Byli jste někdy svědky debaty, kdy se neúspěšní lidé baví o někom úspěšném? Většinou nakonec dojdou ke stejnému závěru. Ti neúspěšní se shodnou: „Ano, je to sice úspěšný člověk, ale stejně je to primitiv.“ A mají pravdu! Rozhodně s tím souhlasím. Proč? Protože úspěšní lidé si to nekomplikují. Z hlediska úspěchů, z hlediska prosazení se, z hlediska peněz atd. používají opravdu ty nejjednodušší a nejprimitivnější metody.
Zdá se ale, že existuje nějaká zvrhlá lidská vlastnost, která s oblibou dělá snadné věci složitými. Lidé bez výsledků vše komplikují a za úspěchem hledají něco složitého, intelektuálního. Jenže je to jinak. Jak? Úspěšní lidé většinou nejsou géniové, ale používají selský rozum. Hledají nejúčinnější postupy při co nejmenší námaze.
Pokud se průměrný člověk dožije osmdesáti let, přemýšlí přes 700 000 hodin. Kolik času věnuje průměrný člověk přemýšlení o tom, proč a jak přemýšlí? Většinou méně než několik hodin za celý svůj život. A kolik času jste tomu věnovali vy? Odstraňování zmatku, který mají lidé v hlavě, věnuji hodně prostoru na školení Osobní rozvoj. Účastníci školení tomu sami začali říkat debordelizace hlavy či debordelizace mozku. Přiznám se, že mně osobně se toto označení velice líbí.
Odstranit nepořádek z vaší hlavy bude sice namáhavé kvůli vašim zažitým vzorcům jednání, ale samotné principy jsou jednoduché. Opravdu si chcete udělat v hlavě pořádek? Pak se zamyslete. Položím vám pár otázek:
- Víte přesně, co máte se sebou udělat?
- Víte, s čím jste na světě opravdu nespokojení?
- Víte vždy, jak se rozhodnout?
- Víte vždy, jak mít vše pod kontrolou?
- Opravdu jste na všechny otázky dokázali ihned odpovědět? Nezakolísali jste?
Pokud jste nezakolísali a znáte odpovědi, pak už o sobě víte vše, co potřebujete, abyste zbytek svého života dožili ve štěstí. Jenže podle mých zkušeností naprostá většina lidí na tyto otázky neumí odpovědět. I když se navenek tváří sebejistě, ve skutečnosti jimi zmítají pochybnosti o nich samých. Možná dokonce shazují druhé, aby ukázali, jací jsou „pašáci“. Ale o samotě, v nejintimnějších chvilkách, si říkají: „Jak to, že se mi nedaří? Proč je to vše tak nespravedlivé? Co jsem komu udělal(a)?“ Ano, je to nespravedlivé. Svět je nespravedlivý. A co s tím uděláte?
Nejste vydaní okolnímu světu úplně napospas. Dokonce ani svým myšlenkám. Myšlenky mohou zničit, nebo naopak vylepšit váš život. Kontrola myšlenek je totiž věcí cviku. A jediný, kdo rozhoduje o tom, jak to dopadne, jste vy sami. Zda opravdu v životě uspějete, já neovlivním. Jen vám mohu předat to, co v praxi funguje. Tyto myšlenky jsou primitivní, ověřené a hlavně – vyhrávají nad složitostí.
Zprimitivněte
I když se v románech oslavují hrdinové, historii ovládli ti méně odvážní. Nevěříte? Zamyslete se. Hrdinové šli na smrt. Zbabělci, kteří ztuhli, utekli nebo se schovali, přežili. Jen jejich spermie a vajíčka putovaly dále a my jsme jejich potomci. Spermie a vajíčka hrdinů šla do hrobu. My většinou nejsme potomci největších bohatýrů, ale těch, kteří se nejlépe přizpůsobili daným situacím. Tedy těch, kteří utekli, vzdali se, hrůzou ztuhli a podobně. Takže pocházíte i vy ze zbabělců? Je to dost hloupá a primitivní myšlenka, že?
Ivo Toman: Motivace zvenčí je jako smrad
1. díl: Motivace zvenčí je jako smrad2. díl: Pokud lidé nedělají to, co chcete vy, vyměňte je
3. díl: Lidé, kteří jen nadávají na svoji životní situaci, ji nedokážou změnit
4. díl: Pokud je někdo ve dvaceti darebák, ve třiceti jiný nebude
5. díl: Rozhoduje geniální talent, nebo to musíte vydřít? Obojí
6. díl: Lidé s malou vnitřní motivací neudělají nikdy nic navíc
7. díl: Vnitřní motivace vašich lidí musí být podobná v celé firmě
8. díl: Bohužel mnoho lidí více pracuje, než myslí
9. díl: Předsudky se někdy dají využít i pro dobré účely
10. díl: Dva špatné směry vnitřní motivace: Stupidita a špatné sebevědomí
11. díl: „Kamarádíčkování“ a protekci nikdy nikdo nedokáže odstranit
12. díl: Spory o moc se vždy lépe vyřešily soubojem než spoluprací
13. díl: Nejhorší zaměstnanec je snaživý blbec
14. díl: Zaměstnanci netouží primárně po penězích, ale po uznání
15. díl: Proč většina pokusů zvýšit školením úroveň zaměstnanců nefunguje?
Příklady, kdy primitivismus vyhrál nad složitostí
Po vítězství komunistů v Rusku lidé bez vzdělání, ale s plnou hlavou ideálů nebo strachu vyvraždili intelektuální elitu národa. Hrdě to nazvali rudý teror. Pár let poté, po Leninově smrti, byli dva hlavní kandidáti na post komunistického vůdce. Jedním z nich byl Lev Davidovič Trockij, charizmatický intelektuál. To on zorganizoval útok na Zimní palác a také on velel vojsku ve vyhrané občanské válce po VŘSR. Jeho soupeřem ale byl systematický zločinec Josif Vissarionovič Stalin, který používal jednoduchá řešení.
Stalin pochopil, jak velkou roli hrají informace. Schválně poslal Trockému telegramem špatné datum Leninova pohřbu. Mohl se tak na pohřbu předvést jako ideální Leninův nástupce. Znáte to: v pravý čas na správném místě. Po nástupu k moci vyměnil či odstranil 16 000 funkcionářů. Primitivní, avšak účinné. Kdo z těch dvou to dotáhl dále?
Vyvražďování elity národa není nic ojedinělého. Totéž pak opakovali maoisté v Číně a polpotovci v Kambodži. O 700 let dříve to dělali Mongolové. A mongolská říše se stala rozlohou největší říší historie.
Mnoho lidí spoléhá na zásadu, že „láska vše přemůže“. Bohužel, většinou to neplatí, což historie mnohokrát dokázala. Problémy se vždy vyřešily mnohem snáz a také rychleji násilím než vlídným slovem. Co na to říká Niccolò Machiavelli (1469–1527) ve své slavné knize Vladař? „Římané převyšovali severské sousedy kulturou, bohatstvím, uměleckými díly a tvůrčím duchem. Smáli se jim, že jsou barbaři, pohrdali jimi. A pak ustrnuli. Jaké ale bylo překvapení Římanů, když zjistili, že mají tyto barbary přímo v domě a nedaří se jim vyhnat je silou ducha?
Z Machiavelliho si rozhodně vzal příklad pruský vládce Friedrich II., který obsadil Slezsko a uměl to krásně zdůvodnit: „Líbí-li se vám cizí kraj a máte-li dostatek vojenských sil, neodkladně jej obsaďte. Jakmile to učiníte, vždycky už najdete dost právníků, kteří za vás dokážou, že jste na obsazená území měli všechna práva.“
USA nakonec neporazily Sovětský svaz vojensky ani propagandou ani silou ducha. Dostaly je ekonomicky – na peníze. Komunisté to už prostě nemohli utáhnout. Napadlo by vás jednodušší řešení? Nyní vám popíšu dva příklady, kdy normální lidé jednoduše vyzráli nad „vzdělanými“ odborníky z Evropské unie (EU).
V roce 1981 Řecko vstupovalo do EU jako v té době nejchudší stát EU. Proto mu EU chtěla pomoci. Řečtí zemědělci dostali dotace za každý vysázený strom olivovníku. Až po několika letech někoho napadlo zjistit, kolik asi už vysázeli olivovníků. Zjistili, že dostali tolik peněz, že by mělo být osazeno území čtyřikrát větší, než je rozloha Řecka. Nikdo nekontroloval, zda je opravdu zasadili.
V Kalábrii na zaostalém jihu Itálie chtěli zemědělcům pomoci stejně, ale s pomerančovníky. Pro změnu už kontrolovali, zda stromy byly opravdu vysázené. Co udělali místní lidé? Vysázeli je, a dostali dotace. Hned poté je vykopali, opět zasadili, a znova dostali dotace. Co byste udělali vy?
Úryvek z knihy Debordelizace hlavy (zprimitivněte k úspěchu). Více informací o knize: www.jak-vydelat.cz
Autor: Ivo Toman, podnikatel, školitel, zakladatel společnosti TAXUS International, která funguje jako marketingová laboratoř. Napsal sedm knih, ve kterých se zabývá marketingem, psychologií a motivací. Od narození trpí Touretteovým syndromem, který způsobuje viditelné i slyšitelné tiky. V šesti letech navíc onemocněl meningitidou a pravou stranu těla má méně vyvinutou.