Malé a střední firmy se k veřejným zakázkám dostávají jen velmi těžce a zřídka. Situace je stejná ve všech zemích Evropské unie. V průměru jsou tyto firmy schopny získat jen 33 % peněz, které z veřejných zakázek mohou být vyplaceny. Zvláště malé a velmi malé podniky jsou při jejich zadávání silně znevýhodněny. Obtížně se dostávají k informacím o vypsání zakázek, když už se k informacím dostanou, neorientují se v jejich velkém množství, mají nedostatek znalostí o nabídkových řízeních, chybí jim specialisté, kteří se veřejnými zakázkami zabývají a rozumí řeči úředníků a zákonů a v neposlední řadě nejsou z finančních důvodů schopny předložit vypracovaný návrh. To vše a ještě mnohem více faktorů menší společnosti prakticky diskriminuje.
Problémem se už řadu let zabývá Evropská komise a chce docílit toho, aby zadávání veřejných zakázek provázela menší administrativní zátěž a náklady spojené s výběrovými řízeními. Zakázky by také měly být transparentnější a lépe přístupné. Pro optimalizaci využití možností daných směrnic členskými státy navrhla Evropská komise kodex osvědčených postupů v oblasti otevření veřejných zakázek na malé a střední podniky. Ten má orgánům veřejné správy pomáhat při rozvoji strategií, programů nebo akčních plánů s konkrétním cílem usnadnit přístup k veřejným zakázkám malým a středním firmám. Zároveň členské státy vyzývá, aby se jeden od druhého učily a přejímaly od sebe v rámci směrnic o veřejných zakázkách funkční pravidla.
S jednou poměrně zajímavou novinkou přišla v minulém týdnu Itálie. Vláda navrhla vypisovat výběrová řízení na veřejné zakázky s povinností dělit je na jednotlivé funkční části. Tedy například na stavební práce, na dodávku zboží a na dodávku služeb. Toto rozdělení tendrů na menší zakázky podle italských politiků usnadní účast malých a středních firem na soutěžích. Bude proto povinné a kdo nebude chtít zakázku dělit, bude muset vysvětlit nutnost jejího ponechání v celku Dohlížecímu orgánu nad veřejnými zakázkami. Italové chtějí dát šanci malým firmám i tím, že zadavatel soutěže bude muset jejímu vítězi dopředu zaplatit desetinu předpokládané hodnoty stavebních prací, čímž sníží finanční zátěž na něj vyvinutou při samotné realizaci zakázky a navíc má zadavatele více motivovat ke sledování průběhu prací. Nově bude mít zadavatel také povinnost vyplatit vítězi soutěže poměrnou část peněz za práce v prvním roce v případech, kdy se bude jednat o tendr na dva roky.
Nejen politická krize odsouvá spuštění NENu
Veřejné zakázky si v Česku rozdělují jen větší společnosti. Evropská komise přitom nabádá, abychom dali šanci všem bez rozdílu.
V České republice ke změnám vždy dochází pozvolna a situaci komplikuje dlouhodobá politická krize. Problém mají nejen uchazeči o veřejné zakázky, ale i jejich zadavatelé. Je to případ i systému NEN, tedy Národního elektronického nástroje pro zadávání veřejných zakázek na obtížně standardizovatelné komodity. Obrovský projekt, jehož provoz má stát čtvrt miliardy korun, je v drtivé většině hrazen z evropských fondů, a proto by měly být dodrženy termíny jeho přípravy i uvedení do provozu. K tomu už ale několikrát nedošlo a termíny se znovu a znovu posouvají. NEN měl začít fungovat už na začátku tohoto roku, další termín byl určen na podzim, ale teď se znovu mluví o minimálně půlročním odkladu. Tentokrát nejde o laxní přístup úředníků, ale už zmíněnou politickou krizi. Senátem přijatá technická novela zákona o veřejných zakázkách je totiž jen zákonným opatřením. Aby mohla 1. ledna vstoupit v platnost, je potřeba její schválení novou Poslaneckou sněmovnou. Pokud to nově zvolení poslanci nestihnou, nebudou Senátem přijaté změny moci začít platit a sveze se s tím i příprava projektu Národního elektronického nástroje.
Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj je možné si o NENu přečíst následující. Jedním z klíčových záměrů je přispět ke zkvalitnění postupů zadávání veřejných zakázek v organizacích zadavatelů, a to s cílem podpořit dodržování principů 3E, tedy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Zadavatelé by se při vynakládání finančních prostředků z veřejných zdrojů neměli řídit pouze formálním dodržením pravidel obsažených v zákoně, ale měli by neustále hledat hospodárnější a efektivnější způsoby pořizování služeb, dodávek a stavebních prací. NEN jim umožní takzvané principy 3E posilovat tím, že nabídne funkce pro provádění výdajových analýz zadaných zakázek.
Nový vyhledávací portál veřejných zakázek
Cest k dohledání veřejných zakázek vede několik. Je například možné využít portál o veřejných zakázkách a koncesích spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Další možností je pak zbrusu nový vyhledávač Hospodářské komory ČR. Projekt se jmenuje Najdi VZ a jedná se o vyhledávací portál nejen veřejných zakázek, jehož cílem je zpřístupnit veřejnosti informace o aktuálních zakázkách vyhlášených v České republice a zvýšit tak firmám jejich úspěšnost při získávání nových zakázek.
Vyhledávací portál veřejných zakázek aktivně vyhledává nejen veřejné zakázky, ale i jiné poptávky, vyhlášené v celé republice s hodnotou už od jedné koruny. Zakázky jsou logicky uspořádávány do jednotlivých kategorií, a to podle předmětu plnění, místa realizace nebo zadavatelů. Uživatel může vyhledávat zakázky online nebo si nechá systémem zakázky vyhledávat. Pro členy Hospodářské komory ČR je navíc připraven speciální cenový balíček s funkcemi rozšířeného vyhledávání a monitoringu. Cílem portálu je nabízet veřejné zakázky aktuální, nikoliv po sezoně. Díky tomu, že jsou webové adresy s veřejnými zakázkami aktivně monitorovány, mají jejich uživatelé jedinečnou možnost věnovat se tomu, čemu rozumí a nemusí tak trávit čas vyhledáváním obchodních příležitostí, které jsou mnohdy účelově skryté či neobsahují adekvátní informace pro řádné zpracování nabídky,
komentuje Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR.
Co by mohlo platit od Nového roku?
Novela zákona o veřejných zakázkách byla přijata prozatím jen formou zákonného opatření Senátu 10. října. Pokud ji stihne projednat nová Poslanecká sněmovna a úprava zákona vstoupí počátkem příštího roku v platnost, přinese následující:
Novela zvyšuje limity pro veřejné zakázky malého rozsahu na dvojnásobek. Konkrétně na 6 milionů korun v případě stavebních prací a na 2 miliony korun u veřejných zakázek na dodávky a služby. Podle dosluhujícího ministra pro místní rozvoj Františka Lukla zvýšení limitů přinese zjednodušení zadávání a výrazné snížení administrativní i personální náročnosti u veřejných zakázek, což pomůže zejména menším obcím, které nemohou mít dostatečné zázemí pro náročný postup podle zákona. Na druhou stranu to bude znamenat celkově menší množství veřejných zakázek. Hrozí také případné korupční jednání, protože antimonopolní úřad se zakázkami malého rozsahu nezabývá.
Velice důležitou změnou je to, že zakázka bude moci být zadána i v případě, že bude podána jen jediná nabídka. To dnes není možné a výběrové řízení musí být v takovém případě zrušeno a opakováno. Podle nových pravidel bude opakována jen jediná část, čímž se ušetří zhruba měsíc času. Ustanovení pomůže zejména u specifických zakázek, kde se o ně často uchází jen jediný dodavatel. Zákonné opatření praví, že zadavatel bude moci po prvním neúspěšném pokusu zadat veřejnou zakázku jedinému uchazeči, pokud v případě navazujícího zadávacího řízení splní zákonem stanovené podmínky.
Senát posvětil i na zrušení takzvané osoby se zvláštní způsobilostí. Tento pojem zavedl protikorupční zákon a předpokládal, že se osoby se zvláštní působností budou od 1. ledna 2014 mimo jiné povinně vyjadřovat k zadávacím podmínkám nadlimitních veřejných zakázek. Nikdo takový ale nebyl vyškolen ani certifikován. Pokud by ke zrušení tohoto institutu nedošlo, hrozil by od ledna problém v zahajování nových veřejných zakázek a kolaps nových investic. Nové opatření navíc o rok odložilo vytvoření seznamu expertů pro hodnocení významných veřejných zakázek.
ČLÁNKY DO MAILU