Ivo Toman: Musíte změnit sebe nebo jiné lidi?

Naprostá většina lidí chce mít vliv na jiné lidi. Někdo to přizná, někdo ne. A přiznejme si, že chceme druhé ovládat. Dokonce chceme s nimi manipulovat. A naopak, nechceme být manipulováni.

Nelíbí se vám slovo manipulace? Možná nelíbí. Ale podvědomě to chcete. Chcete, aby manželka dělala to, co si vy přejete. Nebo, pokud jste žena, chcete, aby manžel dělal to, co chcete vy. Chcete, aby vaše děti skákaly podle toho, jak vy pískáte. Nebo ne?

Upřímně odpovězte: Máte rádi manipulaci? Asi ne, že?

Máte děti? Také vám říkají:„Já ještě nechci jít spát. Chci být ještě vzhůru.“? A vy jim odpovíte: „Tak dobře, čtvrt hodiny, ale budeš hodný.“ Tak to byla manipulace. Něco za něco. Nemusí jít ještě spát, ale na oplátku budou hodné.

My nemáme rádi manipulaci, pokud chce někdo manipulovat s námi. Na druhé straně ale chceme, aby celý svět skákal podle nás. Takže závěr je takový, že nemáme rádi, pokud je manipulováno s námi. Mnohem méně nám vadí, pokud je manipulováno jinými lidmi. Často s nimi manipulujeme my sami a ještě nám to dělá dobře. Ale umíte manipulovat sami sebou?

To je mnohem těžší, ale jde to. Chcete-li uspět, pak nejlepší cestou je naučit se sám manipulovat své myšlenky. Pokud jste dodnes nebyli úspěšní a chcete se úspěšnými stát, pak musíte nějak zmanipulovat svůj mozek. Jinak s největší pravděpodobností neuspějete. A nečekejte, že vám pomůže nějaký zázrak zvenčí.

Uvědomte si, že nejdříve musíte ovládnout sami sebe. Snaha změnit druhé vám nevyjde. V 99 % případů se vám nepodaří změnit jiné lidi. Vy na ně můžete pouze působit příkladem. Jediné, co opravdu dokážete na světě změnit, jste vy sami. Musíte začít tím, že něco změníte sami u sebe. Ne u druhých lidí.

To je podobné jako při hledání ideálního partnera. Když jsme byli v pubertě, vysnili jsme si svou princeznu. A ženy si zase vysnily svého úžasného prince. A okamžitě poté, co jsme si vysnili svou princeznu (prince), hned jsme věděli, jaké musí mít vlastnosti: Bude krásná a štíhlá. Bude na mně hodná. Musí být bohatá, skvělá a věrná. Na druhého chlapa se ani nepodívá. Pokud odjedu, stále bude čekat jen na mě, i kdybych byl pryč 10 let.

A pak jsme začali hledat svou princeznu. Každou holku a později ženu jsme porovnávali s tím vysněným ideálem. Seznámili jsme se s někým. A když jsme toho partnera porovnávali s ideálem, tak partner najednou nevyhovoval. Proč? Protože jsme měli příliš silný ideál. Bylo vlastně nemožné najít někoho srovnatelného s tím ideálem, jelikož lidé mají chyby. Lidé jsou jiní než naše princezny.

Někteří lidé hledají stále. Například po barech. Spousta žen a spousta mužů porovnává s tím svým ideálem. A stále jsou zklamaní. Zejména poté, když se ráno probudí a vystřízliví. Hledáním dokonalého partnera stráví dlouhá léta. Bohužel pak vždy zjistí, že ten nedokonalý partner úplně stejně hledá dokonalý protějšek.  Jenže ono je to jinak. Jak?

Pokud chcete najít a pak trvale mít ideálního partnera, tak se nejdříve těmi ideálními princi nebo princeznami musíte stát vy sami. A až budete těmi princi, pak se najednou ty princezny začnou vynořovat jakoby samy. A pak si dokonce můžete mezi nimi vybírat. Nebo naopak, vy ženy, pokud si chcete najít svého nejlepšího prince, nejdříve se samy musíte stát princeznou a pak si můžete vybírat.

Princezna si nevybere troubu

Já vím, o čem tu píši. Mám tiky. Křivím se, funím, chrochtám. Také jsem měl ideál a hledal jsem princeznu. Dlouho jsem nemohl najít. A dnes ji mám. Jenže dnes už je mi zcela jasné, že moje žena, která je krásná, která je štíhlá, která je bývalou modelkou, která je bohatá, která je chytrá, která umí pět jazyků, která si také ráda čte, která také ráda cestuje, která má také ráda peníze…tak taková princezna by si nikdy nevybrala nějakého troubu, a navíc s tiky. Vzala si sice člověka, který je má, ale v jiných oblastech jsem se musel stát tím princem.

A kdy u mě začala ta změna? Začalo to tehdy, když jsem se přestal snažit měnit jiné lidi. Zaměřil jsem se jen na sebe. Zajímavé je, že pak se něco změnilo i u jiných lidí. Ne příkazy, ale příkladem.

Ta změna začala tehdy, když jsem si uvědomil, že jediné, co dokážu změnit, je 25 000 myšlenek, které mne napadnou každý den. Dnes, zítra, pozítří… Nic jiného nedokážu změnit. Jen ty myšlenky a tím i své jednání. Ale nějakou dobu to trvalo. Musel jsem se naučit mnoho věcí.

Jste opravdu šťastní?

Zda jste opravdu šťastní, zjistíte, když si poctivě zodpovíte dvě otázky:

1. Kdybyste měli tolik milionů, kolik chcete, dělali byste i nadále to, co děláte dosud, nebo byste to rychle chtěli změnit? Pokud byste nic nezměnili, pak jste šťastní. Pokud byste ale najednou chtěli dělat úplně jiné věci než dosud, pak šťastní nejste.
2. Kdybyste měli zemřít za dvanáct hodin, kdybyste věděli, že za dvanáct hodin tu nebudete, co byste těch dvanáct hodin dělali? I zde je stejná odpověď. Pokud byste nechtěli změnit nic z toho, co jste dosud dělali, pak jste šťastní. A pokud byste najednou chtěli dělat jiné věci, pak šťastní nejste.

Jak to udělat, abyste v životě obstáli a byli šťastní? Myslíte si, že úspěch je jen pro několik málo vyvolených? Že ne každý může mít úspěch? Pak máte i nemáte pravdu. Některé předpoklady k úspěchu jsou vrozené, ale naprostá většina znalostí pro úspěch se dá naučit. Z životopisů úspěšných i neúspěšných lidí jasně vyplývá, že 70 % z těch, co dosáhli úspěchu, se narodilo v bídě. Oni se nenarodili jako úspěšní.

Navíc 25 % z nich mělo vážný zdravotní handicap. Udělal jsem si průzkum a zjistil jsem, že většina chyb, kterých se dopouštějí neúspěšní lidé, jsou stále stejné. A navíc je lidé stále opakují.

Zde jsou tyto životní chyby:

1. Lidé zásadní věci nedělají naplno.
2. Lidé se řídí všeobecně rozšířenými názory.
3. Lidé se neumí prodat.
4. Většina lidí nemá životní cíl.
5. Lidé příliš rozebírají svou minulost.

Příště prozkoumáme těchto pět zásadních životních chyb podrobně. Budeme „loupat cibuli“ slupku po slupce, až se dostaneme k jádru. Zjistíte tak, zda i vy můžete uspět.