Ten názor o přenosu genů jak je prezentován v článku je velmi naivní a zjednodušený. Hrdina který zemře může jednak už nějaké potomky mít a tím zvýšit jejich šanci na přežití, ale i když žádné nemá, tak může zvýšit pravděpodobnost přežití svých sourozenců a tedy i jejich potomků. Jeho sourozenci sdílí obdobné geny jako on sám, protože pocházejí ze stejných rodičů. Pokud bratr zachrání život své sestry třeba při zemětřesení nebo tsunami a sám přitom zahyne, tak potom pokud ona má potomky s jiným mužem, je to z hlediska sobeckých genů jen o něco menší úspěch než by bylo zajištění jeho vlastního rozmnožení - zachránil mix genů svých rodičů. Genetický základ pro nějaké to hrdinství má v sobě tedy i sestra a bude ho mít i jeho potomek. Jak je to možné, co by byly ty "geny hrdinství"? Nejspíše nastavení hladiny neurotransmiterů v mozku, funkce hypofýzy a nejspíše i nějaký ten fyzický základ. Geny které vedou k hrdinství tak tlí v genofondu lidské populace - i mezi těmi zbabělci. Když se dva zbabělci spojí a skryté geny se vhodně nakombinují, tak zase vznikne hrdina, který pomůže přežít všem ostatním členům komunity. Takto si i tyto "geny hrdinství" našly svoji niku, jak zajistit své předávání...