Názor k článku Ivo Toman: Stres vás pomalu ničí. Kdy přijde poslední kapka? od Taffey - Moje máma mě vždy vedla k tomu, abych...

Moje máma mě vždy vedla k tomu, abych se naučil jasně a zřetelně říkat NE a abych neměl přehnaná očekávání, ať dělám, co dělám. Skutečnost, že tak málo lidí dokáže to NE říci nahlas, přímo do očí žadateli o cokoli, je neuvěřitelná. Stejně tak počet lidí, kteří, přestože vědí prd, umí prd, mají očekávání, že budou mít co pět let nové auto, pěkný barák s bazénem a dvakrát ročně dovolenou v cizině anebo fleka v rachotě za 50 papírů měsíčně. To, že mnoho lidí dělá spoustu věcí ne kvůli sobě ale kvůli okolí, je šílený. Znám výtvarníky, kteří při úvahách o tom, co vytvoří, berou jako první parametr to, jak se to bude líbit okolí. Ne jim samotným. Například. Taky myšlenky na to, že člověk selže v práci, jsou neuvěřitelné. Když na tu práci nemám, tak ji neberu. Lidé se stresují kvůli neprostým hovadinám. NApříklad můj tchán, dej mu pánbůh klidný odpočinek na věčnosti, se byl schopen až duševně utýrat po přečtení parte člověka, kterého dvacet let neviděl. člověk by měl žít především sám pro sebe a svou nejbližší rodinu, případně por své přátelé, má-li jaké a na druhé se vykašlat, ale neškodit jim. Pak nebudou lidé stresem trpět.