jede na 150 %, tak na implementaci nového systému nemá nikdo čas, což je právě opak dnešních dnů. Dnes na to čas je.
Pokud jsem tedy někdy uvažoval o výměně informačního systému, tak bych to měl provést právě teď?
Ano, ale týká se to pouze těch firem, které vidí budoucí perspektivu, tedy rozhodně ne těch, které jsou na pokraji bankrotu. Já bych takové firmy charakterizoval jako ty, které uvažují o tom, že zaměstnance kvůli nedostatku práce pustí na dovolenou nebo jim zkrátí úvazek. Samozřejmě, že to nesmí být výměna jen tak sama pro sebe. Když firma bude investovat, tak z toho musí také něco mít. Firma by si proto měla ujasnit své priority a zvážit, zda se jí to vyplatí. Je proto potřeba sestavit si analýzu návratnosti. A ta je důležitá hlavně v okamžiku, kdy sama společnost nemá na nový informační systém dostatek peněz. Firmy, které prodávají informační systémy, dnes běžně podnikatelům nabízejí rozložení splátek za dodávku informačního systému a dokonce i služeb.
Pokud tedy vím, že informační systém mi zase v době oživení ekonomiky jen a jen přinese a zrovna nemám na něj peníze, tak si nemusím zoufat? Můžu ho splatit či využít odložené platby?
Ano, peníze by dnes neměly odradit od jeho pořízení. Jak jsem řekl, krize dává dostatek prostoru pro implementaci nového systému, ale musím vědět, že se to skutečně vyplatí.
Zkuste vyjmenovat náklady, které informační systém může uspořit?
To se obtížně říká v obecné poloze. Zákazníky dělíme až do několika desítek segmentací trhu. Rozdílná čísla jsou pro toho, kdo vyrábí pivo nebo kdo prodává IT služby, takže charakter těch priorit je opravdu různý.
Ale musíte mít pro své klienty dostatečné argumenty pro, co by jim to mohlo přinést?
Ano, ty máme, ale vždy specificky k jednotlivým zákazníkům. Když víme, že firma vyrábí nápoje, tak i víme, co jim to konkrétně uspoří a jsou to jiné argumenty než pro firmu, která dodává software.
Pokud byste měl vyjmenovat firmy, dle velikosti, pro které se informační systém skutečně vyplatí, které by to byly?
Myslím, že se můžeme bavit i o firmách s pěti zaměstnanci nahoru.
I vyloženě malí podnikatelé si informační systém mohou dovolit?
Dám příklad. Může to být například firma, která čile obchoduje přes internet. Šikovný podnikatel si vytvoří webové stránky, má své subdodavatele, přes webové stránky se realizují objednávky, má nějaký mezisklad a rozesílá objednané zboží zákazníkům. Zaměstnávat může klidně jen pět lidí, nebo i jen čtyři a může mít poměrně velký obrat a je de facto závislá na propojení informačního systému. Ten podnikateli ukáže, zda přišla objednávka, která se automaticky klientovi potvrdí, zároveň systém zjistí množství zboží na skladu, objedná automaticky další kusy dle poptávky u dodavatele. Tudíž i paradoxně firma o čtyřech lidech potřebuje vyspělý informační systém.
Nezáleží ani tak na velikosti firmy ale na charakteru jejího podnikání?
Dá se to tak charakterizovat. Dodavatel informačních systémů dokáže vyhodnotit, zda podnikatel informační systém skutečně potřebuje, protože potřebuje být flexibilní, mít propojené systémy, že „vidí nebo nevidí“ na své zákazníky, takže dokáže i virtuálně specifikovat svou cílovou skupinu, nebo naopak potřebuje získat množstevní objem svých zákazníků.
Každý informační systém má i hardwarové požadavky. V případě, že dorazíte do firmy, která uvažuje o výměně informačního systému, ale její počítače, servery prostě na to nestačí, jak se potom postupuje?
Je dobře, že jste to zmínil. To je specifický problém malých a středních firem, které mohou využít tzv. konfigurátory, které jsou dostupné na webových stránkách. Tam si zjistí, kolik je bude stát informační systém, kolik je bude stát projekt a kolik případně i nový hardware.
Takže informační systém není jen investicí do samotného systému, ale de facto i hardwaru, pokud se bavíme o malých a středních podnicích?
Je tomu tak, ale nezapomeňme ještě zmínit náklady na údržbu. Ale musíme si uvědomit, že ceny hardwaru jdou neustále dolů, za stejnou cenu dostanete lepší a lepší hardware. V řádech desítek tisíc už dnes často zakoupíte server, na kterém může jet i potřebný informační systém malé firmy.
Když už jsme u cen, pokud se budeme bavit například o podnikateli, který provozuje dva obchody smíšeného zboží v malé obci, s jakou investicí do informačního systému musí počítat?
Jsou to sta tisíce a je to za vše, co se informačního systému týče. Pokud už je to podnikatel, kterých těch obchůdků má pět a více, musí už počítat s investicí v řádu jednotek milionů.
Nyní bych trochu odbočil od tématu a zeptal bych se na vás, jako na firmu samotnou. Společnosti, které se zabývají informačními technologiemi, hlásí, že jejich zisky v době krize jsou stejné nebo nepatrně vyšší. Jak si na tom stojí SAP?
Stejně i jako na dalších velkých firmách se i na SAPu projevují protichůdné jevy, záleží na oblasti a segmentu trhu. U nás se kombinuje trend jak mírně negativní tak i silně pozitivní, hlavně v tom smyslu, že firmy v době krize uvažují právě o přechod na lepší nebo standardnější informační systém. Záleží to ale hodně na podmínkách daného státu, ve kterém SAP působí. Velký vliv mají určitě místní podpůrné podmínky ze strany vlády a vyspělost trhu.
To ale nebyla přesná odpověď na moji otázku, prozraďte mi tedy, jak si na tom stojí přesně Váš segment, tedy malé a střední podniky v Česku?
V rámci Česka rosteme, pro nás je růst ostatně v tomto ohledu jednodušší, protože jsme doposud v tomto segmentu takové zastoupení neměli.
Fotogalerie
(klikněte pro zvětšení)
Foto: Ivana Dvorská
ČLÁNKY DO MAILU