Vše se řídí zákonem o veřejném zdravotním pojištění.
Ten uvádí, že právo předepsat dlužné pojistné i penále se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Lhůta pro skartaci se tedy počítá na 10 let. Jenže pokud pojišťovna provede úkon k zjištění či vyměření výše pojistného, plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl.
Za takový úkon se považuje například doručení výkazu nedoplatků, platebního výměru apod.
Kontrole musíte doklady dokládat i zpětně
Zdravotní pojišťovna provádí u podnikajících fyzických osob (individuálních plátců) kontrolu údajů vyúčtováním z informačního systému. Může ale provést i kontrolu dokladovou, a pak je samozřejmě nutné kontrolnímu pracovníkovi na vyžádání předložit účetní a jiné doklady, které jsou rozhodné pro stanovení výše a placení pojistného,
říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Ten upřesňuje, že pojišťovna může požadovat živnostenský list, účetní evidenci, dokumentaci k výpočtu vyměřovacích základů pro stanovení pojistného, příkazy k úhradě, výpisy z účtu, ústřižky poštovních poukázek, doklady o plnění oznamovací povinnosti apod.
Jestliže jste bezproblémovým plátcem pojistného na zdravotní pojištění, není k takové kontrole důvod; nezapomeňte však, že zdravotní pojišťovna není jediná, kdo po vás může chtít doklady o vašem podnikání,
připomíná Tichý.
I když končíte s podnikáním, pojištění platit musíte dál
Pokud podnikatel svoji činnost ukončuje, je nutné řádně splnit tzv. oznamovací povinnost a také to, že za každého pojištěnce musí být vždy odváděno pojistné, bez ohledu na konec podnikání. Pokud tedy poplatník nepodniká, musí být zaměstnancem nebo státním pojištěncem, případně si poplatník může platit pojistné sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.