To je na světě tolik angažovaných lidí, že je jde tak měnit? Nestačí, aby zaměstanec splnil to, co se po něm chce, a pokud se zdá málo angažovaný, zvýšit nároky? Příjde mi jako blbost, aby někdo vydržel být permanentně angažovaný, stejně všichni nakonec budou jen přežívat - odrobí si to svoje. Je opravdu dobré vyhazovat zkušené a zaběhané zaměstance, kteří jsou schopni zastávat svou práci s konstantním výkonem? Co by ty firmy furt chtěly? Ony jsou od toho, aby provedly směnu se zaměstnancem za jeho práci, kterou on odvede a jakmile skončí pracovní doba, tak se v ideálním případě může věnovat svým zálibám a koníčkům. Nežijeme abychom pracovali, ale pracujeme abychom žili. Proč by měl mít zaměstnanec nějaký zvýšený zájem na výsledku, když na vytvořeném a prodaném produktu nebude mít podíl ze zisku? Třeba takový designer navrhne nějaký výrobek ve své pracovní době a dostane za to jednou zaplaceno, namísto toho aby dostal třeba 1% ze zisku z kažého prodaného výrobku. Přitom majitel firmy z toho bude mít doslova doživotní rentu...
Nadřízení si prostě chtějí hodit své ego, vychutnávat svou moc nad zaměstnancem.
Problém je, že je spousta článeků o tom, jaký by měl být zaměstnanec, ale mám osobně pocit, že většina vedoucích a managerů na svou práci fakticky nestačí.
Psychologové už si všímají faktu, že výše postavení lidé jsou ve vysokém procento lidé s poruchou osobnosti.
Tím dostáváte odpověď. Narcististá porucha osobnosti vyžaduje to, co vyžaduje autor tohoto článku a tím se leccos vysvětluje. Je tím jasné, proč chtějí tyhle věci od zaměstnanců a nestačí jim výkon a práce zaměstnance.
Podle vědeckých studií u lidí v řídících pozicích zvýšeně vystuje narcistická, histriónská a obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti.
Většina firem by šla nahoru, kdyby vykopla většinu svých řídících pracovníků. Ale je v módě nedávat na zaměstnance. Řada řídících pracovníků není schopna vůbec efektivně fungovat a podávat svou práci.