Lidi musíte motivovat, dělají to už rodiče svým dětem. První způsob motivace a měření výkonnosti je na základní škole. Učíte se, za to dostanete známky a za dobré vysvědčení pochvalu a nové kolo. Za špatné známky a poznámky dostanete pár facek. "Ven můžeš, až uděláš domácí úkoly" je typický příklad motivace. Čím dříve úkoly uděláte, tím dříve můžete mezi kamarády. Jsou děti, co se učí lépe a jsou děti, co se učí hůře, ale motivovat musíte oba typy. Ty, co se učí hůře by se nejraději neučily vůbec. A ty, co se učí dobře chtějí uznání a to uznání musí přijít zvenčí, třeba ve formě jedničky s hvězdičkou.
Každá motivace je vnější a ta vnější motivace ovlivní tu motivaci vnitřní. Nejdou oddělit, vnitřní motivace nebude fungovat bez vnější motivace. Až tohle pochopíte, budete lidi umět motivovat a možná se vykašlete na mexické vlny, které, jak sám říkáte, nefungují. Někomu k motivaci stačí, když ho jiní ocení. To je typická vnější motivace, neboť ho musí pochválit někdo cizí. Ne vnitřní já, ale někdo vnější.
A pro všechny, pozor na demotivaci. Motivovat umí jen někdo, demotivovat umí každý.