Vlákno názorů k článku Ivo Toman: Debordelizujte hlavu a zprimitivněte k úspěchu od Brepta - Tímto článkem jsme u mě jako odborník na...

Tímto článkem jsme u mě jako odborník na pracovní procesy a průvodce osobním růstem skončil.

Právě v mezních situacích se pozná charakter člověka a podle mého názoru je dlouhodobě dostatečně dokázáno, že právě princip a dopady činů dobrého člověka fungují daleko déle a silněji, než jakýkoliv zločinec, pokud to nebude rovnou masový vrah.

Jmenujme např. Tomáše Baťu, o kterém se dodnes mluví jako o vzoru všech podnikatelů.

To, co popisujete, je anarchie a ta stojí a padá na tom, že i tam jsou věkové rozdíly a ti starší jsou nuceni akceptovat výchovu mladších, jinak ve střednědobém horizontu vymřou (jako izolovaná skupina, nikoliv jako paraziti), což je jednoznačný důkaz neefetivity takovéhoto sociálního systému.

Je snadné se nechat unést heslem "po mě potopa", je to velmi snadné, protože to v současném žebíčku hodnot vypadá jako lákavá a ceněná věc, mít hodně majetku a konzumovat práci jiných, k trvalému pocitu štěstí to ale nevede!

Člověk na smrtelné posteli bude těžko vzpomínat na ty kilometry seriálů, které viděl v televizi nebo kolik kaviáru snědl, spíše bude hrdý na to, co dobrého pro své okolí za život vykonal.

Chcete-li tvrdit, že většina populace je potomky zbabělců a zločinců, chci k tomu vidět nějakou studii nebo odbornou práci, jinak je to blábol. Podobně si můžu vymyslet úplný protiklad, že právě lidi, kteří se dokázali postavit teroru, dokázali v konkurenci jiných zajistit obživu a přežití svých potomků, kteří svou výchovou vetknuli potomkům silné morální a sociální dovednosti, tak právě tito lidé jsou úspěšní a skutečně šťastní. Já však ale vím, že takových lidí je málo a jsem jen rád, že se s nimi setkávám a jsou mi inspirací.

Suhlasim skoro zo vsetkym a rad by som doplnil. Chcem vidiet gen ktory ovplyvnuje hrdinskost kedze podla autora sa dedi. Nebude to skor vychovou? Sledovanim silnejsich a uspesnejsich vzorov? Ako velmi cloveka v oblasti spravania do dospelosti ovplyvni vychova a ako velmi geny?
A mimochodom som rad ze som to cital, uz mi je jasne co tych "uspesnych" ucia na tych drahych kurzoch. Dakujem, neprosim. Taky bordel aky ma autor v hlavicke by som si nechcel nechat implantovat do svojej hlavy ani zadarmo.

Ten názor o přenosu genů jak je prezentován v článku je velmi naivní a zjednodušený. Hrdina který zemře může jednak už nějaké potomky mít a tím zvýšit jejich šanci na přežití, ale i když žádné nemá, tak může zvýšit pravděpodobnost přežití svých sourozenců a tedy i jejich potomků. Jeho sourozenci sdílí obdobné geny jako on sám, protože pocházejí ze stejných rodičů. Pokud bratr zachrání život své sestry třeba při zemětřesení nebo tsunami a sám přitom zahyne, tak potom pokud ona má potomky s jiným mužem, je to z hlediska sobeckých genů jen o něco menší úspěch než by bylo zajištění jeho vlastního rozmnožení - zachránil mix genů svých rodičů. Genetický základ pro nějaké to hrdinství má v sobě tedy i sestra a bude ho mít i jeho potomek. Jak je to možné, co by byly ty "geny hrdinství"? Nejspíše nastavení hladiny neurotransmiterů v mozku, funkce hypofýzy a nejspíše i nějaký ten fyzický základ. Geny které vedou k hrdinství tak tlí v genofondu lidské populace - i mezi těmi zbabělci. Když se dva zbabělci spojí a skryté geny se vhodně nakombinují, tak zase vznikne hrdina, který pomůže přežít všem ostatním členům komunity. Takto si i tyto "geny hrdinství" našly svoji niku, jak zajistit své předávání...